Znamení smrtihlava (1): Jakých výsledků dosáhla Waffen-SS ve Francii

23.01.2017 - Karel Cidlinský

Při plánování úderu na Francii se počítalo i s oddíly SS. Generalita Wehrmachtu se ale nijak netajila svým despektem k těmto jednotkám, což vedlo k neustálé řevnivosti mezi oběma ozbrojenými složkami


Reklama

Vojska SS se potýkala s nedostatkem zkušených důstojníků na všech stupních velení, protože na počátku války byl jen málokterý z příslušníků Wehrmachtu ochoten přestoupit do této organizace. I ve vyzbrojování a zásobování divize SS za armádou prozatím zaostávaly, a to i přes stálou podporu Heinricha Himmlera i samotného Hitlera. Ani jeden z těchto pohlavárů třetí říše neměl rád aristokratické generály a maršály. V řadách SS tak mohli udělat důstojnickou kariéru i muži, kteří by v armádě tuto šanci nikdy nedostali. Těsně před zahájením západního tažení pohlížel Wehrmacht na SS i přes úspěšné nasazení v Polsku stále jako na dobrodruhy s fanatickými politickými názory.

Neslavné začátky

Divize SS Totenkopf se dočkala svého prvního bojového nasazení v Belgii a Holandsku. Nepředvedla zde nijak oslňující výkon a navíc utrpěla těžké ztráty. Velení poté formaci přesunulo do zálohy, kde ale nezůstala příliš dlouho. Již 21. května esesáci bojovali u Cambrai, kde se jednotky generála Rommela dostaly do svízelné situace a potřebovaly posily.

Čerstvě dorazivší divize Totenkopf dostala za úkol vyčistit území kolem města, ale stala se cílem mohutného protiútoku britské 1. tankové brigády. Pro mnohé příslušníky SS šlo o první těžké boje a tváří v tvář tankům Matilda II, na jejichž pancíř německé 37mm kanóny nestačily, zpanikařili. Nebezpečnou situaci zachránily až nálety střemhlavých bombardérů a nasazení 88mm děl protiletadlových baterií. Po odražení spojeneckých obrněných sil postupovala divize SS pomalu ke kanálu Lys, kde však kladli Britové tuhý odpor.

Spojenci zde vedli úspěšný boj na zdrženou a nakonec se stáhli do Dunkerque. Esesáci již dříve odmítali brát do zajetí příslušníky koloniálních jednotek, které považovali za rasově méněcenné, a popravovali je na místě. Nedaleko Dunkerque se pak dopustili také masakru britských vojáků. Před tímto přístavem pak divize Totenkopf několik dní počkala, než se vydala dále na jih. U města Boulogne se formace zreorganizovala a pokračovala směrem ke španělským hranicím, kde ji zastihla francouzská kapitulace.

Zde pak zůstala posádkou až do jara 1941. Těžké ztráty postupně nahrazovali nováčci přicházející z výcvikových zařízení SS a došlo také k výraznému posílení dělostřeleckých jednotek a přepravních kapacit. Většinou se však jednalo o kořistní francouzské kanóny a automobily. Divize Totenkopf se v klidu připravovala na další nasazení v připravované válce proti Sovětskému svazu. Tam již měli vojáci se znamením smrtihlava předvést mnohem lepší bojové výkony než ve Francii

Diktátorova elita

Bojů na západě se zúčastnila také prestižní jednotka Leibstandarte Adolf Hitler (LSSAH), která měla teoreticky sloužit jako osobní stráž samotného diktátora. Před útokem na Francii měla sílu pluku a podléhala 18. armádě generála Georga von Küchlera, která měla útočit na Nizozemí. Esesáci se touto zemí prohnali jako vítr a po kapitulaci holandské armády je vrchní velení přesunulo do oblasti Dunkerque. Zde se měli 24. května zastavit u kanálu Aa a vyčkat, než Luftwaffe zničí obklíčené spojenecké jednotky.

Velitel LSSAH SS-Obergruppenführer Joseph Dietrich však došel k závěru, že bude výhodnější kanál přeplout a obsadit výšinu Watten, ze které jeho pluk ohrožovalo britské dělostřelectvo. Bez ohledu na porušení bojové sestavy jednotky SS vyrazily do útoku a kopce dobyly. Dietrich měl štěstí – místo pokárání za ignorování rozkazu se dočkal Rytířského kříže Železného kříže. Velitel LSSAH riskoval i nadále. Dne 28. května postup jeho oddílů zastavil zuřivý britský odpor okolo města Wormhoudt, a tak se rozhodl vyrazit na frontu a vyřešit situaci na místě.

Jeho řidič zabloudil a automobil zasáhla nepřátelská palba. Dietrichovi se podařilo zničený automobil opustit a musel se několik hodin potupně skrývat v silničním příkopu, než jej zachránily postupující německé tanky. Právě u Wormhoudtu pak Leibstandarte Adolf Hitler spáchala těžký válečný zločin, když její příslušníci povraždili desítky britských zajatců. Po skončení bojů kolem Dunkerque postupovala LSSAH k řece Sommě a po jejím překročení až k Marně, kde ji zastihla 14. června zpráva o obsazení Paříže.

Pokračování: Znamení smrtihlava (2): Jakých výsledků dosáhla Waffen-SS ve Francii

Boje ale pokračovaly dál a elitní pluk SS se probíjel silnou obranou v okolí Lyonu a po jejím prolomení pokračoval čelním útokem až do Vichy. Když Francie podepsala 22. června kapitulaci, přesunula se jednotka do Met, kde byla postupně doplněna, a později se rozšířila na brigádu. Esesáci ve Francii zůstali až do března 1941, kdy se přesunula do výchozích pozic pro operaci Barbarossa.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907