Nemoc modré krve: Strašák králů jménem hemofilie

25.04.2016 - František Stellner

U šlechticů, kteří si udržovali „elegantní bledost“, vypadala krev pod jejich světlou kůží jako modrá. Také nejznámější nemoc krve – hemofilii – odhalili nejdříve v nejvyšších vrstvách


Reklama

Hemofilie byla jednou z nejznámějších chorob, která postihovala evropské panovnické domy. Jde o geneticky podmíněné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve, která vede ke krevním výronům do svalů či kloubů, přičemž tělo má omezenou schopnost krvácení zastavit. Cévní stěny hemofiliků jsou velmi křehké, takže každé přepětí nebo sebemenší poranění vyvolá prasknutí cévy, což může být i smrtelné.

Objev choroby

První písemné zmínky o hemofilii se dochovaly z 2. století našeho letopočtu v židovských textech. Podle nich bylo upuštěno od rituální obřízky u třetího syna ženy, jejíž dva první synové po ní vykrváceli. V 10. století popsal jeden lékař nemoc mužů, kteří vykrváceli po drobných úrazech. Podobně se v jednom arabském lékařském pojednání z 11. století psalo o nezvyklém krvácení, které vyvolal banální úraz a které vedlo k úmrtí malého chlapce. O století později popsal podobné případy jeden z klíčových středověkých židovských filozofů, lékař Moše ben Majmon (1135–1204).

První moderní studii o této nemoci publikoval v roce 1803 americký lékař John Conrad Otto (1774–1844) pod názvem Zpráva o sklonu ke krvácivosti v některých rodinách. Název „hemofilie“ přiřadil nemoci v roce 1828 švýcarský specialista Friedrich Hopff. V 19. století sice nemoc již znali, ale nedokázali ji léčit. Od roku 1840 mohli aplikovat přímou krevní transfuzi, nicméně nebylo možné uchovávat krevní konzervy. Proto se hemofilici dožívali průměrně pouze třinácti let. Až použití krevní plazmy, rozlišení dvou typů hemofilie a izolování srážecího faktoru VIII v průběhu 20. století umožnilo účinnou léčbu.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 7/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907