Jelikož v Británii v 18. století neexistovala policie ani pojištění domácnosti, zabezpečení domu leželo na bedrech majitele. Z potřeby bránit se zlodějům se například zrodila teze o nedotknutelnosti práva držet zbraň, kterou posléze přejalo americké zákonodárství. Snaze chránit obydlí se podřizoval i denní režim: Všichni obyvatelé se například v příbytku shromažďovali před setměním – odtud pochází tradice čaje o páté a zavírací hodina obchodů ve čtyři. 

Domov plný lidí

Tehdejší ideál domova, řadový dům, fungoval odlišně od dnešního bydlení: Především jej vedle rodiny majitele obývali také podnájemníci, kuchařka, služka, hospodyně a pánovi učni. Podnájemníci žili obvykle v podkroví a služebnictvo ve sklepě. Z hlediska práva přitom všichni patřili do vlastníkovy rodiny. 

TIP: Milovník mrtvých těl: V polovině 19. století sužovaly Francii útoky nekrofila!

Zákony dělaly z pána domu pomyslného monarchu, který řídil své království: Každý večer zamkl hlavní dveře „hradu“ a okna zevnitř zakryl okenicemi. Běžné byly kombinace zámků, petlic, závor a pastí. Nechyběl ani pes či sluha, který spával před dveřmi, aby okamžitě zareagoval na případného zloděje. Výjimkou nebyly mříže v komínech, kovové hroty na střechách, či dokonce pasti na pytláky nastražené po domě.

Standardní rituál představovalo také noční „uzavírání domu“ v deset hodin, kdy manželka majitele zamkla všechny obyvatele v jejich pokojích, aby se nikdo neplížil chodbami a aby byli případní  narušitelé okamžitě slyšet. Domácí tak sice nemohli krást, v případě požáru však mělo zmíněné opatření fatální následky.

Šibenice za nábytek

Georgiánská společnost se ve velkém pustila do zařizování domů, na kterých jí opravdu záleželo. Vykrádání obydlí se proto stalo nejhorším možným prohřeškem, a v Británii se tak i drobné loupení trestalo šibenicí. Zákoník znal dokonce zločin „domovní krádeže nevloupáním“, tedy kradení skrz otevřené okno.

Touha po kontrole obydlí se prolnula i se světem nadpřirozena. Právě v 18. století se šířily duchařské historky, za jejichž vznikem se skrývala úzkostná obava z nezvaných hostů. Stejně tak se jednalo o éru amuletů, které měly chránit proti nadpřirozeným návštěvám. 

Partií šachu se svými generály a důstojníky údajně Napoleon sehrál nepočítaně. Piloval na nich výcvik strategických schopností. Dle svědků hrál velice odvážně a rád zkoušel neobvyklá řešení. Jenže běda, když prohrával. To ho dokázalo pořádně naštvat! Neuměl moc ovládat svůj vztek a rozčarování a nezřídka pak bouchal pěstí do stolu či házel figurkami. Toužil hrát jako mistr a stále zkoušel štěstí. Potřeboval prostě vyhrávat!

Zábava ve vyhnanství

Císařské povinnosti ho sice od šachů odvedly, ale poté, co se dostal do vyhnanství na ostrov Sv. Heleny, měl už zase na oblíbenou zábavu času dost. Bohužel. Stačilo málo a mohlo to prý dopadnout úplně jinak. Poslední Napoleonův šachový set prý skrýval uvnitř figurek ze slonoviny plány na útěk z ostrova! Ukryli je tam jeho přátelé, jenže zasáhla náhoda. Důstojník, který tajemství znal, cestou na lodi zemřel a hru tak předala jiná osoba. A ta o tajném poslání dárku nevěděla vůbec nic. Do konce svého života se to nedozvěděl ani sám Napoleon.

Geniální stroj, nebo podvod?

Naprosto unikátním soupeřem se však stal Napoleonovi Turek! A ne ledajaký! Bratislavský rodák Wolfgang František Ján Kempelen roku 1769 sestrojil „šachový automat“. Měl podobu Turka sedícího u skříňky se šachovnicí a stal se naprostou senzací. Proudily k němu davy lidí, aby ten zázrak viděly. Kempelen vzal svého robota dokonce na turné! Před každou produkcí postupně zotvíral všechny dvířka skříně, na níž Turek seděl, aby dokázal, že se uvnitř nikdo neskrývá. Nevyhnul se ani Turkově hlavě. Užaslí lidé spatřili pouze změť koleček – to hlavní zůstalo neviděno. Důmyslná sestava zrcadel vytvořila iluzi prázdného prostoru, uvnitř však skutečně dřepěl živý šachista a už si brousil mozkové závity na své protivníky.

