Nová studie odhaluje, jak psi vnímají televizi: Co všechno dokázali vědci z jejich chování vyčíst?
Televize je důležitým prvkem domácnosti nejen pro lidi, ale možná překvapivě také pro psy, kteří se na ni dívají a reagují na ni.
Představte si, že zapnete televizi a váš pes začne se zaujetím sledovat obrazovku. Zdá se vám to nepravděpodobné? Vědci z americké Auburn University si položili stejnou otázku – a jejich nová studie naznačuje, že psi skutečně vnímají dění na obrazovce.
Ještě donedávna byl pro psy obraz z televize spíše blikající nesrozumitelnou změtí – jejich zrak je totiž mnohem citlivější na „blikání“ způsobené nízkou obnovovací frekvencí starších televizorů. S příchodem moderních obrazovek a vyšší snímkové frekvence se však věci změnily: dnešní psi si už opravdu „přijdou na své“. Výraznější barvy, plynulý pohyb a realističtější zvuk přinesli našim mazlíčkům nové možnosti.
Psi a televizní obrazovka
Nedávná studie se zaměřila na 650 psů (z nichž většina patřila k aktivním konzumentům televize) a zkoumala, co je na obrazovce nejvíce zaujme, jak na různé podněty reagují a jak to souvisí s jejich temperamentem. Vědci použili nově vyvinutý nástroj s názvem Dog Television Viewing Scale, která hodnotí reakce psů na různé vizuální i zvukové podněty: od zvířat přes lidi až po běžné zvuky jako jsou zvonky nebo auta.
Výsledky ukázaly tři hlavní typy chování psů při sledování televize: Většina psů vykazovala silnou reakci na jiná zvířata, často sledovali objekt i mimo obrazovku, jako by očekávali, že jeho pohyb bude pokračovat i v reálném prostoru. Psi také zajímavým způsobem reagovali na lidi a neživé předměty (auta, dveře, zvuk domovních zvonků). Klíčovým zjištěním podle vědců bylo, že psi byli výrazně citlivější na zvířecí podněty.
Výzkum také ukázal, že chování psa výrazně ovlivňuje jeho temperament: psi s vyšší mírou vzrušivosti (například hraví, energičtí jedinci) častěji sledovali objekty mimo obraz. Naopak úzkostní nebo bázliví psi častěji reagovali na nezvířecí podněty, jako jsou auta nebo zvuky domácnosti.
Věk psů, jejich pohlaví, plemeno nebo impulzivita neměly v zaznamenaném chování statisticky významný vliv. Zásadní dopad na aktuální reakce psa neměla ani předchozí zkušenost se sledováním televize.
Zjištění vědců mají i svůj praktický význam. Vědci upozorňují, že televize může být vhodnou formou tzv. welfare intervence – tedy způsobem, jak podpořit duševní a emoční pohodu psa. Puštěná televize například během nepřítomnosti majitele může zvíře zaměstnat a zmírnit jeho úzkost. Na druhou stranu, pro velmi reaktivní nebo přecitlivělé psy může některý obsah představovat spíše stres. Zde se nabízí možnost cíleného výběru pořadů, podobně jako u lidského publika. Zvláště v útulcích či v domácnostech se psy s úzkostnými sklony může být televize – pokud správně využitá – přínosným obohacením prostředí.
Jakkoli šlo o zajímavou a poměrně obšírnou studii, sami vědci upozorňují na její omezení. Studie se opírala o dotazníky majitelů, nikoli o přímé pozorování a ve vzorku sledovaných psů bylo jen málo těch, kteří se na televizi nedívají. Nebyla také zohledněna konkrétní kvalita či typ sledovaných pořadů. Přesto jde o důležitý krok k hlubšímu porozumění tomu, jak naši čtyřnozí společníci vnímají moderní technologie a jak můžeme jejich vnímání využít k podpoře jejich duševního zdraví.
Psi podle vědců televizi skutečně sledují, a to často mnohem intenzivněji, než bychom možná čekali. Jejich reakce odrážejí nejen to, co je na obrazovce, ale i to, jací sami jsou. A právě v tom tkví možnost využít televizi jako nástroj k jejich duševní pohodě – podobně jako pro nás.
