Návrat nemrtvého ohně: V Arktidě by se mohly objevit zombie požáry

31.05.2020 - Stanislav Mihulka

Arktida je vyschlá a plná rašeliny, v níž ještě nejspíš doutnají loňské ohně. To není příznivá situace

<p>Požáry v Grónsku z roku 2017</p>

Požáry v Grónsku z roku 2017


Reklama

Loni v Arktidě zuřily extrémní požáry. Postihly jak Sibiř, tak i Aljašku, i další místa. A jak se zdá, nemuselo to zůstat bez následků. Odborníci varují, že v mrazivém arktickém podzemí, které je plné rašeliny, velmi pravděpodobně stále doutnají pozůstatky loňských ohňů. A kvůli nezvykle horkému a suchému jaru, které teď v Arktidě panuje, by teď loňské požáry mohly „obživnout“. A jako ohnivé zombie znovu devastovat rozsáhlé plochy Arktidy.

Jak nedávno prohlásil Mark Parrington, expert na lesní požáry evropské agentury European Union's Copernicus Atmosphere Monitoring Service, podle aktuálních satelitních pozorování aktivních požárů v Arktidě již může docházet k zažehnutí takových „zombie“ požárů. Ačkoliv pozorování ještě nebyla potvrzena přímo v terénu, jde o ta nejvýraznější ohniska výskytu loňských arktických požárů.

TIP: Neviditelný oheň: V Indonésii bojují s podzemními požáry

Parrington se obává, že bychom se mohli stát svědky kumulativního efektu, kdy se loňské požáry „prodlouží“ do letošní sezóny na severní polokouli. Asi není nutné zdůrazňovat, jak široce devastující účinky na krajinu i prostředí by to mohlo mít. Arktida je plná rašeliny, která je teď kvůli suchému jaru výjimečně vyschlá. Jakoby se chladný sever Země proměnil na obrovskou zápalku. Arktické požárníky nejspíš čekají horké chvilky.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Science Alert

  • Zdroj fotografií: NASA Earth Observatory / Jesse Allen

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907