Laserový spektrometr ChemCam na palubě robotické laboratoře Curiosity vystopoval v horninách rudé planety velké množství oxidů manganu
Mars byl v dávných době zřejmě ještě podobnější Zemi, než jsme si doposud mysleli. Dokládá to nový objev robotické výzkumné laboratoře Curiosity, která již čtvrtým rokem pracuje na rudé planetě.
Curiosity totiž v marťanských horninách objevil velké množství oxidů manganu. A takový materiál podle našich zkušeností může vzniknout buď působením mikroorganismů anebo kyslíku obsaženého v atmosféře. Pokud se vědci nepletou, což při průzkumu jiné planety nelze zcela vyloučit, tak to znamená, že Mars kdysi musel mít atmosféru plnou kyslíku.
Při tomto objevu pojízdná laboratoř Curiosity využila zařízení ChemCam, které vyvinuli odborníci z Los Alamos National Laboratory. ChemCam je důmyslný přístroj k průzkumu základního složení hornin a půdy. Pomocí několika desítek pětinanosekundových pulsů infračerveného laseru odpaří malé množství studované horniny až do vzdálenosti 7 metrů, a pak pomocí spektrometru prozkoumá záření rozžhaveného materiálu. Ze získaného spektra poté odvodí složení zkoumané horniny.
TIP: Curiosity: Laserový spektrometr a pohyblivá kamera analyzují povrch Marsu
Zařízení ChemCam je na rudé planetě v neustálé permanenci. Za necelé čtyři roky mise již analyzovalo asi 1 500 vzorků hornin a půdy Marsu.
Los Alamos National Laboratory
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)