Nejslavnější český kat: Co víme o Janu Mydlářovi?

07.09.2017 - Tomáš Sterneck

Fascinující postava popravčího mistra, jenž při Staroměstské exekuci sprovodil ze světa sedmadvacet českých pánů, se pevně zapsala do českého historického povědomí

<p>Katovské řemeslo sice bylo velmi výnosné, patřilo však k takzvaným „sníženým“ profesím, tedy opovrhovaným povoláním, jejichž vykonavatelé stáli na okraji společnosti. Potomek kata se mohl oženit jen s dcerou jiného kata.</p>

Katovské řemeslo sice bylo velmi výnosné, patřilo však k takzvaným „sníženým“ profesím, tedy opovrhovaným povoláním, jejichž vykonavatelé stáli na okraji společnosti. Potomek kata se mohl oženit jen s dcerou jiného kata.


Reklama

Koho by nezaujal dramatický životní příběh studenta medicíny, kterého přivedla nešťastná láska do náruče nejopovrhovanějšího řemesla? Odpovídá však tento příběh skutečnosti? Nejpodrobnějším, zdrojem informací o Janu Mydlářovi dodnes zůstávají Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, které poprvé vyšly v letech 1886 až 1889 jako rozšířená verze románu Pražský kat z roku 1876. Zároveň je to však také zdroj nejproblematičtější.

Strohá pravda

Co tedy o katu Mydlářovi prozrazují autentické historické prameny? Především je třeba říci, že se jich dochovalo velmi málo. Jejich řeč je ve srovnání s románovou fabulací nezáživně strohá, navíc v mnohém odlišná od Svátkova díla. Opravit je třeba již základní životní data slavného kata.

Jednoznačné údaje o jeho narození sice nemáme k dispozici, za pravděpodobný je však považován rok 1572. Kde se tak stalo, zůstává otázkou, jelikož ani Janův chrudimský původ není bezpečně prokázán. Každopádně Jan Mydlář nezemřel v roce 1638, ale teprve 14. března 1664 – tedy zřejmě jako více než devadesátiletý kmet!

Během svého dlouhého života se stihl dvakrát oženit. První manželka Alžběta mu povila dvě děti, syna Jana Václava a dceru Magdalenu. Po Alžbětině smrti se stala jeho chotí před polovinou 17. století o dvě generace mladší Kateřina. Ta Mydláře přežila a později se ještě dvakrát provdala, a to za příslušníky dalších katovských rodů, Zelingerů a Lejšnarů.

Cesta na popraviště

Začátek profesní dráhy Jana Mydláře zůstává nejasný. Zato víme, že díky vysokým odměnám za vykonané exekuce shromáždil velmi solidní majetek. V roce 1634 proto mohl investovat 800 kop míšeňských grošů do „pohodného domu“ u Svinské brány (Na Bojišti) na Novém Městě pražském, kam se také přestěhoval. Ukončil tak svou katovskou kariéru a napříště mu zajišťovala příjmy živnost pohodného (odklízeče mršin), s níž byla nově nabytá nemovitost spojena. Staroměstskou katovnu, která se nacházela při severním okraji starého židovského hřbitova, předal Mydlář synovi Janu Václavovi, jenž ji spravoval až do své smrti v červnu 1672.

TIP: Potřební, přesto opovrhování: Krvavá historie katovského řemesla

Pokud jde o novoměstskou pohodnici, vysloužilý popravčí mistr ji cílevědomě zveleboval. Už roku 1636 si vyžádal povolení, aby u ní mohl vystavět novou kůlnu „pro potřebu a schování nádobí a jiných věcí k řemeslu jeho přináležejících, tak aby tu na ohavu lidem nezůstávaly“, a na rozhraní třicátých a čtyřicátých let k domu ještě přikoupil sousední pozemky. Všechny nemovitosti u Svinské brány později zdědila Janova druhá žena. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907