Nové důkazy: Na Venuši zřejmě skutečně jsou aktivní vulkány

06.01.2020 - Stanislav Mihulka

Nové experimenty potvrzují, že Venuši můžeme přidat na seznam planet s aktivními sopkami

<p>Soptění na Venuši</p>

Soptění na Venuši


Reklama

Venuše je pekelný svět, kde teploty neklesají pod 400 °C. Aby toho nebylo málo, podle všeho zde existují sopky, které jsou stále aktivní. Podle nového experimentálního výzkumu sopky na Venuši soptily sotva před pár lety. Tím se podstatně rozšiřuje počet těles Sluneční soustavy, kde jsme vulkány objevili.

Doposud jsme aktivní sopky znali pouze u nás na Zemi, a pak na bizarním Jupiterově vulkanickém měsíci Io. A s jistotou víme, že kdysi soptily sopky na Marsu, a také na našem Měsíci. Zároveň se již dříve objevovaly náznaky, které ukazovaly na sopečnou aktivitu na Venuši, i když na tomto pekelném dvojčeti Země si můžeme být jen máločím jistí.

Sopky Venuše

Na možnou vulkanickou aktivitu Venuše vědce v minulosti upozornily plyny sloučenin síry v její atmosféře. Kromě toho se při analýzách dat evropské sondy Venus Express ukázalo, že na povrchu Venuše mohou být lávové proudy staré 2,5 milionů let nebo možná jen 250 tisíc let. Ve skutečnosti ale mohou být ještě mnohem mladší.

Justin Filiberto z amerického institutu Lunar and Planetary Institute v Houstonu a jeho kolegové uspořádali pozoruhodný experiment. Vystavili olivín, tedy běžný minerál vulkanických hornin, působení prostředí, jaké panuje na povrchu Venuše. Za takových podmínek se olivín doslova za pár dní potáhl vrstvou hematitu. 

TIP: Soptící planety a měsíce: Největší vulkány ve Sluneční soustavě

V takové podobě by bylo olivín velmi těžké detekovat. Vzhledem k tomu, že sonda Venus Express zachytila stopy olivínu i z oběžné dráhy, se vší pravděpodobností to znamená, že šlo o čerstvý olivín, který vyvrhly velmi nedávné sopečné erupce. Z toho vědci usuzují, že na Venuši stále soptí vulkány, které vyvrhují stále nový a nový olivín.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ESA/AOES

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907