Obávané izraelské Super Shermany: Tanky M50 a M51 (2)

27.07.2018 - Jan Kozák

Od svého vzniku se musel Izrael několikrát střetnout se sousedními arabskými státy ve válce o bytí a nebytí. Zpočátku mohla armáda počítat jen s druhoválečnou technikou, kterou ale dokázala tak dobře modernizovat, že ještě v sedmdesátých letech tvořila významnou část jejích tankových sil

<p>Izraelské tanky Sherman během oslav Dne nezávislosti, 1958</p>

Izraelské tanky Sherman během oslav Dne nezávislosti, 1958


Reklama

Během bojů se projevily i slabiny M50. Odpružení VVSS a motor Continental nebyly navrženy pro vyšší zátěž způsobenou instalací nového kanonu. Docházelo proto k přetěžování motorů i odpružení, které mělo za následek horší průchodnost terénem. Po vyrobení zmíněných padesáti kusů byla proto do výroby zavedena vylepšená varianta označená jako M50 Cummins či M50 Mk.II. Tato vozidla obdržela nový výkonnější naftový motor Cummins V8 o výkonu 343 kW, modernější odpružení typu HVSS s horizontálně uloženými pružinami a širší pásy pro lepší průchodnost terénem. Tanků M50 Cummins vzniklo více než 250 a do roku 1964 tvořily jádro Izraelských obranných sil.

Tanky proti traktorům

V roce 1964 Izrael uvedl do provozu Národní rozvaděč vody, který odváděl vodu z Galilejského jezera do hustě osídlených center a zemědělských oblastí. Ačkoliv projekt splňoval takzvaný Johnstonův plán z roku 1955 na rozdělení vodních zdrojů mezi Izrael a arabské státy, Sýrie a Jordánsko s ním ostře nesouhlasily a v lednu 1964 byl na summitu Ligy arabských států odsouhlasen projekt na vybudování kanálů odvádějících vodu z přítoků Jordánu do řeky Jarmúk.

Předchozí část: Obávané izraelské Super Shermany: Tanky M50 a M51 (1)

Izrael by tak přišel o 35 % vody. I když byl plán prakticky nerealizovatelný kvůli technickým obtížím a finančním nákladům, Izrael jej označil za narušení svojí suverenity. Napětí na obou stranách přerostlo v několik lokálních střetů. Při jednom z nich dne 6. března 1965 střela ze syrského bezzákluzového kanonu zasáhla izraelský traktor. Jeho řidič zahynul a reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Do oblasti byl povolán tank M50, shodou okolností šlo o osobní stroj generála Jisra’ela Tala, velitele izraelských obrněných sil.

Talův střelec uplatnil zdůrazňovaný výcvik střelby na dlouhou vzdálenost a bezzákluzový kanon zničil jediným přesným zásahem. O několik dní později pak Talův stroj společně s jedním centurionem zaútočil na syrské pracovní stroje, které způsobily přestřelku s izraelskými pohraničníky. V rozmezí dvou minut si Talova osádka připsala zničení pětice syrských traktorů na vzdálenost přes 2 000 m, další tři stroje vyřadila osádka centurionu. 

Šestidenní válka

V druhé polovině 50. let se arabské země stále více sbližovaly se Sovětským svazem. Do Egypta a Sýrie proudila sovětská obrněná technika v podobě tanků T-34/85, samohybných děl SU-100, ale především tanků T-54 a T-55. Jordánci pak disponovali americkými stroji M47 a M48 Patton. Západní státy svého spojence podpořily a Izraeli dodávaly nejen tanky M47, M48 i další britské centuriony.

Než však moderní obrněnce dorazily, musel si Izrael vystačit s M50. Jejich kanony ale v té době nebyly proti moderním strojům arabských sousedů dostatečně účinné, bylo proto třeba přijít s řešením, které by IDF dodalo dostatečně výkonný tank co možná nejrychleji. Izraelci se opět rozhodli pro již vyzkoušené řešení a snažili se najít výkonnější kanon, který by mohl být instalován do osvědčených shermanů.

K dispozici měli jak britské 105mm dělo Royal Ordnance L7 z tanků Centurion, tak i americké kanony T54 ráže 90 mm převzaté z pattonů. Obě tyto zbraně bohužel měly příliš velký zákluz na to, aby mohly být instalovány do menší věže shermanu. Zde opět pomohla Francie, která v té době vyvíjela tank AMX-30 vyzbrojený novým kanonem CN-105-F1 ráže 105 mm. Izraelci zadali Francouzům objednávku na instalaci této zbraně do shermanu a francouzští konstruktéři se pustili do nezbytných úprav. 

Nový kanon

Kanon CN-105-F1 měl pro věž shermanu také příliš velký zákluz, byla proto vytvořena varianta D1504 určená přímo pro izraelské potřeby, která měla hlaveň zkrácenou z původních 56 na 44 ráží (o 1,5 m kratší). Na konci hlavně našla své místo mohutná úsťová brzda. Úpravou prošlo i střelivo, u kterého došlo ke zkrácení nábojky. Všechny tyto úpravy snížily úsťovou rychlost zbraně z více než 1 000 m/s na hodnotu okolo 800 m/s, pokles ale kompenzovalo užití výkonné kumulativní munice, která dokázala probít až 360mm pancíř na 4 000 m.

Kanon byl uložen do upravené věže tanku M4A1(76)W, opatřené za účelem kompenzace většího zpětného rázu větším protizávažím na zádi a novým štítem děla. Ke konverzi se vybíraly pouze tanky s horizontálním odpružením HVSS, naftovým motorem Cummins a širokými pásy T80. Stroje dostaly označení M51 a první z nich převzala armáda v roce 1962. Do roku 1965, kdy byly M51 poprvé představeny veřejnosti, se dočkalo přezbrojení zhruba 180 strojů. M51 byly soustředěny do stavů tří obrněných brigád: 60. brigády pod velením plukovníka Menachema Avirama, 14. brigády plukovníka Mordechaje Zipporiho a 10. mechanizované brigády plukovníka Uri Ben-Ariho. 

Dokončení v pondělí 30. července

  • Zdroj textu:

    Válka Revue

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

T-Pod společnosti Einride se jako první autonomní kamion může zařadit do běžného provozu.

Zajímavosti
Revue

Oblíbené smažené vodní ploštice na trhu v Thajsku

Věda

Rover Curiosity se blyští na snímku kamery HiRISE

Vesmír

Batolec červený v plné kráse   

Příroda
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907