Největší přínosy kosmonautiky aneb Proč létáme do vesmíru?

11.03.2018 - Tomáš Přibyl

Proč vlastně létáme do vesmíru? Ta otázka jistě dříve či později napadne každého, komu učarovaly kosmické lety: proč do výprav k Marsu či Jupiteru investujeme miliardy dolarů, když máme tolik problémů tady na Zemi? A každý také ví, že odpověď není jednoduchá

<p>Kosmické technologie používáme všichni denně</p>

Kosmické technologie používáme všichni denně


Reklama

Do vesmírných letů skutečně „tečou“ miliardy – ale zůstávají v prvé řadě na Zemi: nemíří v žádném úhledně zabaleném balíčku do mrazu Pluta či do výhně Venuše. Jednu otázku totiž představuje vědecký přínos kosmických misí, zatímco druhou ten technologický. A tak máme kromě dat o vesmíru k dispozici také nové materiály, postupy či techniky. Americká NASA i evropská ESA si přitom význam kosmických technologií pro pozemské využití dobře uvědomují. Obě mají vlastní oddělení, jež se zabývají hledáním ryze „přízemních“ uplatnění pro vesmírný výzkum. A obě agentury tvrdí, že každoročně najdou využití pro desítky až stovky technologií, které by jinak zapadly. Další stovky si jich pak „objeví“ trh sám – bez asistence zmíněných institucí.

TIP: Vesmírná mise u vás doma: 15 vynálezů NASA, které používáme každý den

Kosmonautika je nicméně zdrojem inovací stejně jako mnoho jiných oborů – a ne každá novinka dojde svého uplatnění. Když se NASA v roce 2012 pokusila zpeněžit několik balíčků patentů, poněkud narazila. Podařilo se jí prodat například balíček 300 patentů pro mobilní telefony, ovšem za 75 tisíc dolarů, což činí zhruba 250 dolarů za patent – tedy méně, než stojí průměrný „chytrý“ telefon. Ve světě mobilních komunikací navíc za patenty s vysokým tržním potenciálem padají částky ve výši desítek i stovek milionů dolarů. 

Kosmos, kam se podíváš 

„Kosmické technologie“ nás přesto doslova obklopují. Přenos sportovního utkání na druhém konci planety můžeme sledovat díky komunikačním družicím. Pro každodenní předpověď počasí se využívají satelitní snímky Země. Hladkou jízdu autem zajišťují tlumiče vyrobené za použití stejné technologie, která ochraňuje družice startující do vesmíru na palubě raket před poškozením silnými vibracemi. K cíli nás pak bezpečně vede navigační přístroj přijímající signály systému GPS. A v případě havárie se airbagy aktivují pomocí mikroakcelerometrů používaných původně na vědeckých satelitech ke studiu nepatrných změn parametrů oběžných drah…

A nesmíme zapomínat ani na nepřímé využití. Data z meteorologických družic nám nejen napoví, zda si vzít ven deštník, ale pomáhají také předpovídat hurikány nebo odhadnout úrodu. Díky nim víme, kdy a kde udeří vichřice, odkud přichází teplá či studená fronta apod., což umožňuje například zavčas evakuovat obyvatele ohrožených oblastí nebo lépe plánovat sklizeň či energetickou politiku. Všechny zmíněné aspekty přitom představují nezpochybnitelný přínos pro celou společnost. 

