Neohrožení kurýři: Originální přepravní postupy asijských zemědělců

16.05.2021 - Nikol Patíková

Farmáři zejména v chudších zemích se musejí otáčet, chtějí-li uživit nezřídka početnou rodinu. Dělají proto i nemožné, aby vypěstované plody či hospodářská zvířata dostali k zákazníkům

<h3>Jako sardinky</h3><p>Bangladéšští farmáři zvládají na motorové tříkolce přepravit ohromné množství jutového proutí, a to třeba i na vzdálenost 25 kilometrů. V místě určení pak přeskládají třímetrovou haldu na nákladní vozidla, jež směřují do továren na dřevotřísku. Za tunu materiálu dostanou farmáři v přepočtu 4 500 korun. Jutový průmysl patří k největším hospodářským odvětvím v zemi, a navíc má dlouhou tradici. Juta bývala dokonce hlavním vývozním artiklem, přestože ke konci minulého století její export poklesl. Bangladéš však stále pokrývá třetinu světové poptávky.</p>

Jako sardinky

Bangladéšští farmáři zvládají na motorové tříkolce přepravit ohromné množství jutového proutí, a to třeba i na vzdálenost 25 kilometrů. V místě určení pak přeskládají třímetrovou haldu na nákladní vozidla, jež směřují do továren na dřevotřísku. Za tunu materiálu dostanou farmáři v přepočtu 4 500 korun. Jutový průmysl patří k největším hospodářským odvětvím v zemi, a navíc má dlouhou tradici. Juta bývala dokonce hlavním vývozním artiklem, přestože ke konci minulého století její export poklesl. Bangladéš však stále pokrývá třetinu světové poptávky.

<h3>Hra s rovnováhou</h3><p>Zemědělci v Bangladéši dovedli umění rovnováhy k dokonalosti, když při přepravě ananasů na kole vyvažují až 120 kusů tropického ovoce – přestože bicykl s těžkým nákladem mohou pouze tlačit. Ananasy zaujímají v jihoasijské zemi třetí místo, co se týče produkce a obdělávané plochy. A přestože tamní ekonomika na zemědělství závisí a žluté plody se vyvážejí do zahraničí, včetně Evropy, farmáři za ně dostanou jen minimální částku.</p>

Hra s rovnováhou

Zemědělci v Bangladéši dovedli umění rovnováhy k dokonalosti, když při přepravě ananasů na kole vyvažují až 120 kusů tropického ovoce – přestože bicykl s těžkým nákladem mohou pouze tlačit. Ananasy zaujímají v jihoasijské zemi třetí místo, co se týče produkce a obdělávané plochy. A přestože tamní ekonomika na zemědělství závisí a žluté plody se vyvážejí do zahraničí, včetně Evropy, farmáři za ně dostanou jen minimální částku.

<h3>Krávy na voru </h3><p>Desítky kusů skotu přepravují zemědělci na úzkých člunech na trhy, jež se nezřídka konají až 300 kilometrů daleko. Na dlouhých cestách mezi Indií a Bangladéšem tak řada zvířat zemře. Krávy se chovají na maso a jejich kůže se využívá v obuvnickém průmyslu, který v obou zemích vzkvétá. V muslimském Bangladéši navíc porážky dobytka nevyvolávají takovou kontroverzi jako v sousední hinduistické Indii. </p>

Krávy na voru 

Desítky kusů skotu přepravují zemědělci na úzkých člunech na trhy, jež se nezřídka konají až 300 kilometrů daleko. Na dlouhých cestách mezi Indií a Bangladéšem tak řada zvířat zemře. Krávy se chovají na maso a jejich kůže se využívá v obuvnickém průmyslu, který v obou zemích vzkvétá. V muslimském Bangladéši navíc porážky dobytka nevyvolávají takovou kontroverzi jako v sousední hinduistické Indii. 

