Náhorní Karabach: Komu patří krvavé předhůří Asie

23.07.2020

Hranice na aktuální mapě světa představují v mnoha regionech třaskavé téma. Desítky národů usilují o získání autonomie, jejich snaha však zpravidla naráží na odpor sousední velmoci. Jedná se také o případ Náhorního Karabachu, který dnes oficiálně spadá pod Ázerbájdžán

<p>Klášter <strong>Gandzasar</strong> ze 13. století patří k nejznámějším architektonickým památkám Karabachu. Leží v nadmořské výšce 1 270 metrů a jeho název znamená „hora pokladů“.</p>

Klášter Gandzasar ze 13. století patří k nejznámějším architektonickým památkám Karabachu. Leží v nadmořské výšce 1 270 metrů a jeho název znamená „hora pokladů“.


Reklama

Náhorní Karabach používá stejnou vlajku jako republika Arcach a její barevné schéma – červený, modrý a oranžový pruh – odpovídá standartě Arménie. Státní symbol přijatý v roce 1991 se od ní odlišuje bílými obdélníčky uspořádanými do trojúhelníkového klínu; stejný vzor lze často spatřit na místních tkaných kobercích jako znak národní identity. Bílá linie zároveň vlajku rozděluje na dvě pomyslné části: Větší představuje Arménii, menší pak Náhorní Karabach. 

Na nevelké, zato politicky mimořádně výbušné území si dělají nárok dva sousedé: Arménie a Ázerbájdžán. V současnosti se sice Karabach legislativně řadí pod druhý jmenovaný stát, nicméně z historických důvodů naprostou většinu tamní populace – až 95 % – představují Arméni. V Ázerbájdžánu tak mají mnoho pohnutek nechovat obyvatele „svého“ Náhorního Karabachu právě v lásce. 

Navzdory geografické blízkosti totiž Arméni a Ázerbájdžánci reprezentují velmi odlišné národy. Zatímco druzí uvedení se hlásí převážně k islámu, Arménie vyznává křesťanství, přičemž ho dokonce coby první na světě přijala kolem roku 300 za státní náboženství.

Překvapivý triumf

Obě země se nemohou shodnout již víc než sto let – konkrétně od roku 1918, kdy se rozpadla Osmanská říše a její území si začali nárokovat Rusové. Ti také vytyčili nové hranice a přiřadili převážně arménský Karabach právě Ázerbájdžánu, což Arméni nesli velice nelibě. Nehodlali se však vzdát bez boje a vzájemné spory v minulosti nesčetněkrát vyústily v krvavá střetnutí, naposledy během války v letech 1988–1994. 

V konfliktu hrál Ázerbájdžán roli jednoznačného favorita. Disponuje významnými ložisky ropy a patří k nejbohatším v regionu. Mohl také těžit ze své vojenské výbavy, zahrnující mimo jiné deset tisíc vagonů s municí, pět armádních letišť a dvojnásobný počet vojáků oproti nenáviděnému sousedovi. Přesto Arméni, patrně díky své houževnatosti, nakonec zcela nečekaně zvítězili a své území ubránili. 

Milion lidí bez domova

Dnes mají Karabach de facto pod kontrolou, ovšem o triumfu lze hovořit jen stěží: Boje připravily o život 43 tisíc lidí a víc než milion obyvatel ztratil domov. Příměří se navíc dodržuje pouze na papíře. Jen v roce 2015 jej porušilo 60 tisíc výstřelů a o rok později desítky lidí zemřely v nejhorší střetech uplynulých dvou dekád, ačkoliv oficiálně mělo jít o mírové období. Také proto v regionu nijak nekvete turistika. Ostatně vydat se do Náhorního Karabachu s sebou nese určité riziko: Pro každého, kdo tak učiní bez souhlasu ázerbájdžánské vlády, následně platí zákaz vstupu do země samotné. Úředníci jsou přitom nesmírně důkladní a seznamy nežádoucích osob pravidelně aktualizují.

Hrdý národ

Obyvatelé Náhorního Karabachu žijí v zemi, která podle mezinárodního práva neexistuje. Přesto – nebo možná právě proto – v jejich mentalitě hluboce zakořenilo vlastenectví. V rozsáhlém průzkumu americké National Science Foundation z let 2010–2012 se 94 % z nich označilo za hrdé, či dokonce velmi hrdé na svůj národ, čímž suverénně vévodí všem státům postsovětského bloku i Balkánu. Navíc stále vyjadřují značný odpor vůči Ázerbájdžáncům. V naprosté většině (85 %) také odmítli návrat k dřívějšímu uspořádání hranic, odpovídajícímu éře SSSR. 

