Norské Oslo má nový letištní terminál: Je „nejzelenější“ na světě

02.05.2017 - Martin Reichman

Letištní terminál v norském Oslu se dočkal výrazné proměny. Je větší a „zelenější“

Mezinárodní letiště Oslo - Gardermoen -<p>I přes podstatné rozšíření letiště je jeho celková energetická o 50 % nižší než spotřeba původního terminálu.</p>
Mezinárodní letiště Oslo - Gardermoen -

I přes podstatné rozšíření letiště je jeho celková energetická o 50 % nižší než spotřeba původního terminálu.


Reklama

Emise z letecké dopravy v současnosti představují asi tři procenta z celkových emisí skleníkových plynů v EU, rychle se však zvyšují. Obzvlášť v „ekologicky osvícenějších“ částech světa proto vznikají projekty, které mají ekologické dopady letecké dopravy snižovat. Část projektů je věnována samotným letadlům a používanému palivu, jak ale ukazuje čerstvý příklad z Norska, omezovat ekologickou stopu mohou i samotné letištní terminály.

Norský letištní terminál, který společně s kodaňským letištěm Kastrup patří mezi největší a nejmodernější terminály Skandinávie, prošel výraznou proměnou – o 115.000 m² se zvětšila jeho rozloha a zvýšila se i jeho kapacita. Namísto 19 milionů pasažérů bude nově letiště v Oslu schopné odbavit až 30 milionů cestujících ročně. Součástí projektu je i unikátní systém umožňující ukládání sněhu a jeho pozdější opakované využívání jako chladícího média v letních měsících

I přes podstatné rozšíření letiště je jeho celková energetická o 50 % nižší než spotřeba původního terminálu. Rekonstrukce se dočkalo i napojení letiště na železniční síť – podle návrhu by nově měla železnice přepravit až 70 % cestujících letiště Oslo.

 

  • Zdroj textu:

    Inhabitat

  • Zdroj fotografií: Nordic Office of Architecture

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907