Ve službách medicíny

Následující příklad ukazuje, že nám vesmír umožňuje podívat se i na zcela banální procesy úplně novým pohledem. Tepelná regulace lidského těla představuje dnes – v 21. století – velkou záhadu. Máme určité modely, které na Zemi jistým způsobem fungují. Jenže jakmile se kosmonauti vydali do vesmíru, zmíněné modely najednou „vypověděly poslušnost“. Na zeměkouli totiž naše tělo využívá konvekci, aby se ochladilo: když se kapaliny a plyny ohřejí, stávají se řidšími, stoupají, a odvádějí tak teplo pryč z kůže. Jenže ve stavu beztíže konvekce nefunguje – jednoduše řečeno neexistuje žádné „nahoru“, tudíž není kam stoupat. Je proto překvapivé, že se tělesné schránky kosmonautů nepřehřívají. Jinými slovy: termoregulace lidského těla pracuje na jiném principu, než jsme se dlouhé roky domnívali

Kosmické technologie pomáhají i v lékařství na Zemi. Na rakovinu prsu umírá ročně přes půl milionu žen. Včasná diagnóza přitom zachraňuje životy. Donedávna platilo, že pokud mamograf či rentgen objeví v prsu podezřelý novotvar, musí lékař odebrat vzorek tkáně k dalšímu vyšetření, aby bylo možné odpovědět na otázky, zda jde o nádor zhoubný, či nezhoubný, v jakém je stadiu a jakou zvolit léčbu. Bylo to zdlouhavé, nepříjemné a do jisté míry nebezpečné, protože se uvedený úkon prováděl v celkové narkóze.

Díky čipům vyvinutým pro přístroj STIS na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu se však nyní celá procedura zjednodušila. Firma LORAD Corporation zapracovala zmíněný čip do sofistikovaného zařízení, které poskytuje mnohem přesnější a kvalitnější snímky než dosavadní technologie. Lékař tak nemusí použít skalpel – k odběru tkáně mu stačí speciální jehla. Protože se zákrok provádí při lokálním umrtvení, není nutná ani hospitalizace. A v neposlední řadě stojí jedno vyšetření pomocí „kosmické technologie“ asi 850 dolarů, zatímco tradiční metoda vyžaduje zhruba čtyřnásobek. 

Můžeme také zmínit, že studium buněk na Mezinárodní vesmírné stanici nasměrovalo výzkumníky k pochopení přesného principu, na němž pracuje náš imunitní systém. Farmaceutický průmysl může nyní detekovat geny, které je nutné aktivovat pro boj se specifickými chorobami, a na trh by se tak mohly dostat precizně cílené protilátky. Výzkum sice nepřinesl žádný „superlék“, ale ušetřil nám roky bloudění ve slepých uličkách a miliardy dolarů investovaných do tradičních metod bádání. 

Měsíc? Odpověď zní „ekologie“

Do letů člověka na Měsíc v rámci programu Apollo investovaly Spojené státy americké přibližně 24 miliard dolarů, které se jim však během dvaceti let vrátily zhruba 12–16násobně. Obnovená premiéra na lunárním povrchu by přitom dnes mohla představovat podobný ekonomický „skok pro lidstvo“. Při dlouhodobém pobytu na Měsíci bychom totiž získali úplně jiné a nové dovednosti než dosud. Například orbitální stanice mají všechny systémy dimenzované na práci ve stavu beztíže, což ovšem na Zemi využijeme jen stěží. 

TIP: Kolik stojí velké mise? New Horizons stojí jako jeden den armády v Iráku

Pobyt na povrchu našeho přirozeného satelitu bez možnosti okamžitého návratu či bez relativně průběžného zásobování by nás přinutil sáhnout po úspornějších technologiích a naučil by nás vystačit s omezenými zdroji, ale také by nám umožnil vyvíjet nové materiály použitelné na rodné planetě. Všechny uvedené přínosy by se pak daly shrnout jedním slovem: ekologie. Sto miliard dolarů, které si podle většiny odhadů návrat lidí na Měsíc vyžádá, by se tak mohlo stát jednou z nejlepších investic v celých dějinách. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Proč létáme do vesmíru?

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.

Zajímavosti

Slovenský umělec propojuje ve své tvorbě užitkovost i umění. Díla mladého skláře lze najít po celém světě.

Zajímavosti

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Historie

Čisticí prostředky mohou mít i stinnou stránku

Věda

Tvář robota Affetto

Věda

Sonda MMX u svého cíle

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907