Nové důkazy: Na Venuši zřejmě skutečně jsou aktivní vulkány

06.01.2020 - Stanislav Mihulka

Nové experimenty potvrzují, že Venuši můžeme přidat na seznam planet s aktivními sopkami

<p>Soptění na Venuši</p>

Soptění na Venuši


Reklama

Venuše je pekelný svět, kde teploty neklesají pod 400 °C. Aby toho nebylo málo, podle všeho zde existují sopky, které jsou stále aktivní. Podle nového experimentálního výzkumu sopky na Venuši soptily sotva před pár lety. Tím se podstatně rozšiřuje počet těles Sluneční soustavy, kde jsme vulkány objevili.

Doposud jsme aktivní sopky znali pouze u nás na Zemi, a pak na bizarním Jupiterově vulkanickém měsíci Io. A s jistotou víme, že kdysi soptily sopky na Marsu, a také na našem Měsíci. Zároveň se již dříve objevovaly náznaky, které ukazovaly na sopečnou aktivitu na Venuši, i když na tomto pekelném dvojčeti Země si můžeme být jen máločím jistí.

Sopky Venuše

Na možnou vulkanickou aktivitu Venuše vědce v minulosti upozornily plyny sloučenin síry v její atmosféře. Kromě toho se při analýzách dat evropské sondy Venus Express ukázalo, že na povrchu Venuše mohou být lávové proudy staré 2,5 milionů let nebo možná jen 250 tisíc let. Ve skutečnosti ale mohou být ještě mnohem mladší.

Justin Filiberto z amerického institutu Lunar and Planetary Institute v Houstonu a jeho kolegové uspořádali pozoruhodný experiment. Vystavili olivín, tedy běžný minerál vulkanických hornin, působení prostředí, jaké panuje na povrchu Venuše. Za takových podmínek se olivín doslova za pár dní potáhl vrstvou hematitu. 

TIP: Soptící planety a měsíce: Největší vulkány ve Sluneční soustavě

V takové podobě by bylo olivín velmi těžké detekovat. Vzhledem k tomu, že sonda Venus Express zachytila stopy olivínu i z oběžné dráhy, se vší pravděpodobností to znamená, že šlo o čerstvý olivín, který vyvrhly velmi nedávné sopečné erupce. Z toho vědci usuzují, že na Venuši stále soptí vulkány, které vyvrhují stále nový a nový olivín.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ESA/AOES

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907