Noční obloha v srpnu: K vidění bude maximum nejstaršího meteorického roje

01.08.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

K prázdninovým nocím neodmyslitelně patří „padající hvězdy“. Nejvíc jich zahlédneme v polovině srpna, kdy vrcholí aktivita meteorického roje Perseid

<p>Snímek Matthewa Dietericha by klidně mohl pocházet z hollywoodského trháku. Naštěstí nejde o útok mimozemšťanů, takhle vypadal v roce 2015 meteorický roj Perseid nad Mount Ranier ve americkém státě Washington.</p>

Snímek Matthewa Dietericha by klidně mohl pocházet z hollywoodského trháku. Naštěstí nejde o útok mimozemšťanů, takhle vypadal v roce 2015 meteorický roj Perseid nad Mount Ranier ve americkém státě Washington.


Reklama

Mezi nejzajímavěší události srpnového nebe bude patřit maximim meteorického roje Perseid, které letos připadá na období okolo 12. srpna. V tento den vstoupí Země na své cestě kolem Slunce do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska zamíří přímo k Zemi a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.

Slzy svatého Vavřince

V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.

Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.

Letos nastávají příhodné pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu. Nebude tedy rušit svým svitem. Meteory je nejlepší sledovat jen očima a vleže. Ideální je přitom místo co nejméně poznamenané světelným znečištěním, z něhož přehlédnete maximální část oblohy.

Možná srážka se Zemí

V roce 1862 američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala na stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to drtivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. srpna5 h 23 min20 h 24 min
15. srpna5 h 43 min20 h 00 min
31. srpna6 h 06 min19 h 29 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Lva, 23. srpna v 6:09 SELČ vstupuje Slunce do znamení Panny.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt4. srpna23 h 55 min13 h 09 min
Nov11. srpna5 h 13 min20 h 27 min
První čtvrt18. srpna13 h 59 min23 h 45 min
Úplněk26. srpna20 h 01 min5 h 30 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – na konci srpna viditelný ráno nízko nad východem
  • Venuše – viditelná večer nízko nad západem
  • Mars – viditelný téměř celou noc
  • Jupiter – viditelný pouze z večera nízko nad jihozápadem
  • Saturn – viditelný pouze v první polovině noci
  • Uran – viditelný téměř celou noc kromě večera
  • Neptun – viditelný celou noc

Zajímavé úkazy v červnu 2018

  • 6. a 7. srpna – setkání ubývajícího Měsíce a jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na ranní obloze
  • 12. srpna – maximum meteorického roje Perseid (největší aktivity roj pravděpodobně dosáhne v brzkých ranních hodinách 13. srpna)
  • 14. srpna – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na podvečerní obloze nad západem (Venuše se bude nacházet v úhlové vzdálenosti asi 5° jižně od Měsíce)
  • 16. a 17. srpna – setkání Měsíce a Jupitera na večerní obloze nad jihozápadem (v jejich blízkosti bude pozorovatelná i jasná hvězda Spica ze souhvězdí Panny a Antares ze souhvězdí Štíra)
  • 17. srpna – Venuše v největší východní elongaci (v úhlové vzdálenosti 46° od Slunce)
  • 20. a 21. srpna – setkání Měsíce a Saturnu na večerní obloze nad jihem
  • 22. a 23. srpna – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze 
  • 26. srpna – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907