Hoaxy a nejrůznější fake news rozhodně nejsou vynálezem poslední doby. Názorným příkladem, kam až může zajít slepá víra v média, se stal jeden z největších a dlužno dodat i nejzábavnějších podvrhů v dějinách populární vědy…
Astronomové prý pozorovali, jak Měsíčňané vyrábějí umělecké předměty a koupou se v jezeře. Měsíční fauna a flóra měly být neobyčejně pestré – a nápadně se podobat té pozemské. Lunární lidé měli žít jako pozemšťané, navíc však mohli díky křídlům létat.
Na podvodné hoaxy jsme si postupně zvykli: Internet nezřídka zaplaví nějaká fascinující zpráva, jež se nakonec ukáže jako účelově vymyšlená. Velký měsíční „hoax“ se však zrodil už v roce 1835, kdy Richard Adams Locke napsal do newyorských novin The Sun sérii článků o pozorování mimozemské aktivity na Měsíci. A aby textům dodal na důvěryhodnosti, vydával je za popis objevů tehdejšího významného astronoma Johna Hershela.
TIP: Šílené fikce, kterým lidé uvěřili: Vyhynutí blondýnek a kampaň proti zvířecí nahotě
Badatel prý svůj teleskop vylepšil tím, že k němu připojil mikroskop, načež mohl sledovat dění na zemském průvodci: Na jeho povrchu následně spatřil pyramidy z krystalů, vegetaci, lesy, bizony i jednorožce. Tamní obyvatelé pak měli představovat velmi inteligentní, člověku podobné netopýří tvory. Samozřejmě šlo o satiru, ale řada lidí uvěřila – zvlášť když se k článkům přihlásil sám Hershel, jemuž připadaly nadmíru zábavné.
Wikimedia Commons, Library of Congress, Benjamin Henry Day, CC0
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
VesmírPůlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)
