Neohrožení kurýři: Originální přepravní postupy asijských zemědělců

16.05.2021 - Nikol Patíková

Farmáři zejména v chudších zemích se musejí otáčet, chtějí-li uživit nezřídka početnou rodinu. Dělají proto i nemožné, aby vypěstované plody či hospodářská zvířata dostali k zákazníkům

<h3>Jako sardinky</h3><p>Bangladéšští farmáři zvládají na motorové tříkolce přepravit ohromné množství jutového proutí, a to třeba i na vzdálenost 25 kilometrů. V místě určení pak přeskládají třímetrovou haldu na nákladní vozidla, jež směřují do továren na dřevotřísku. Za tunu materiálu dostanou farmáři v přepočtu 4 500 korun. Jutový průmysl patří k největším hospodářským odvětvím v zemi, a navíc má dlouhou tradici. Juta bývala dokonce hlavním vývozním artiklem, přestože ke konci minulého století její export poklesl. Bangladéš však stále pokrývá třetinu světové poptávky.</p>

Jako sardinky

Bangladéšští farmáři zvládají na motorové tříkolce přepravit ohromné množství jutového proutí, a to třeba i na vzdálenost 25 kilometrů. V místě určení pak přeskládají třímetrovou haldu na nákladní vozidla, jež směřují do továren na dřevotřísku. Za tunu materiálu dostanou farmáři v přepočtu 4 500 korun. Jutový průmysl patří k největším hospodářským odvětvím v zemi, a navíc má dlouhou tradici. Juta bývala dokonce hlavním vývozním artiklem, přestože ke konci minulého století její export poklesl. Bangladéš však stále pokrývá třetinu světové poptávky.

<h3>Hra s rovnováhou</h3><p>Zemědělci v Bangladéši dovedli umění rovnováhy k dokonalosti, když při přepravě ananasů na kole vyvažují až 120 kusů tropického ovoce – přestože bicykl s těžkým nákladem mohou pouze tlačit. Ananasy zaujímají v jihoasijské zemi třetí místo, co se týče produkce a obdělávané plochy. A přestože tamní ekonomika na zemědělství závisí a žluté plody se vyvážejí do zahraničí, včetně Evropy, farmáři za ně dostanou jen minimální částku.</p>

Hra s rovnováhou

Zemědělci v Bangladéši dovedli umění rovnováhy k dokonalosti, když při přepravě ananasů na kole vyvažují až 120 kusů tropického ovoce – přestože bicykl s těžkým nákladem mohou pouze tlačit. Ananasy zaujímají v jihoasijské zemi třetí místo, co se týče produkce a obdělávané plochy. A přestože tamní ekonomika na zemědělství závisí a žluté plody se vyvážejí do zahraničí, včetně Evropy, farmáři za ně dostanou jen minimální částku.

<h3>Krávy na voru </h3><p>Desítky kusů skotu přepravují zemědělci na úzkých člunech na trhy, jež se nezřídka konají až 300 kilometrů daleko. Na dlouhých cestách mezi Indií a Bangladéšem tak řada zvířat zemře. Krávy se chovají na maso a jejich kůže se využívá v obuvnickém průmyslu, který v obou zemích vzkvétá. V muslimském Bangladéši navíc porážky dobytka nevyvolávají takovou kontroverzi jako v sousední hinduistické Indii. </p>

Krávy na voru 

Desítky kusů skotu přepravují zemědělci na úzkých člunech na trhy, jež se nezřídka konají až 300 kilometrů daleko. Na dlouhých cestách mezi Indií a Bangladéšem tak řada zvířat zemře. Krávy se chovají na maso a jejich kůže se využívá v obuvnickém průmyslu, který v obou zemích vzkvétá. V muslimském Bangladéši navíc porážky dobytka nevyvolávají takovou kontroverzi jako v sousední hinduistické Indii. 

<h3>Kopyta v kleci </h3><p>Chov prasat má ve Vietnamu tisíciletou tradici a ze všech druhů masa je vepřové na talířích Vietnamců zastoupeno nejvíc. Jak ovšem zvířata z farmy co nejjednodušeji a nejrychleji dostat na tržnici? Proplétat se s nimi pěšky po přeplněných ulicích není žádná hračka, proto farmáři vymysleli drátěný „zlepšovák“. V evropských ochráncích vzbudí nejspíš podobné klece hluboký odpor, na lokálních trzích jde však o běžnou praxi. </p>

Kopyta v kleci 

Chov prasat má ve Vietnamu tisíciletou tradici a ze všech druhů masa je vepřové na talířích Vietnamců zastoupeno nejvíc. Jak ovšem zvířata z farmy co nejjednodušeji a nejrychleji dostat na tržnici? Proplétat se s nimi pěšky po přeplněných ulicích není žádná hračka, proto farmáři vymysleli drátěný „zlepšovák“. V evropských ochráncích vzbudí nejspíš podobné klece hluboký odpor, na lokálních trzích jde však o běžnou praxi. 

<h3>Kam s ní? </h3><p>Dvě až tři hodiny denně tráví obyvatelé vietnamského městečka Tuy Hòa v metr hluboké vodě: Sbírají rýžovou slámu zbylou po sklizni, jež slouží coby krmivo hospodářských zvířat či hnojivo, ale v posledních letech také jako ekologická náhrada plastových brček. Mnoho zemědělců však odpadní zeleň jednoduše pálí, což dál zhoršuje kvalitu ovzduší i zdraví populace. Úřady se proto snaží najít pro slámu jiné využití.</p>

Kam s ní? 

Dvě až tři hodiny denně tráví obyvatelé vietnamského městečka Tuy Hòa v metr hluboké vodě: Sbírají rýžovou slámu zbylou po sklizni, jež slouží coby krmivo hospodářských zvířat či hnojivo, ale v posledních letech také jako ekologická náhrada plastových brček. Mnoho zemědělců však odpadní zeleň jednoduše pálí, což dál zhoršuje kvalitu ovzduší i zdraví populace. Úřady se proto snaží najít pro slámu jiné využití.

<h3>Tuny jdou ke dnu </h3><p>Bangladéšští pěstitelé se snaží přepravit co nejvíc ovoce a zeleniny naráz, aby ušetřili čas, potažmo peníze. Jediná zásilka proto nezřídka zahrnuje až 600 kilogramů plodin, jenže s podobným nákladem se velmi obtížně manipuluje. Ovoce se tudíž snadno poškodí a výjimkou není ani potopení plavidla, které zátěž nezvládne. Ročně se tak vyplýtvají tisíce kilogramů potravin.</p>

Tuny jdou ke dnu 

Bangladéšští pěstitelé se snaží přepravit co nejvíc ovoce a zeleniny naráz, aby ušetřili čas, potažmo peníze. Jediná zásilka proto nezřídka zahrnuje až 600 kilogramů plodin, jenže s podobným nákladem se velmi obtížně manipuluje. Ovoce se tudíž snadno poškodí a výjimkou není ani potopení plavidla, které zátěž nezvládne. Ročně se tak vyplýtvají tisíce kilogramů potravin.

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907