Nejposvátnější z posvátných: Místa, kam přichází bohové

14.06.2021 - Dagmar Kulaviaková

Hinduisté, křesťané, muslimové či sikhové. Často znepřátelené skupiny lidí, které však mají jedno společné. Věří. Právě kvůli silné víře se pak každý rok vydávají do celého světa na poutě a přejí si jediné – být svým bohům co nejblíže

<h3>Sto tisíc křížů</h3><p>Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je <strong>Hora křížů</strong>. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. <strong>I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc</strong>. <em>(foto: Wikimedia Commons, Liilia Moroz, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Sto tisíc křížů

Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia Moroz, CC BY-SA 4.0)

<h3>Podzemní svatyně</h3><p>Obrovský jeskynní systém <strong>Batu</strong>, ležící na předměstí Kuala Lumpuru, je nejvýznamnějším hinduistickým místem v Malajsii. <strong>Do sto metrů vysoké Chrámové jeskyně míří při největším svátku Thaipusam až osm set tisíc věřících</strong>. Musí přitom zdolat 272 schodů, přičemž někteří mají v kůži zapíchány dráty. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Podzemní svatyně

Obrovský jeskynní systém Batu, ležící na předměstí Kuala Lumpuru, je nejvýznamnějším hinduistickým místem v Malajsii. Do sto metrů vysoké Chrámové jeskyně míří při největším svátku Thaipusam až osm set tisíc věřících. Musí přitom zdolat 272 schodů, přičemž někteří mají v kůži zapíchány dráty. (foto: Shutterstock)

<h3>Klášter ve skále</h3><p>Skála nedaleko města Nikšić v Černé Hoře ukrývá klášter <strong>Ostrog</strong>. Jeho dějiny sahají až do 17. století, kdy jej založil hercegovinský metropolita Vasilij. Klášter je jednou z nejvýznamnějších pravoslavných staveb na celém Balkáně. <strong>Ročně tam zamíří na milion lidí, někteří zdolají prudký výšlap bosí</strong>. <em>(foto: Wikimedia Commons, chenyingphoto, CC BY 2.0)</em></p>

Klášter ve skále

Skála nedaleko města Nikšić v Černé Hoře ukrývá klášter Ostrog. Jeho dějiny sahají až do 17. století, kdy jej založil hercegovinský metropolita Vasilij. Klášter je jednou z nejvýznamnějších pravoslavných staveb na celém Balkáně. Ročně tam zamíří na milion lidí, někteří zdolají prudký výšlap bosí. (foto: Wikimedia Commons, chenyingphoto, CC BY 2.0)

<h3>Černá Ka'ba</h3><p>Muslimové putují do Mekky každoročně <strong>k několikadenním rituálům symbolizujícím základní koncepty islámu - víru, pokoru, bratrství a jednotu</strong>. Jde o nejposvátnější místo islámu a právě k němu se muslimové otáčejí při modlitbách kdekoli na světě. <em>(foto: Wikimedia Commons, Muhammad Mahdi Karim, GFDL 1.2)</em></p>

Černá Ka'ba

Muslimové putují do Mekky každoročně k několikadenním rituálům symbolizujícím základní koncepty islámu - víru, pokoru, bratrství a jednotu. Jde o nejposvátnější místo islámu a právě k němu se muslimové otáčejí při modlitbách kdekoli na světě. (foto: Wikimedia Commons, Muhammad Mahdi Karim, GFDL 1.2)

<h3>Perla sikhismu</h3><p>Snem každého pravověrného vyznavače sikhismu je spatřit <strong>zlatý chrám</strong> (Harmandir Sahib) v indickém městě Amritsar. Rozsáhlý komplex budov z bílého kamene, zlatem zářícího chrámu a obrovské nádrže postavil pátý Guru Arjan Dev v 16. století. <em>(foto: Wikimedia Commons, Oleg Yunakov, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Perla sikhismu

Snem každého pravověrného vyznavače sikhismu je spatřit zlatý chrám (Harmandir Sahib) v indickém městě Amritsar. Rozsáhlý komplex budov z bílého kamene, zlatem zářícího chrámu a obrovské nádrže postavil pátý Guru Arjan Dev v 16. století. (foto: Wikimedia Commons, Oleg Yunakov, CC BY-SA 3.0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907