Novorozenci s dospělým mozkem: Mladé tilikvy za starými nezaostávají

12.07.2021 - Zuzana Teličková

Výzkum univerzity Macquarie z australského Sydney se zaměřil na ještěra, jenž má v češtině druhové jméno tilikva australská. Otázka, kterou si zoologové kladli, zněla: „Jak chytré jsou mladé tilikvy ve srovnání se svými staršími druhy?“

<p>Tilikva australská se dožívá více než 30 let a zdá se, že mu k tomu napomáhá také inteligence dosažená už ve velmi mladém věku. Výrazným znakem tilikvy je modrý jazyk.</p>

Tilikva australská se dožívá více než 30 let a zdá se, že mu k tomu napomáhá také inteligence dosažená už ve velmi mladém věku. Výrazným znakem tilikvy je modrý jazyk.


Reklama

Problém vědce zajímal proto, že mladé tilikvy (Tiliqua scincoides) jsou od narození odkázány výhradně samy na sebe – rodiče je nechrání, ani se nestarají o jejich potravu. A zatímco dospělí jedinci jsou přes půl metru dlouzí a mohou se spolehnout na tlustou kůži a silné čelisti, mláďata jsou v zásadě vydána na pospas predátorům. Chytrost by se jim tedy od začátku jejich životní dráhy určitě hodila… 

TIP: Lovec a kořist – Choutky největších ještěrů varanů komodský

Biologové Birgit Szaboová a Martin Whiting podrobili tucet dospělých ještěrů odchycených v přírodě (všichni byli nejméně dva roky staří) a šestnáct nedávno v zajetí narozených jedinců (ve stáří od 23 do 56 dnů) sérii testů, které měly ověřit jejich inteligenci.

„Ve všech testech obstály mladé tilikvy úplně stejně dobře jako ty dospělé. To ukazuje, že už prakticky od narození mají schopnost vyhodnocovat danou situaci na úrovni dospělého věku,“ komentovala výsledky testů Szaboová.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907