Aby již tak komplikovaná situace ještě získala na složitosti, tvoří Náhorní Karabach i součást dalšího nadřazeného celku – zhruba třikrát větší republiky Arcach, dříve Náhorně-karabašské republiky, kterou ovšem neuznává žádná suverénní země planety. 

STRUČNÉ DĚJINY

Archeologické nálezy prokázaly osídlení dnešního Národního Karabachu již kolem roku 4000 př. n. l. Pravděpodobně šlo o potomky kmenů migrujících z indoevropského regionu na západ. Zhruba ve 3. století před přelomem letopočtu se v oblasti usadili první předkové dnešních Arménů a vzniklo Arménské království, jehož součástí se Karabach stal v roce 180 př. n. l.  

Stěhování národů

Už v raném středověku se Arménie přikláněla ke křesťanství, proto tam během následujících staletí migrovali obyvatelé ze sousedních území, kde mezitím převládl islám – především z Osmanské říše, jejíž vliv v jihovýchodní Evropě postupně sílil. S rostoucím počtem křesťanů zároveň Arménii opouštělo původní obyvatelstvo jiného vyznání. Složení populace se tak postupně měnilo právě ve prospěch Arménů, zatímco například Ázerové se stěhovali pryč. 

V roce 1897 Arméni v Náhorním Karabachu poprvé utvořili většinu a jejich podíl dál rostl až k dnešním 95 %. Když ovšem region s rozpadem Osmanské říše přešel pod správu Ázerbájdžánu, převážně arménské obyvatelstvo pochopitelně protestovalo. 

Sto let válčení

Po celé minulé století docházelo mezi oběma zeměmi k opakovaným vojenským konfliktům v důsledku války z let 1918–1920, jež bezprostředně navázala na rozpad impéria Osmanů. Arménie a Ázerbájdžán se tehdy střetly poprvé, ovšem zdaleka ne naposled. Vzájemnou nevraživost však v průběhu dalších desetiletí utlumil fakt, že oba státy pohltil nově vzniklý Sovětský svaz. 

S obnovenou intenzitou pak boje pokračovaly na konci 80. let, kdy v čele SSSR stanul Michail Gorbačov. Navzdory arménským protestům potvrdil nový sovětský prezident současnou podobu hranic – a tím i skutečnost, že Náhorní Karabach přes jednoznačnou převahu arménské populace oficiálně náleží Ázerbájdžánu.  

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 146 600; očekávaná doba dožití: 75 let; prům. počet dětí: 1,94 na ženu; věková struktura: 20 % obyv. do 19 let, 15 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Chankendi (Stěpanakert) má 55 000 obyv.; náboženství: 98 % arménská apoštolská církev, 2 % ostatní; obyv. pod hranicí chudoby: 23 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: území Ázerbájdžánu; volby: volby do parlamentu se konají jednou za pět let.

Ekonomika

HDP na hlavu: 3 821 USD (odhad z r. 2018; ČR – 39 740 USD); měna: arménský dram, s kurzem 100 : 5 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: 4 400 km² (asi jako Pardubický kraj); charakter území: většinu pokrývají hory, zejména jih a severozápad; víc než polovina území leží v nadmořské výšce přes 950 m; podnebí: mírné, spíš se suchou zimou; min. noční / max. denní teploty (°C) v Chankendi: leden–březen −3/9, duben–červen 7/25, červenec–září 14/28, říjen–prosinec 0/16; nejvyšší bod: Murovdag (3 724 m n. m.). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Šestičlenná mexická hlídka zvládne kanalizační systém zkontrolovat jen dvakrát do týdne.

Zajímavosti

Lidé labutě v zimě rádi krmí, často ale bohužel volí zcela nevhodnou potravu.

Příroda

Mozky lidí, kteří spolu souhlasí, jsou pěkně synchronizované. Zato během hádky jsou mozky navzájem rozladěné.

Věda

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.

Vesmír
Revue

Pro avarsko-slovanské vztahy nejspíš platí ono Palackého vzájemné stýkání a potýkání obou kultur. Slovo Avar si Slované připodobňovali se slovem obrabar. Kmen Hunů se zase v němčině odráží ve slově Hüne, což rovněž znamená obr.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907