Jak co nejsnáze diagnostikovat závažné zdravotní problémy? Vědci se už delší dobu snaží rozpoznat stavy jako zhoršení rozpoznávacích schopností, onemocnění srdce nebo třeba onemocnění plic z chůze pacienta.

Existující metody měření chůze bývají nepohodlné anebo neposkytují přesný obraz typické chůze konkrétního člověka. Odborníci MIT proto vyvinuli bezkontaktní systém, který dovede na dálku věrně změřit skutečnou rychlost chůze.

TIP: Stačí vstoupit: Místnost, která funguje jako gigantická nabíječka elektroniky

Zařízení WiGait ve tvaru čtverce vysílá rádiové signály, jejichž intenzita odpovídá asi tak jedné setině záření standardního chytrého telefonu. Testovaná osoba prostě chodí po místnosti a rádiové signály se od ní odrážejí. WiGait s jejich pomocí změří rychlost chůze s přesností 95 až 99 procent.

Islandština, jazyk obyvatel ostrova ledovců a sopek Islandu, bojuje o svou existenci. Přežila drsné arktické podmínky, války a náboženství, možná si ale neporadí s přílivem moderních technologií a s turistikou.

Islandština je poměrně archaický a složitý jazyk s rozsáhlou gramatikou a obtížnou výslovností. Dnes sice ještě islandštinou mluví většina ze 330 tisíc obyvatel Islandu, jazykový experti ale varují, že jazyk nabral kurz směrem k vymření.

TIP: Vzácný nález: V Toskánsku objevili záhadný nápis v jazyce Etrusků

Na Islandu se daří turismu a zdejší společnost více závisí na angličtině. Stejně tak se na Islandu objevuje stále více mobilních zařízení a aplikací, které se ovládají hlasem. A islandština se na to moc nehodí. Nejdem přitom jen o islandštinu. Jen v Evropě hrozí podobný osud 21 jazykům.

Reportér Philip Calder právě dokumentoval následky cyklonu, který udeřil na severovýchod australského pobřeží poblíž městečka Ayr. V krajině narazil na obvyklé stopy po nesmlouvavém živlu – byla posetá kalužemi, poničená větrem a hlavně pustá. Pak se mu však naskytl pohled, jaký by si nejspíš nepředstavil ani v nejdivočejším snu: Uprostřed cesty před ním ležel žralok. 

Reportér nakonec sebral veškerou odvahu a zjistil, že je zvíře mrtvé. Místní mu posléze potvrdili, že se jedná o žraloka bělavého – nedaleká řeka je jich údajně plná a cyklon nejspíš nebohého živočicha vymrštil z koryta. Zmínění žraloci jsou velmi agresivní a obvykle obývají mělčí vody, protože se jim v nich lépe loví.

Zpočátku mohl v královských městech v zemích Koruny české vařit pivo každý měšťan. Šlechtici a rytíři považovali zpočátku sladovnictví, vaření a šenkování piva za činnost škodlivou pro pověst rodu. Když ale seznali, že jde o jeden z nejpřednějších zdrojů příjmů, pomíjeli čistotu svých erbů a počali konkurovat městům.  

Emise z letecké dopravy v současnosti představují asi tři procenta z celkových emisí skleníkových plynů v EU, rychle se však zvyšují. Obzvlášť v „ekologicky osvícenějších“ částech světa proto vznikají projekty, které mají ekologické dopady letecké dopravy snižovat. Část projektů je věnována samotným letadlům a používanému palivu, jak ale ukazuje čerstvý příklad z Norska, omezovat ekologickou stopu mohou i samotné letištní terminály.

Norský letištní terminál, který společně s kodaňským letištěm Kastrup patří mezi největší a nejmodernější terminály Skandinávie, prošel výraznou proměnou – o 115.000 m² se zvětšila jeho rozloha a zvýšila se i jeho kapacita. Namísto 19 milionů pasažérů bude nově letiště v Oslu schopné odbavit až 30 milionů cestujících ročně. Součástí projektu je i unikátní systém umožňující ukládání sněhu a jeho pozdější opakované využívání jako chladícího média v letních měsících. 

I přes podstatné rozšíření letiště je jeho celková energetická o 50 % nižší než spotřeba původního terminálu. Rekonstrukce se dočkalo i napojení letiště na železniční síť – podle návrhu by nově měla železnice přepravit až 70 % cestujících letiště Oslo.

Císař František Josef téměř všechny technické novinky nesnášel, odmítal telefon i výtah a až do své smrti v roce 1916 žádnou z těchto věcí nepoužil. Když se k němu jednou jeho lékař – v souladu s pokrokem medicíny – dostavil v bílém plášti, vladař ho nepřijal, dokud si nebohý muž nevzal frak. Císaři se připisuje také výrok „Politická strana je ještě ohavnější vynález než lokomotiva!“. A i když panovník nejspíš nikdy nic podobného neřekl, téměř jistě si to myslel.

Naopak britská královna Viktorie byla známou stoupenkyní technologického pokroku. Jako jedna z prvních korunovaných hlav si vyzkoušela například jízdu vlakem. Když ovšem 13. června 1842 jela ze Sloughu do Paddingtonu, úvodník v deníku Times of London varoval před smělostí a lehkomyslností mladé panovnice, které by mohly zemi přivést do neštěstí.

Spojené státy zpátečnické?

