Nemocní upíři se dobrovolně izolují, aby ochránili svou kolonii před nákazou

29.10.2020 - Stanislav Mihulka

Sociální život milující upíři dobře vědí, že omezení přímých kontaktů je nejlepší zbraní proti šíření nebezpečných infekcí

<p><strong>Upír obecný</strong> (Desmodus rotundus), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.</p>

Upír obecný (Desmodus rotundus), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.


Reklama

Jak ukazuje současná pandemie koronaviru, máme se od zvířat co učit, ba co více – učit bychom se mohli i od upírů – podčeledi listonosovitých letounů, patřící do podřádu netopýrů, živících se krví teplokrevných živočichů. Navzdory své špatné pověsti totiž upíři dbají na to, aby jejich nemoc neohrožovala zbytek kolonie.

Sociální odstup

Jak jsme si letos bolestně potvrdili, netopýři jsou zdrojem patogenů, které mohou ohrozit celé lidstvo. Už víme, že mají imunitní systém, který úspěšně potlačuje viry, takže u netopýrů prakticky nedochází k rozvoji nebezpečného onemocnění jako u lidí. Ale je to jenom část celé pravdy. Nový výzkum amerických vědců doložil, že netopýři sice nemají k dispozici roušky, natož vakcíny, zároveň se ale v případě onemocnění velmi zodpovědně starají o to, aby nenakazili ostatní.

Tým, který vedl Simon Ripperger z americké Ohio State University nejprve odchytil několik dospělých upírek. Polovině z 31 upířích samic vědci vpíchli lipopolysacharid, což je látka, která vybudí imunitní systém podobným způsobem, jako by to udělala celá řada různých infekčních onemocnění. Zbývající upírky dostaly placebo v podobě fyziologického roztoku. Badatelé pak všechna zvířata vybavili senzory pro sledování a pustili je na svobodu. Všichni tito upíři pocházeli z jediné kolonie, sídlící uvnitř velké dutiny ve stromě. Vědci pečlivě, minutu za minutou, sledovali, co se bude dít.

TIP: Létající továrna na viry: Proč jsou netopýři úspěšní v boji s nebezpečnými patogeny

Tři ze samic se rychle zbavily svých senzorů, takže nebylo možné sledovat, co dělají. U všech zbývajících upírek se simulovaným onemocněním ale bylo patrné, že se neobvykle straní ostatních. Až poté, co lipopolysacharid přestal účinkovat, a simulované příznaky onemocnění vymizely, se upírky velmi pozvolna opět začínaly častěji setkávat s ostatními upíry. Vše nasvědčuje tomu, že upíři, jinak velmi sociální zvířata, která si často navzájem pomáhají, chrání dobrovolnou izolací ostatní před možnou nákazou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907