TIP: Hon na divokou šelmu: Napoleonův boj s evropskými mocnostmi

Ve Vídni tak roku 1770 spatřila Turka Marie Terezie, v Rusku s ním zkřížila síly carevna Kateřina II., v Paříži ho zkoumala Francouzské akademie věd. Takovou věci si Bonaparte nemohl nechat ujít! Po bitvě u Wagramu roku 1809 s Turkem, který zakotvil i s novým majitelem Leonhardem Menzelem v Schönbrunnu, sehrál několik partií a pokaždé prohrál! Vynález ho však přesto zcela okouzlil. Později Turka od Manzela vykoupil Napolenův adoptivní syn Eugen Beauharnais a dozvěděl se pravdu! V té době dřevěnou figurínu ovládal geniální šachista Allgaier. Menzel stroj odkoupil nazpět a „provařil“ ho ještě na turné v Americe...

Podle nedávno zveřejněné studie žije v Británii na ulici okolo 300 tisíc lidí. To odpovídá populaci například Newcastlu. Největší koncentrace bezdomovců je v Londýně, kde v některých čtvrtích (Newham, Haringey, Westminster) připadá jeden člověk bez domova na 25 až 30 obyvatel. Problémy mají ale i další města jako Birmingham, Manchester nebo Bristol. 

Velký počet lidí bez domova je pochopitelně velkou finanční i personální zátěží pro neziskové a charitativní organizace, které se jim snaží pomáhat. Alespoň částečně by to mohl změnit nový projekt Action Hunger.

TIP: Dánský umělec nabízí londýnské bezdomovce jako živé pokémony

Pobočka charity Action Hunger v britském Nottinghamu nově testuje samoobslužný automat, který je pro bezdomovce k dispozici 24 hodin denně. Automat lidem bez domova nabízí ovoce, sendviče, zdravotní a hygienické potřeby i oblečení. Zboží je pro bezdomovce se speciální kartou od charity zdarma.

Novinka nemá nahradit stávající sociální služby, v nichž hraje lidský kontakt nezastupitelnou roli. Sloužit má především jako nouzové a operativní řešení.

26. prosince 2017 vynesla ukrajinská nosná raketa Zenit-2SB z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dlouho očekávaný satelit Angosat-1. Geostacionární telekomunikační družici, která měla zajistit vysílání po celé Africe, vyrobila pro Angolu ruská společnost RSC Energia. Šlo o první vesmírný satelit této chudé africké země. 

Projekt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů (asi šest miliard korun) financuje úvěr poskytnutý ruskými státními bankami. V jeho rámci byla v Brazílii, Číně a Japonsku vyškolena padesátka angolských inženýrů. 

Úspěšný start a ztráta spojení

Start proběhl úspěšně a pozemní středisko navázalo kontakt se satelitem. 27. prosince 2017 ale pozemní operátoři ztratili telemetrii satelitu Angosat-1. Došlo k tomu ve chvíli, kdy se satelit oddělil od horního raketového stupně, který vynášel satelit na požadovanou geostacionární oběžnou dráhu.

TIP: Aktuálně: Druhý start ruské rakety z kosmodromu Vostočnyj skončil krachem

Specialisté společnosti Energia se podle dostupných zpráv snaží obnovit spojení se satelitem. Jejich vyhlídky jsou ale v tomto případě nejasné. Pokud by ale byl satelit skutečně ztracen, šlo by o další ránu ruské kosmonautice po listopadové ztrátě meteorologické družice Meteor-M.

Unikátní kolorované záběry přibližují německou mobilizaci z léta 1914, povšimněte si nadšení v očích mužů, kteří ještě netuší, že krvavá válka bude trvat dlouhé čtyři roky. Později je již vidět, jak se manévrová válka pomalu mění v zákopový pat, vojáci musejí kličkovat mezi ostnatým drátem a intenzivní dělostřeleckou palbou. Stojí za zmínku také obrovská podzemní exploze v čase 3:28. Druhá polovina videa jasně ukazuje, jaké hrůzy museli vojáci v poli prožívat, což dokumentují výrazy v očích mužů.