Ani v USA, které se už tehdy považovaly za zemi pokroku, nebyl přístup prezidentů tak jednoznačný. Kolem poloviny století hlavy státu technologický pokrok nadšeně podporovaly – například Franklin Pierce považoval za svůj největší úspěch schválení zákona o stavbě transatlantického telegrafního kabelu, který by spojil Evropu s Amerikou. Předpis prošel rozdílem jediného hlasu, a to proto, že prezident večer před hlasováním uspořádal velký večírek, a někteří odpůrci se tak další den volby nezúčastnili…

Další fanoušek techniky, Abraham Lincoln, učinil o pár let později z telegrafu hlavní komunikační prostředek: Generálům i členům vlády zasílal instrukce výlučně touto cestou, a dokonce jim tak k jejich velkému úžasu odpovídal i na klasické dopisy.

Podezřívavý Harrison

Kyvadlo se ovšem na stranu konzervativců přehouplo v roce 1891, kdy bylo v Bílém domě zavedeno elektrické osvětlení. Tehdejší prezident Benjamin Harrison měl hlubokou nedůvěru k novinkám, zejména k elektřině, neboť „není vidět ani cítit“. Jednou dostal ránu od vypínače, načež se odmítal jakéhokoliv přístroje dotknout – i když ani nešlo o elektrické zařízení. Ze strachu vypínač nepoužíval a večer při odchodu nechával v úředních prostorách rozsvíceno. Do ložnice pak chodil se svíčkou – za stejně nebezpečný vynález jako elektřinu totiž považoval petrolejovou lampu.

TIP: Jak chytří byli prezidenti USA? Má Donald Trump vyšší IQ než Barack Obama?

V představách jeho současníků bylo množství světla přímo úměrné riziku požáru, a proto se petrolejky i elektrické lampy pokládaly ještě koncem 19. století za nebezpečnější než svíce, pochodně či smolné věnce.

NASA minulý týden poprvé nasměrovala kosmickou sondu Cassini k průletu mezi Saturnem a jeho prstenci. Kosmická sonda během této své mise pořídila stovky snímků, které ukazují dosud nevídané podrobnosti ve struktuře Saturnovy atmosféry. Když se sonda ohlédla zpátky, mohla zachytit další úžasný pohled.

Na snímku pořízeném pár hodin před nejtěsnějším přiblížením je vidět Saturnův neobvyklý severní hexagon kolem severního pólu. Nejblíže je vidět prstenec C a tmavé dělení vnitřního prstence B od vnějšího prstence A. Bližší pohled odhalí i dvojici malých měsíců v nejvzdálenějším prstenci F.

Na Mars jsme sice ještě nevkročili, už ale plánujeme, jak tam postavit budovy. A je to pochopitelné, první kolonisté rudé planety budou chtít někde bydlet.

Dopravit cokoliv na Mars bude velmi drahé a komplikované. Lidé se proto budou snažit na Marsu využít místní zdroje, jak to jenom bude možné. Vědci teď na Zemi zkoušejí, jak z marťanských hornin co nejlépe vyrobit potřebné nástroje a materiál.

Nemají samozřejmě k dispozici originální horniny z povrchu Marsu, ale americká robotická vozítka je už do jisté míry prozkoumala a na Zemi si můžeme marťanské horniny nasimulovat. Badatelé obvykle využívají drahé přístroje a experimentují s různými pojivy, obvykle polymery.

Stačí rána kladivem

Na tomto výzkumu se za peníze NASA podíleli i vědci Kalifornské univerzity v San Diegu. Šťastnou náhodou přitom zjistili, že vlastně žádný polymer není nutný. Stačí, když na horninu vyvinou tlak, který odpovídá běžné ráně kladivem.

TIP: Cvičiště pro kolonisty: V Mohavské poušti se objeví 3D tištěné kolonie pro Mars

Jak je to možné? Zřejmě za to mohou oxidy železa, které zbarvují Mars do jeho charakteristického odstínu. Po stlačení fungují jako pojivo, které drží materiál pohromadě. Teď ještě bude nutné prověřit, jak se budou chovat cihly běžné velikosti za různých podmínek, a můžeme vyrazit stavět na Mars.

Dromeosaury, známé též jako „raptory“, proslavila filmová série o jurských parcích. Byli to blízcí příbuzní dnešních ptáků. Někteří budili hrůzu s několika metry délky, jiní by se zase vešli do igelitky.

Nový raptor Zhongjianosaurus yangi, kterého nedávno objevili v Číně, náleží k těm malým. Vzhledem k hmotnosti 310 gramů a délce 70 cm od konce tlamy po špičku ocasu to je vlastně jeden z nejmenším známých dinosaurů.

TIP: Zhenyuanlong: Opeřený bratranec velociraptorů z Jurského parku

Paleontologové detailně prostudovali fosilní pozůstatky zhongjianosaura a jsou si jistí, že nejde o mládě. Dokládá to struktura objevených kostí. Tento maličký raptor byl celý hustě opeřený a stejně jako příbuzný mikroraptor měl nikoliv dvě, ale hned čtyři okřídlené končetiny, plus opeřený ocas.

Ve Švýcarsku vymysleli plán, který by měl zabezpečit zdejší populární ledovec Morteratsch, největší ledovec masivu Bernina, nejvyššího pohoří Východních Alp.

Vědci chtějí během každého léta vyrábět umělý sníh a foukat na ledovec Morteratsch. Doufají, že tak ochrání stávající led, a že by mohl přirůst i nějaký nový. Klíčové je to, že sníh odráží sluneční záření. Dokud je na ledu sníh, tak je led v bezpečí. Pokud se projekt uskuteční, bude to první pokus ochránit rozsáhlou plochu ledovce.

TIP: Nový rekord: Zalednění oceánu je teď nejnižší v historii měření

Podle dosavadních zkušeností by takový projekt mohl za 20 let obnovit asi 800 metrů délky ledovce. Prý by mělo stačit udržet vrstvu pár centimetrů sněhu na jedné polovině kilometru čtverečního vrcholu ledovce.