Nový Zéland z jiného úhlu aneb co si mnoho lidí během návštěvy NZ neuvědomí

16.03.2019 - Komerční prezentace CK Go2

Novozélandská krajina je věhlasná, pozorný cestovatel zde najde snad vše na co si lze vzpomenout: nekonečné sytě zelené pastviny, krásné městské parky a upravené zahrádky, impozantní pohoří, ledovce, sopky, obří písečné duny jak na poušti, krásné pláže, malebné pobřeží a zdánlivě klidné vody velikánských jezer. Ráz krajiny se za poslední dvě staletí změnil, a to výrazně. Kde tedy najdeme ten původní Nový Zéland?


Reklama

Zelené pastviny před dvěma stoletími na NZ neexistovaly! 

Jak během cest obdivujeme zvlněné kopečky nebo nekonečné pláně se sytě zelenými pastvinami, asi málokoho napadne, že před příchodem Evropanů na Novém Zélandu nám tak samozřejmá tráva nerostla, žádné louky, žádné pastviny jak je známe. Původní novozélandské traviny totiž nejsou tak výživné, a proto byly téměř všude vypálené a místo nich vysetá tráva dovezená britskými osadníky. Dnes je paradoxně Nový Zéland nejvíce trávou pokrytá země na světě. 

V dnešní době je už jen pár lehce dostupných lokalit, kde si můžete udělat obrázek o tom jak vypadala původní novozélandská “louka”. Obvykle spatříte někdy i přes metr vysoké trsy trávy na okrasných zahradách kolem domů (dokonce se prodávají také v ČR). Asi nejznámější původní travina red tussock (Chionochloa rubra) tvoří nádherné louky, dají se stále vidět v původním prostředí hlouběji v národních parcích a rezervacích. Tyto traviny, i když málo výživné, mají mimořádnou schopnost zadržovat a filtrovat vodu, zejména v dnešní době stále častějších krátkých vydatných lijáků a pak dlouhých období sucha začíná být tato vlastnost nedocenitelná. 

Tip: zastavte se na cestě z Mossburn do Te Anau (směrem na Milford Sound) u rezervace Burwood Bush (Red Tussock) Scientific Reserve. Ta byla založena specificky za účelem zachování biotopu s dominující travinou red tussock. 

Kde je věhlasný původní prales?

Ať už přiletíte do Christchurch nebo Auckland, obě města a cesty z nich mají jedno společné. Během jízdy autem možná budete pozorovat pěknou zeleň, která je však většinou nepůvodní. Celá krajina byla výrazně přetvořená až po příjezdu evropských přistěhovalců, kteří si chtěli vytvořit kopii své původní domoviny. Budete obdivovat exotické stromy ze všech koutů světa, například nám známé evropské listnáče a jehličnany, jen tu původní novozélandskou flóru musíte trochu hledat. Ani populární horská městečka Wanaka a Queenstown nemají v blízkém okolí původní flóru - téměř vše se za posledních 150 let stihlo vypálit a vyklučit. Přitom původní lesy jsou jedním z nejcennějších pokladů Nového Zélandu obvykle s několika patry od mechů a kapradin, přes keře po vysoké tisícileté stromy. Samozřejmě existuje více druhů lesních biotopů, které se obvykle odlišují podle dominantních stromů.  

TIP: Vyrazte na Nový Zéland s českým průvodcem a poznejte novozélandskou přírodu na jednom ze zájezdů na Nový Zéland

Nemáte-li moc času na cestování, pak severně nad Auckland je u městečka Warkworth Parry Kauri Park s krátkou procházkou zbytkem původního lesa. Na poloostrově Coromandel je několik míst, nádherná je vycházka Kauri Grove Lookout Walk. U Christchurch je pak jednou z nejbližších lokalit s původním pralesem národní park Arthurs Pass nebo oblast kolem Lewis Pass. 