To, co zpočátku vypadalo jen jako vtípek, se pomalu stává realitou. Supertěžká raketa Falcon Heavy, která má v lednu absolvovat svůj testovací start, skutečně do vesmíru ponese elektromobil Tesla. Fotografie rudého Roadsteru připraveného ke startu zveřejnil sám šéf SpaceX na svém Instagramu.

Jakkoli zní Muskův plán bláznivě, vlastně jde o chytrý tah. Akce je důležitá především z marketingového hlediska, má ale i svůj praktický rozměr. Při testovacích startech nových raket se jako užitečné zatížení využívají betonové či ocelové bloky. To je podle Muska ovšem nuda. Rudý bourák tak splní roli užitečné zátěže i mediálně vděčné vějičky.

Termín startu nového nosiče zatím SpaceX neoznámila, dá se ale předpokládat, že k němu nedojde dříve než v druhé polovině ledna. Samotnému startu bude předcházet doprava Falconu Heavy na startovací rampu 39A, a také zkušební tankování nádrží spojené se simulovanou přípravou na start (zkouška WDR). Plánován je i statický zážeh celé rakety.

Od moří až po vrcholky hor, lidé už dnes osídlují prakticky všechny typy prostředí na povrchu Země. Co se ale vydat do podzemí? Přesně to je plán amerických vojenských vizionářů agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), kteří jsou na špici vývoje v mnoha odvětvích dnešní vědy.

DARPA ráda organizuje pozoruhodné soutěže, v nichž testují nové technologie a nápady. Teď je na řadě Podzemní výzva (anglicky Subterranean SubT Challenge), mezinárodní klání pro týmy odborníků, kteří budou vyvíjet systémy pro navigaci a mapování zrádného podzemí.

TIP: V Kalifornii soutěží roboti. Který nejlépe zvládne katastrofu?

Podle soudobných zkušeností je v dnešní době zásadním problémem vojáků nebo záchranářů, kteří musejí operovat v podzemí, nedostatečná orientace v takovém prostředí. Proto DARPA přichází se svou soutěží, jejíž finále by mělo proběhnout v roce 2021. Vítězný tým si odveze cenu a 2 miliony dolarů (přes 43 milionů Kč).

Slovanský Karibik Věry Ferbasové

Roztomilá blondýnka. Diblík. Herečka, která má na kontě desítky filmů. Mnozí její herectví neuznávají. Prý se na plátně pouze pitvoří. Ať tak či tak, šarm a kouzlo se Věře Ferbasové upřít nedá. V době své největší slávy je ráda, když v létě vyšetří alespoň dva týdny na odpočinek. Je jasné, že barrandovské ateliéry ani v době horka a orosených čel nebudou zahálet. Lidé po filmech baží stále!

Kde tedy chytá bronz Švadlenka, Sextánka či Falešná kočička? Na ostrově Rab. Je to prý slovanský Karibik. Romantické starobylé uličky, kostely a zvonice... A nechybí ani umění. V uličkách a zákoutích je jedna galerie vedle druhé. Umění má ve třicátých letech zelenou. A je jedno, jestli jde o klasická zátiší s mísou pomerančů nebo kubistické portréty. Jihoslovanský ostrov má spousta zátok, které se za poslední desítiletí změnily jen málo. Ideální pro sportovce! A tím energická herečka rozhodně je. Je jisté, že mnozí „domorodci“ si ji pro její komediální talent dlouho pamatovali.

Baarová na Riviéře

Příběh jako z románu. Když Lída Baarová odjíždí do Německa točit první film, je už dlouho platonicky zamilovaná do největší tamější hvězdy Gustava Fröhlicha. A už během prvního společného filmu se láska stává skutečností. Její milenec je pozorný. Čerstvě rozvedený. Lída Baarová se s ním má jako v bavlnce. Nastěhuje si ji do svého domu na Schwanenwerderu. Ukazuje se s ní ve společnosti a mladá herečka se tak dostává mezi nejvlivnější osobnosti tehdejší doby. Ano, je mezi nimi i Joseph Goebbels!

