Reklama


Pět největších lží a mýtů o jídle a stravování

11.05.2018 - Roman Polach

Mezi lidmi koluje řada nepravdivých mýtů o tom, co je či není zdravé nebo co bychom měli a neměli konzumovat. Ve snaze žít zdravě tak mnohdy děláme pravý opak. Věříte následujícím mýtům i vy?


Reklama

1. Blahodárné zavlažování

Tento mýtus patří asi mezi nejrozšířenější. Chcete-li být zdraví, musíte pít alespoň dva nebo tři litry tekutin denně. Poprvé se toto tvrzení objevilo zřejmě v doporučení americké Národní výzkumné rady z roku 1945. Jenže lidé přijímají tekutiny i v jídle, například většina ovoce i zeleniny jich obsahuje velké množství. Když je všechny sečteme, zbývá nám jen zhruba litr, který musíme skutečně vypít. Navíc není pravda, že by muselo jít o čistou vodu – bohatě postačí i čaj nebo káva.

Je rozšířeným omylem, že káva se nepočítá, protože zvyšuje tvorbu moči, a v důsledku tedy člověk víc vody vyloučí, než přijme. Vědecké výzkumy však nic takového nepotvrdily. Stejně tak můžeme bez obav započítat i jeden nebo dva nápoje s nízkým obsahem alkoholu, například pivo.

Většina lidí tedy přijímá dostatek tekutin a je zbytečné se k pití nutit. Žízeň se ozve mnohem dřív, než nám začne hrozit dehydratace.

2. Všemocné antioxidanty

Na první pohled zní tato teorie logicky. Naše buňky v rámci metabolických procesů tvoří i škodlivé vedlejší produkty zvané volné radikály, jež se v průběhu času v buňkách hromadí a mohou způsobovat řadu nemocí – dokonce jsou prý hlavní příčinou stárnutí organismu. Antioxidanty dokážou volné radikály potlačit nebo přetvořit na neškodné látky, a proto je dobré je konzumovat v co největším množství v potravinových doplňcích.

Jenže dlouhá řada studií v posledních letech tuto teorii zpochybňuje. Jeden příklad za všechny: Významná mezinárodní organizace Cochrane Collaboration vyhodnotila 78 klinických studií používání doplňků s antioxidanty, které dohromady zahrnovaly téměř 300 tisíc dobrovolníků. Jejich závěr? Neexistují žádné důkazy, že by tyto doplňky nějak prospívaly – ani zdravým, ani nemocným lidem. Navíc se zdá, že doplňky s beta-karotenem a s vitaminem A a E úmrtnost dokonce zvyšují.

Většina odborníků proto tvrdí, že dopovat se podobnými přípravky nemá v nejlepším případě význam a v nejhorším to může i uškodit. Spolehněte se proto raději na antioxidanty přirozené, obsažené v zelenině.

3. Vražedné kyseliny

Některé potraviny, jako například maso, cukr, mléko a mléčné výrobky, prý zvyšují kyselost lidského organismu, což našemu zdraví škodí. Následky mohou být různé od bolestí hlavy až po cukrovku či rakovinu. Měli bychom proto konzumovat více potravin, které kyselost v těle snižují – tedy zeleninu, luštěniny nebo třeba pivo.

Jakkoliv je tato teorie nesmírně populární, je také zcela mylná. Ve skutečnosti tělo automaticky udržuje kyselost krve a organismu v rozmezí od 7,36 do 7,44 pH. A pokud tato hodnota klesne pod 7, nastává smrt. Tělo má ale dostatečné vlastní mechanismy, jak této rovnováhy dosahuje: vylučuje látky, které by příliš zvýšily kyselost, dýcháním a prostřednictvím moči (proto také můžeme lakmusovým papírkem naměřit po různých jídlech různou kyselost moči).

Podle Amerického institutu pro výzkum rakoviny jsou tvrzení zastánců alkalické stravy v ostrém kontrastu se vším, co víme o chemii lidského těla. Složení naší stravy má vliv na riziko vzniku rakoviny a nemocí, což ale nemá nic společného s kyselostí.

4. Jako v době kamenné

Řada lidí dnes většinu času tráví u televize nebo počítače a láduje se chipsy a zmrzlinou. Není proto divu, že nás tak moc ohrožují civilizační choroby. Zastánci paleodiety tvrdí, že abychom byli zdraví, musíme napodobit životní styl našich pravěkých předků. Je prý nutné vyhýbat se moderním jídlům, na která naše tělo není uzpůsobeno. Musíme jíst zvěřinu, ryby, ovoce, zeleninu, ořechy a vyhýbat se pečivu, cukru nebo mléku.

Ačkoliv ne všechny tyto rady jsou špatné, zahrnují také některé nepravdy. Už někdy kolem roku 10 000 př. n. l. se u člověka objevila genetická mutace, která mu umožnila konzumovat mléko i v dospělém věku. Dnes má zmíněnou mutaci většina lidí, proto můžeme jíst mléčné výrobky celkem bez obav. Stejně tak už by pro trávicí systém většiny z nás neměl být problém zpracovat škroby ve výrobcích z obilí.

Ale byli opravdu naši předci v dávných dobách zdravější? Výzkum 137 mumifikovaných ostatků lovců sběračů od Aleutských ostrovů až po americké indiány zjistil, že třetina z nich nese stopy kornatění tepen, které si dnes spojujeme především s moderní civilizací.

5. Nezdravé krávy

Pokud chceme být zdraví, měli bychom se vyhýbat červenému masu (vepřovému, hovězímu atd.), jež prý způsobuje mimo jiné kardiovaskulární nemoci a rakovinu. Jenže vědecké výzkumy zdaleka nejsou tak jednoznačné. Jedna americká studie zveřejněná v roce 2009 zkoumala téměř půl milionu starších osob a dospěla při tom k závěru, že úmrtnost zvyšuje maso zpracované i nezpracované.

Jiná evropská studie z letošního roku téměř u 450 tisíc lidí pro změnu zjistila, že lidé konzumující hodně zpracovaného červeného masa (párky, salámy, paštiky) častěji umírají na onemocnění srdce, rakovinu a další nemoci, ale u nezpracovaného masa (upraveného doma) to neplatí.

I většina ostatních výzkumů se shoduje na škodlivosti párků či salámů, ale u poctivé čerstvé flákoty hovězího či vepřového upravené na grilu už rizika tak zcela jasná nejsou. Ani zde ale určitě nic nezkazíte, pokud se budete řídit heslem: Všeho moc škodí. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Uskupení stromů nazvané Lady Bird Johnson Grove upomíná na manželku amerického prezidenta Johnsona.

Cestování

Cíl atentátu Josif Vissarionovič Stalin

Válka

Ještě nedávno zkoumala planetu evropská sonda Venus Express

 

Vesmír

Naši předkové nežili o suchém chlebu, maso se podávalo téměř každý den.

Historie
Revue

Tuňák dosahuje délky kolem dvou metrů, pěticentimetrový plátek nejlepšího tuňáka vyjde na pět set korun.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907