Nakažlivá tupost: Vědci objevili virus hlouposti

12.05.2016 - redakce 100+1

Občas to vypadá, jako by byla hloupost tou nejnakažlivější nemocí lidstva. Vědcům se nyní podařilo identifikovat virus, který hloupost způsobuje


Reklama

Vědci z Johns Hopkins School of Medicine a University of Nebraska objevili zvláštní virus napadající lidskou DNA, který může způsobovat pokles mozkové činnosti, zhoršení paměti a schopnosti se učit a celkově vést k „hloupnutí“. Jedná se o virus ATCV-1, jenž obvykle infikuje některé druhy zelených řas v jezerech a řekách. Odborníky proto značně překvapilo, když jeho stopy našli náhodou v krku více než 40 dobrovolníků z celkových 90, u nichž původně testovali jejich mentální schopnosti.

Jak se ukázalo, jedinci infikovaní zmíněným virem podávali v rámci experimentu asi o 10 % pomalejší výkon při zpracování obrazových úkolů, navíc se celkově hůř soustředili a v porovnání se zdravými účastníky vykazovali také horší prostorovou představivost.

Badatelé následně provedli jiný pokus, při němž virus uměle vstřikovali do úst myším. Hlodavci pak skutečně „hloupli“ a mnohem obtížněji například hledali cestu z bludiště. Každopádně dosud není jasné, proč a jak se zmíněný virus dostává do ústní dutiny člověka. Podle vědců mají přenos nejspíš na svědomí jiné mikroorganismy. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907