Nevyhnutelná smrt: Pyroklastické proudy zabíjely obyvatele Pompejí 17 minut

26.03.2021 - Stanislav Mihulka

Během erupce sopky Vesuv a následné zkázy Pompejí, zahynulo zřejmě 1 500 až 3 000 osob. Část z nich usmrtily již vychládající pyroklastické proudy o teplotě těsně nad 100 °C. Toto děsivé divadlo trvalo nekonečných 17 minut

<p>Dnešní podoba fóra zaniklých Pompejí</p>

Dnešní podoba fóra zaniklých Pompejí


Reklama

V roce 79 našeho letopočtu mohutná erupce sopky Vesus zničila Pompeje, Herculaneum a další blízká římská města a usmrtila mnoho jejich obyvatel. Italští odborníci prozkoumali situaci a nálezy v oblasti Vesuvu a dospěli k závěru, že trvalo 17 hrůzných minut, během nichž pekelně žhavé a rychlé pyroklastické proudy, plné sopečných plynů, kousků magmatu a popela, které dorazily do Pompejí, rozsévaly zkázu a všechny přítomné zabily.

Asi 2 tisíce tehdejších lidí během erupce neskončilo ve smrtelném objetí lávy, ale usmrtily je zmíněné pyroklastické proudy, kterých se během erupce objevilo několik. Archeologové tyto oběti nacházejí v podobě dutin ve ztuhlé lávě. Odborníci se jejich analýzami snaží zjistit, jak vlastně tito lidé zahynuli. Mohlo k tomu dojít prakticky okamžitě, v důsledku ohromného žáru několika set stupňů. Jejich smrt ale mohla mít i jiné podoby, pomalejší a děsivější.

Smrtící pyroklastické proudy

Herculaneum se nacházelo poblíž Vesuvu. Pyroklastické proudy tam byly tak divoké a žhavé, že nikdo neměl šanci přežít. Pokud jde o Pompeje, vzdálené 10 kilometrů, italský tým je přesvědčen, že do města dorazily pyroklastické proudy z Vesuvu ve chvíli, když již vychládaly.

TIP: Forenzní výzkum: Mnohé oběti erupce sopky Vesuv se pomalu upekly za živa

Vzhledem k tomu, že se u obětí nacházejí zbytky oblečení, vědci odhadují, že se teplota pyroklastických proudů pohybovala jen těsně nad 100 °C. To teoreticky zvyšuje šance lidí na přežití. Zároveň se ale také ukázalo, že pyroklastické proudy v Pompejích řádily asi 17 minut. Tak dlouho se působení byť vychládajícího pyroklastického proudu nedá přežít. Obyvatele Pompejí, kteří nestačili utéct, čekala nevyhnutelná smrt.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907