Dále od velkoměst najdete rozsáhlé oblasti s původním pralesem, např Te Urewera nebo Waipoua Forest na Severním ostrově, národní parky Fiordland, Westland, Paparoa, Rakiura nebo Kahurangi na Jižním ostrově. 

Nespoléhejte na běžné Novozélanďany (a bohužel ani na mnohé novozélandské průvodce), jejich znalost původní flóry a fauny Nového Zélandu je mnohdy mizivá (ve škole se o ní neučí, případně jen velice povrchně). 

V dnešní době je po celém Novém Zélandu vidět snaha obnovit původní lesy, pouze si budeme muset počkat několik set let až vyrostou v dospělý les. 

Laně, jeleni ovce a skot na pastvinách, a kde je původní fauna?

Novozélandská fauna a flóra se vyvíjela po osmdesát milionů let odděleně od zbytkem světa. Nežili tu téměř žádní savci. Úlohu našich hlodavců, králíků, vysoké zvěře, atd. převzalo endemické ptactvo. Ale s příchodem lidí mnoho původních druhů vyhynulo nebo je v ohrožení vyhynutí. Maoři na Nový Zéland zavlekli polynéskou krysu kiore, pak přišli Evropané na konci osmnáctého století a zavlekli agresivnější druhy krys a náhodně nebo záměrně další predátory. Začala pravá jatka, kdy se mnoho druhů dostalo na pokraj vyhynutí. Přesto Nový Zéland měl štěstí v neštěstí - byl predátory kolonizován relativně pozdě, a proto některé druhy měly šanci přežít do období, kdy se začala příroda chránit. 

Jen pro představu - fauna dalších ostrovů Pacifiku je dnes bohužel známa převážně z muzejních sbírek kosterních pozůstatků. Osídlování ostrovů bylo příčinou vyhynutí původních druhů fauny a je považováno za nejmasovější likvidaci na světě.    

Dnes můžete obdivovat nekonečná stáda ovcí, skotu a vysoké zvěře - tato hospodářská zvířata spolu s téměř všemi dalšími savci byla přivezena na Nový Zéland díky nám přistěhovalcům přibližně v první polovině devatenáctého století. Ve velké míře se zabydlela až v století dvacátém. Na první pohled během jízdy krajinou dnes převažují stáda krav. Poslední léta totiž výrazně roste jejich počet na úkor dalších hospodářských zvířat. Chovají se zejména pro produkci mléka, které patří k největším vývozním artiklům Nového Zélandu. S tím je bohužel spojená rychlá degradace životního prostředí. Řeky a jezera jsou čím dál tím víc znečištěná a rapidně rostoucí počet zákazů koupání je alarmující.

Jeleni a laně se na farmy dostali díky jejich původnímu přemnožení ve volné přírodě. Příběh je dlouhý, ale zkráceně: Jistý Tim Wallis zjistil, že Němcům chutná zvěřina (na Novém Zélandu se považuje za podřadné maso). Začal z vrtulníků střílet extrémně přemnoženou vysokou v horách a exportoval zvěřinu do Německa a pak dalších států. V průběhu let se ale stáda vysoké v horách zdecimovala a už nebylo kde brát pro export. A proto Novozélanďany napadlo vysokou chovat na farmách a díky tomu nerušeně pokračovat v exportu. Příběh je mnohem víc složitý, na sólo článek nebo knihu. 

Tip: půjčte si film Souboj o poklad Yankee Zephyru, to není jen dobrodružná pohádka, ale pozadí příběhu vychází ze skutečného života lovců vysoké zvěře na Novém Zélandu v průběhu sedmdesátých let dvacátého století. Tento příběh je situován do oblasti jezera Wakatipu v blízkosti Queenstown.

Průvodci CK GO2 vás seznámí s původní flórou a faunou a upozorní na mnohé zajímavosti včetně toho jak se milionové stádo laní a jelenů dostalo na farmy.

  • Zdroj textu:

    Martin Slíva, Komerční prezentace CK Go2

  • Zdroj fotografií: Komerční prezentace CK Go2

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907