<h3>Kopyta v kleci </h3><p>Chov prasat má ve Vietnamu tisíciletou tradici a ze všech druhů masa je vepřové na talířích Vietnamců zastoupeno nejvíc. Jak ovšem zvířata z farmy co nejjednodušeji a nejrychleji dostat na tržnici? Proplétat se s nimi pěšky po přeplněných ulicích není žádná hračka, proto farmáři vymysleli drátěný „zlepšovák“. V evropských ochráncích vzbudí nejspíš podobné klece hluboký odpor, na lokálních trzích jde však o běžnou praxi. </p>

Kopyta v kleci 

Chov prasat má ve Vietnamu tisíciletou tradici a ze všech druhů masa je vepřové na talířích Vietnamců zastoupeno nejvíc. Jak ovšem zvířata z farmy co nejjednodušeji a nejrychleji dostat na tržnici? Proplétat se s nimi pěšky po přeplněných ulicích není žádná hračka, proto farmáři vymysleli drátěný „zlepšovák“. V evropských ochráncích vzbudí nejspíš podobné klece hluboký odpor, na lokálních trzích jde však o běžnou praxi. 

<h3>Kam s ní? </h3><p>Dvě až tři hodiny denně tráví obyvatelé vietnamského městečka Tuy Hòa v metr hluboké vodě: Sbírají rýžovou slámu zbylou po sklizni, jež slouží coby krmivo hospodářských zvířat či hnojivo, ale v posledních letech také jako ekologická náhrada plastových brček. Mnoho zemědělců však odpadní zeleň jednoduše pálí, což dál zhoršuje kvalitu ovzduší i zdraví populace. Úřady se proto snaží najít pro slámu jiné využití.</p>

Kam s ní? 

Dvě až tři hodiny denně tráví obyvatelé vietnamského městečka Tuy Hòa v metr hluboké vodě: Sbírají rýžovou slámu zbylou po sklizni, jež slouží coby krmivo hospodářských zvířat či hnojivo, ale v posledních letech také jako ekologická náhrada plastových brček. Mnoho zemědělců však odpadní zeleň jednoduše pálí, což dál zhoršuje kvalitu ovzduší i zdraví populace. Úřady se proto snaží najít pro slámu jiné využití.

<h3>Tuny jdou ke dnu </h3><p>Bangladéšští pěstitelé se snaží přepravit co nejvíc ovoce a zeleniny naráz, aby ušetřili čas, potažmo peníze. Jediná zásilka proto nezřídka zahrnuje až 600 kilogramů plodin, jenže s podobným nákladem se velmi obtížně manipuluje. Ovoce se tudíž snadno poškodí a výjimkou není ani potopení plavidla, které zátěž nezvládne. Ročně se tak vyplýtvají tisíce kilogramů potravin.</p>

Tuny jdou ke dnu 

Bangladéšští pěstitelé se snaží přepravit co nejvíc ovoce a zeleniny naráz, aby ušetřili čas, potažmo peníze. Jediná zásilka proto nezřídka zahrnuje až 600 kilogramů plodin, jenže s podobným nákladem se velmi obtížně manipuluje. Ovoce se tudíž snadno poškodí a výjimkou není ani potopení plavidla, které zátěž nezvládne. Ročně se tak vyplýtvají tisíce kilogramů potravin.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.

Vesmír

Velké množství ozonu v přízemní vrstvě vzduchu značně snižuje úrodu rýže a dalších plodin.

Věda

Žraloky Perezovy jsme potkávali při každém ponoru. Potápění s těmito poměrně mohutnými parybami může být pro někoho adrenalinovým zážitkem. Je třeba však zachovat klid a přítomnost nádherných a elegantních tvorů si užít.

Příroda

Rituál otvírání úst – rakev s mumií symbolicky třímá sám Anup (Anúbis), dcera a manželka mrtvého faraona hořekují, zatímco kněží vykonávají obřady.

Historie

Šedá je nejtypičtější barvou orlovských klusáků. Na sněhu sice vypadají krásně, ale mají rádi spíše teplejší podnebí.

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907