Nerozluštitelný šifrovací program: Kód Navajo skutečně existoval

18.03.2021 - Olga Nivnická

Teprve v osmdesátých letech 20. století udělil americký prezident válečná vyznamenání indiánům z kmenů Mohawků, Komančů, Navajů, Čerokijů či Assiniboinů, kteří se podíleli na tajném vládním šifrovacím programu

<p>Anglie, červen 1944 – dva američtí výsadkáři si navzájem vytvářejí „indiánský make-up“.</p>

Anglie, červen 1944 – dva američtí výsadkáři si navzájem vytvářejí „indiánský make-up“.


Reklama

Ke kódování vojenských zpráv využívala americká armáda kolem pěti stovek speciálně vycvičených severoamerických indiánů už za 1. světové války a pokračovala v tom ve 2. světové i během první války v Koreji. Nepřítel totiž šifru nikdy nerozluštil! 

Například Hitler se o této „tajné zbrani“ sice dozvěděl a už před vypuknutím války vyslal do Států skupinku lingvistů, ale nebylo mu to nic platné. Indiánských dialektů v té době existovalo obrovské množství, a tak se špioni vrátili bez větších výsledků. 

TIP: „Nepokořitelná“ Enigma: K prolomení nerozluštitelné šifry pomohla náhoda

„Indiánské“ rádiové či telegrafické zprávy se nejvíce uplatnily během tichomořských operací, v Evropě se čtrnáct komančských šifrantů objevilo pouze během invaze do Normandie v roce 1944.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907