Největším létajícím tvorem Austrálie byl děsivý drak Thapunngaka shawi

11.08.2021 - Stanislav Mihulka

Pterosaurus Thapunngaka shawi, s tlamou plnou zubů a sedmimetrovým rozpětím křídel, děsil ryby v období křídy v severovýchodní Austrálii

<p>Umělecká představa australského draka <strong><em>Thapunngaka shawi</em></strong>.</p>

Umělecká představa australského draka Thapunngaka shawi.


Reklama

Austrálie je velmi skoupá na objevy pterosaurů, ikonických létajících „plazů“ z druhohor. Přesto se tam v poslední době nalezlo několik velmi zajímavých fosilií, které značně rozšiřují naše poznatky o této kdysi početné, ale dnes již dávno vyhynulé skupině obratlovců. Nově se k nim přidal monumentální pterosaurus, který je považován za největšího známého tvora Austrálie, schopného letu.

Tim Richards z australské University of Queensland a jeho kolegové nového pterosaura ze skupiny anhangueridů pojmenovali Thapunngaka shawi, což ve vymřelém jazyce původního etnika Wanamara z Queenslandu znamená „tlama ve tvaru oštěpu“. Jeho fosilie byla nalezena v lomu severně od města Richmond v létě 2011. 

TIP: Paleontologové objevili v Austrálii „železného draka“ z období křídy

Thapunngaka shawi měl podle paleontologů dlouhý krk a výrazně protáhlou lebku, která měřila přes metr. Jeho čelist zdobilo zhruba 40 zubů. Na křídlech s rozpětím okolo sedmi metrů létal v období střední křídy nad tehdejším vnitrozemským mořem Eromanga, ležícím v dnešním Queenslandu v severovýchodní Austrálii. Podle vědců v něm zřejmě lovil ryby, k čemuž je úzká lebka plná velkých zubů jako dělaná.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Laločníci na korálovém útesu

Věda
Reklama
Historie

7335 (1989 JA) patří do tzv. Apollonovy skupiny planetek – tak se nazývají vesmírné objekty obíhající kolem Slunce, jež v periodických intervalech míjejí oběžnou dráhu Země.

Vesmír

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907