Zpět ale k zamilovaným hrdličkám. Kam jet na dovolenou? V tom měli jasno. Itálie je pro zamilované jako stvořená. Italská Riviéra láká na krásná slunečná pobřeží, dobré jídlo a celou řadu dalších možných vlivných přátelství. Láska hvězdné dvojice vydržela jen několik let. Láska Lídy Baarové k Itálii mnohem déle. Právě tady totiž navázala na svou filmovou kariéru. Po tom všem. Po válce, obvinění z kolaborace, uvěznění i všech rodinných tragédiích.

Čapek na horách

Dramatik, spisovatel a milovník cestování. Když člověk sedí celý den za stolem a píše, rád se potom nadechne čerstvého vzduchu. A kde je vzduch nejčerstvější? Na horách. Jako mladík jezdíval Čapek do Tater, teď však nebude troškařit. Pojede se do Alp. V třicátých letech obdivuje vrcholky hor snad každý rok. Jednou je to ale jiné. Dovolenou naplánuje jeho dlouholetá známost Olga Scheinpflugová. Společně si zakoupí vůz. Škodu Rapid. Výletu nic nestojí v cestě. Olga už má také řidičský průkaz a bravurně se potýká i ze změnami řízení. Někde vpravo, někde vlevo.

Karel ukáže své milé všechna místa, která má v Alpách rád. A to není všechno. Po patnácti letech požádá svou nic netušící lásku o ruku! Manželství je to harmonické a výlety do Alp zůstanou jejich společnou vášní. A motorismus taky. Z prvního společného výletu vznikne i kniha. Za volantem s Karlem Čapkem. Romantické vypravování ale nečekejte. Je to cestopis plný poznatků, motoristických témat a popisu sedmi zemí, které během alpského výletu projeli.

Tatíčkova vesnička

Prázdninová láska Tomáše Garrigue Masaryka? Slovensko! V době, kdy už je prvním československých prezidentem i dávno před ní. S manželkou a ještě malými dětmi jezdívá nejdřív k rodičům do Hustopečí. Když ale jednou pozná slovenskou Bystřičku, zůstane jí na dlouhá léta věrný. Je uznávaným profesorem. Pro místní je to autorita, ale zároveň přítel z masa a kostí. Své děti učí zemědělským základům. Takže i o prázdninách se starají o prasata, pomáhají při žních nebo pasou husy. Sbírají rybíz, maliny, orají pole. Praha je v tu dobu velkým městem a pobyt na venkově je pro celou rodinu příjemným osvěžením.

A Slovenku zůstává věrný i ve svém prezidentském úřadu. Jeho věk vyžaduje větší klid a také prostředí, které bude více reprezentativní. Přece jen, povinnosti hlavy státu nepočkají ani o dovolené. Kam jet? Topolčianky. Malá slovenská vesnička. A malý, ale útulný zámeček. Masaryk zůstane tomuto místu věrný dvanáct let! Tráví tu téměř celé léto. Přijímá státní návštěvy i spisovatele Čapka. Právě tady vzniknou legendární Hovory s TGM.

Podle nového výzkumu amerických vědců hraje v uchování dobré duševní kondice významnou roli listová zelenina. Výsledky vědců ukazují, že pro zachování obstojné paměti a bystrého uvažování postačí jedna porce listové zeleniny denně. Taková strava dokáže zpomalit stárnutí mozku až o 11 let.

TIP: Riziko života u dálnic: Lidé v jejich blízkosti častěji trpí demencí

Výzkum vědců z Rush University Medical Center v Chicagu zahrnoval 960 účastníků s věkovým průměrem 81 let, které vědci sledovali po dobu 5 let. Respondenti po celou dobu zaznamenávali své stravovací návyky a absolvovali také paměťové testy.

Ukázalo se, že zhoršující se paměť se projevila u všech zkoumaných subjektů. Ovšem u lidí, kteří denně jedli alespoň jednu porci špenátu, kapusty a další listové zeleniny denně, bylo zhoršení nejmenší. Naopak lidé, jejichž jídelníček zelenou stravu neobsahoval, dopadli v testech nejhůře.

Výsledky se nijak nelišily ani po zohlednění dalších faktorů, které by mohly ovlivnit zdraví mozku, jako je kouření, vysoký krevní tlak, obezita, úroveň vzdělání a množství fyzických a kognitivních aktivit.