Reklama


Nářek nad zkázou Drážďan: Nejslavnější snímek Richarda Petera

29.07.2018 - Klára Stejskalová

Když se na Drážďany v polovině února 1945 snášelo 3 900 tun bomb z nákladního prostoru více než 1 300 spojeneckých letounů, zbyl z „Florencie na Labi“ jen zlomek historických památek i národní hrdosti obyvatel. Zkázu města se podařilo zachytit fotografovi Richardu Peterovi

<p>Zkázu Drážďan zachytil fotograf Richard Peter; jejím symbolem se stal pohled shůry – konkrétně z Nové radnice. Nakolik bylo bombardování úměrné vojenskému významu města, se vedou spory do současnosti. Ikonická fotografie tak připomíná jednu z nejkontroverznějších akcí Spojenců v Evropě.</p>

Zkázu Drážďan zachytil fotograf Richard Peter; jejím symbolem se stal pohled shůry – konkrétně z Nové radnice. Nakolik bylo bombardování úměrné vojenskému významu města, se vedou spory do současnosti. Ikonická fotografie tak připomíná jednu z nejkontroverznějších akcí Spojenců v Evropě.


Reklama

Fotografie sochy personifikované Dobroty (Die Gute) nad ruinami Drážďan dodnes připomíná zkázu, která město postihla na konci druhé světové války.

Z 13. na 14. února 1945 na ně zahájili Spojenci sérii náletů, které trvaly do 15. února. Spojenecké bombardéry proměnily město pyšnící se díky množství historických památek titulem „Florencie na Labi“, v ohnivé peklo. O život přišlo podle odhadů na 25 000 obyvatel a centrum saské metropole se proměnilo v ruiny.

Cíl Drážďany

Podle plánu, který vypracovali Američané a Britové na uspíšení konce války, se měla cílem plošných náletů stát strategicky důležitá města. Vedle Berlína či Lipska se tak ve výhledu ocitly i Drážďany, kde se nacházelo několik továren s vojenským materiálem a významný železniční uzel.

První vlna bombardování na ně dopadla kolem desáté večer 13. února. Historické budovy s dřevěnou konstrukcí se rychle ocitly v plamenech. Šíření požáru napomohly i úzké uličky, takže záhy nabyl závratné intenzity. Mnohé obyvatele před zhoubou nedokázaly ochránit ani kryty, do nichž se uchýlili. Kvůli špatné viditelnosti v následujících dvou dnech bylo znemožněno přesné zaměření cílů a série bombardování postihla velkou plochu města. Část posádek při přeletu nad Evropou navíc ztratila orientaci a svůj náklad shodila omylem také na Prahu.

Dobrota a ruiny

Rozsah drážďanské katastrofy se rozhodl zachytit objektivem fotograf Richard Peter (1895–1977). Asi půl roku po bombardování procházel saskou metropolí a nafotil stovky snímků. Nicméně aby dostal na jedinou fotografii zkázu Drážďan, potřeboval pořídit záběr z ptačí perspektivy. To ale nebylo jednoduché, protože mnoho budov leželo v sutinách. Jako zázrakem se však do značné míry uchovala Nová radnice, jejíž věž mu poskytla potřebný výhled.

Snímek, v němž by Peter zachytil sochu znázorňující Dobrotu i ruiny města, ale nebylo snadné pořídit. Nejdříve zhatilo záběr protisvětlo, pak selhala technika. Slavná fotografie tak vznikla teprve napotřetí. Peter ji poprvé uveřejnil ve své knize Dresden – eine Kamera klagt an (Drážďany – fotografická obžaloba), která vyšla roku 1949.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Archeolog s mobilním radarem a radarový snímek pohřbené lodi

Věda

Astronomům se podařilo zachytit supernovu již v prvních hodinách exploze. Při pozorování využili zařízení Intermediate Palomar Transient Factory (iPTF) observatoře Palomar v Kalifornii. Snímky zachycující supernovu iPTF 14gqr před, během a po explozi. 

Vesmír
Zajímavosti
Revue
Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907