Hustá vodíková atmosféra by mohla udržet exoměsíce potulných planet obyvatelné až miliardy let
Exoměsíce potulných planet by mohly být zahřívány slapovým třením. Pokud na nich takto vytvořené teplo udrží vodíková atmosféra, mohly by být obyvatelné.
Měsíce potulných planet by podle vědců za určitých okolností mohly po dlouhou dobu nabízet stabilní podmínky vhodné pro život. (ilustrace: Wikimedia Commons, Luciano Mendez, CC BY-SA 4.0)
Kapalná voda je považována za nezbytnou ingredienci pro život pozemského typu. Jak se ale ukazuje, obyvatelné podmínky nevyžadují planetární systém s hvězdou, terestrickou planetu, a dokonce ani atmosféru podobnou té pozemské. Potvrzuje to nový výzkum evropského týmu, který vedl David Dahlbüdding z Mnichovské univerzity.
Badatelé jsou přesvědčeni, že měsíce obíhající kolem tzv. potulných exoplanet si mohou udržet oceány s kapalnou vodou velice dlouho, podle jejich propočtu až 4,3 miliardy let. Klíčovou roli v tom hraje slapové ohřívání měsíce při oběhu potulné planety a hustá vodíková atmosféra.
Obyvatelné měsíce opuštěných planet
Když dojde k tomu, že exoplaneta s exoměsíci opustí mladý planetární systém, v němž vznikla, změní se oběžné dráhy exoměsíců. Stanou se výrazně eliptickými, což vede k neustálým deformacím exoměsíce gravitací potulné planety. Takové deformace vyvolávají tření a slapové ohřívání. Vytvořené teplo může být dostatečné na to, aby se na povrchu exoměsíce udržela kapalná voda, dokonce bez energie hvězdy, která pro potulné planety a jejich měsíce není k dispozici.
Aby mohl být takový exoměsíc obyvatelný, je třeba splnit i další podmínku – teplo vytvořené slapovým ohříváním musí udržet na povrchu exoměsíce. To může podle vědců zajistit vhodná atmosféra, ostatně na Zemi takovou roli hraje například oxid uhličitý. Na exoměsících by takový mechanismus fungoval jen kratší dobu, maximálně 1,6 miliardy let. Oxid uhličitý by kondenzoval a ztrácel by schopnost udržet na exoměsíci teplo. Místo oxidu uhličitého by na exoměsíci mohla zadržovat teplo atmosféra s vysokým obsahem vodíku, která je dlouhodobě stabilní i za velmi nízkých teplot.
Potulné planety jsou přitom zřejmě velmi běžné – podle některých odhadů by jich v Mléčné dráze mohlo být stejně jako hvězd. Nové poznatky tak výrazně rozšiřují spektrum prostředí, kde by se život mohl vyskytovat – a naznačují, že může vzniknout a přetrvat i v těch nejtemnějších zákoutích vesmíru.
