Nejbližší sousedky Slunce: WISE J104915, Wolf 359 a Lalande 21185 (2.)

27.02.2016 - František Martinek

Slunce vzniklo společně asi s tisícem hvězd přibližně před 4,5 miliardy let. Za tak dlouhou dobu se jeho sourozenci rozprchli do různých částí naší Galaxie, a Slunce tak má nyní zcela cizí sousedy


Reklama

Třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci je dvojhvězda, kterou nedávno objevil Kevin Luhman z Penn State University se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy. Ve skutečnosti se jedná o dva hnědé trpaslíky, což je označení pro hvězdy, které mají příliš malou hmotnost, než aby v jejich nitru došlo k zapálení termojaderných reakcí. V důsledku malé hmotnosti jsou velmi studené a rovněž jen velmi slabě září. Podobají se spíše obřím plynným planetám než jasným hvězdám.

Nepřehlédněte: Nejbližší sousedky Slunce: Alfa Centauri, Barnardova šipka, Proxima Centauri (1.)

Hvězdná soustava získala pojmenování WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319), protože byla objevena na kompletní mapě oblohy zhotovené na základě pozorování astronomickou družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE). Nachází se pouze nepatrně dále od Slunce než Barnardova hvězda. „Na základě studia snímků z družice WISE jsme byli schopni konstatovat, že se tento hvězdný systém pohybuje napříč oblohou poměrně rychle – což představovalo klíčové vodítko ke zjištění, že se objekt musí nacházet blízko Sluneční soustavy,“ uvádí Luhman. 

Díky porovnání zjištěných poloh hvězdného systému z rozdílných zdrojů byl Kevin Luhman schopen určit jeho vzdálenost na základě změřené paralaxy, což je zdánlivý posun hvězdy na obloze v důsledku pohybu Země kolem Slunce. Následně použil dalekohled na Gemini South Observatory (na Cerro Pachón v Chile) k pořízení spektra, z něhož se podařilo odvodit, že má objekt velmi nízkou teplotu, a tudíž se jedná o hnědého trpaslíka. „A jako neočekávaný bonus ostré snímky z dalekohledu Gemini rovněž odhalily, že se ve skutečnosti nejedná o jedno těleso, ale o dvojici hnědých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe,“ dodává Luhman.

Wolf 359

Dalším červeným trpaslíkem v blízkosti Slunce je hvězda Wolf 359 v souhvězdí Lva, viditelná pouze větším dalekohledem. Teplota na jejím povrchu dosahuje pouhých 2 800 K, a že se jedná skutečně o trpasličí hvězdu, napovídá fakt, že její hmotnost dosahuje pouhých 9 % hmotnosti Slunce při poloměru 110 000 km (pro porovnání: poloměr Jupitera činí 71 492 km). Hmotnost hvězdy těsně přesahuje hranici, při níž se mohou v jejím nitru zažehnout termojaderné reakce.

V důsledku magnetické aktivity je Wolf 359 eruptivní proměnnou hvězdou, která může náhle změnit svítivost během několika minut. Erupce emitují silné záblesky rentgenového a gama záření, jež zaregistrovaly kosmické dalekohledy. Wolf 359 představuje relativně mladou hvězdu (její stáří dosahuje necelé miliardy let), má velmi nízkou svítivost (vyzařuje pouze 0,1 % výkonu Slunce) a nejblíže k naší centrální hvězdě se nacházela před 13 850 roky, kdy obě tělesa dělila vzdálenost 7,35 světelného roku. Ani při pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu se však nepodařilo objevit žádné její planetární průvodce. 

Lalande 21185

Hvězda Lalande 21185 patří rovněž mezi červené trpaslíky, které představují nejrozšířenější hvězdy v naší Galaxii. Její poloha se promítá do souhvězdí Velké medvědice, ale je příliš slabá, než abychom ji spatřili pouhým okem – bez dalekohledu. Její stáří se odhaduje na 5–10 miliard roků. Ke Slunci se přibližuje rychlostí 86 km/s a přibližně za 20 tisíc let bude obě hvězdy dělit vzdálenost 4,6 světelného roku, načež se Lalande 21185 začne opět vzdalovat.

Vůbec poprvé byla zaznamenána v katalogu hvězd, který sestavil Joseph-Jérôme Lefrançais de Lalande (1732–1807), v té době ředitel pařížské univerzity. Katalog obsahoval celkem 47 390 hvězd a na tehdejší dobu představoval nejkomplexnější astronomický seznam. V roce 1996 došlo k uveřejnění informace, že se na základě astrometrických měření poloh hvězdy podařilo odhalit existenci jejích průvodců planetárních rozměrů. Odhadovaná hmotnost první exoplanety činila 0,9 hmotnosti Jupitera, přičemž kolem mateřské hvězdy měla oběhnout jednou za 5,8 roku ve vzdálenosti 300 milionů kilometrů. Druhá předpokládaná planeta, o hmotnosti 1,6 Jupitera, měla rotovat ve vzdálenosti 1,5 miliardy kilometrů (jako Saturn ve Sluneční soustavě), přičemž její oběžná doba byla určena na 30 let. Existence těles se však nepotvrdila.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, CFA, PennState EBC, Physorg, HPCf

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Délka Vasova běhu (švédsky Vasaloppet) činí 90 kilometrů a pravidelně se ho účastní téměř 16 000 lyžařů.

Zajímavosti

Podle dřívějších teorií byl výbuch supervulkánu Toba natolik silný, že téměř způsobil vyhlazení nejen lidské rasy, ale i mnoha dalších živočišných druhů.

Věda

I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.

Zajímavosti

Podle posledního výzkumu odpovídá hmotnost naší Galaxie 1,5 bilionu sluncí. K uvedené hodnotě vědci dospěli pomocí měření rychlostí kulových hvězdokup, jež obíhají galaktické jádro.

Vesmír

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek

Příroda

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907