Národní park Pirin: V sevření staletých borovic

21.12.2014 - Kateřina Vašků

Mohutné horské štíty obklopující průzračná ledovcová jezírka, pásy nedotčených jehličnatých lesů a flóra, kterou jinde na světě nenajdete. To vše dělá z bulharského národního parku Pirin zcela jedinečnou přírodní památku


Reklama

Národní park Pirin na jihozápadě Bulharska se za půl století od svého vzniku stal jednou z nejoblíbenějších turistických destinací Balkánu. Důvod je zřejmý – drsná krása krajiny doslova vyráží dech. Při návštěvě tamních vápencových horských hřebenů lze narazit na téměř sedmdesát průzračných ledovcových jezer, spoustu vodopádů i dosud neprozkoumaných jeskyní. Místní rozlehlé louky a pásy jehličnanů navíc poskytly prostor pro zrod zcela unikátního ekosystému. 

Mluvíme-li v číslech, pak v tomto národním parku nalezneme 1 315 druhů rostlin, mezi nimiž nechybí 86 endemitů Balkánu a 17 druhů rostoucích pouze v Bulharsku. Fascinující jsou zejména mohutné borovice staré až 500 let, které se tyčí do téměř padesátimetrových výšek. Při obdivování přírody se ovšem turisté musejí mít na pozoru – kromě 159 druhů ptáků obývá oblast také mnoho velkých savců, včetně medvědů hnědých a vlků. 

Perunovo sídlo 

Toto unikátní přírodní dědictví se stalo národním parkem v roce 1963, tehdy ovšem ještě pod názvem Vichren podle nejvyššího vrcholu tamního pohoří. Mytologie pak zmíněnou horu považuje za sídlo pohanského boha nebes Peruna. Současné jméno nese chráněná krajina od roku 1976, kdy došlo k jejímu rozšíření na 27 tisíc hektarů; v roce 1987 se park definitivně rozrostl na 40 tisíc hektarů. Neustálé zvětšování chráněného území souvisí mimo jiné se značným nárůstem turismu. Především v 80. a 90. letech vyrostla v těsném sousedství nedotčené krajiny národního parku mnohá lyžařská střediska a sjezdovky, a to v podstatě mimo jakoukoliv zákonnou kontrolu. 

Do panenské přírody necitlivě zasáhl zejména průmyslový růst rychle se rozvíjejícího města Bansko s množstvím hotelů a rekreačních středisek. Pirin však ohrožuje také nezákonná těžba dřeva a pytláctví nebo používání skútrů a čtyřkolek.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V mělkých tůních a loužích na jihu Afriky se letos namnožily sinice. Pro zhruba 330 slonů to bylo fatální.

Věda

Letecký most do Západního Berlína - americký letoun se chystá přistát na letišti Tempelhof, snímek z období blokády města z roku 1948.

Historie

Když se elektromobily nemohou nabíjet z rozvodné sítě, může energie jet za nimi – díky mobilním stanicím.

Věda

Planeta K2-315b je příliš horká na to, aby na ní mohl existovat život pozemského typu.

Vesmír

Istrijské městečko Motovun je samo o sobě krásným místem. Lanýže jsou jen jedním z dalších lákadel.

Zajímavosti

Plejtvákovec šedý dosahuje délky 12-15 metrů, přičemž zaznamenané maximum je 15,5 metru. Hmotnost se pohybuje v průměru mezi 25 a 28 tunami, maximum je 40 tun.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907