Nevybíravé skvrnité oportunistky: Jak vypadá půst na hyení způsob

27.04.2018 - Zuzana Teličková

Mnozí křesťané se v období postu před velikonocemi dobrovolně vzdávají některých druhů potravin, zvláště masa. Spolu s nimi se však nevědomky postí i některá zvířata

<p>Hyeny jsou navzdory rozšířené představě skvělými lovci. Jestliže ale mají příležitost potravu nalézt, neztrácejí zbytečně energii.</p>

Hyeny jsou navzdory rozšířené představě skvělými lovci. Jestliže ale mají příležitost potravu nalézt, neztrácejí zbytečně energii.


Reklama

Biolog Gidey Yirga z Mekelle University v Etiopii zkoumal složení potravy hyen skvrnitých žijících v okolí města Mekele, kde lidé v období postu po dobu 55 dní nejedí maso a mléčné výrobky. Na třech různých místech sbíral Yirga trus hyen, který následně podrobil analýze. Zjistil, že hyeny se snadno přeorientují na jiný způsob získávání potravy a živí se tím, co zrovna mají k dispozici. Zapojují tak nejen své lovecké schopnosti, ale i ochotu konzumovat odpadky v okolí domů a odhozené zbytky jakéhokoli masa. Jejich žaludek bez potíží stráví i shnilou, antraxem nakaženou mršinu se všemi částmi kromě kopyt a chlupů, jejichž zbytky pak vylučují v trusu.

TIP: Hyeny a lidské předsudky: Královny matky a jejich klan

Zatímco v období před začátkem postu bylo ve vzorcích trusu přítomno jen 14,8 % srsti oslů, během postu stouplo toto množství na celých 33,1 %, a když postní doba skončila, klesl podíl oslích chlupů na 22,2 %.

Výsledky zkoumání ukázaly, že hyeny, které v období postu neměly možnost požírat zbytky masa odhozené řezníky a rodinami žijícími v okolí, daleko více začaly lovit osly. Když půst skončil, mohly opět začít odklízet živočišné odpadky a o to méně lovily. Výzkum dokazuje, jak přizpůsobivé hyeny dokážou být, a naznačuje směr, kterým se v budoucnu může ubírat vývoj jídelníčku těchto šelem.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907