Oblíbení, moudří a výstřední: 5+1 nejlepších fiktivních detektivů

27.02.2019 - Kateřina Helán Vašků

Zdá se, že každý ze slavných detektivů má svoji charakteristickou zvláštnost – Sherlock Holmes je závislý na kokainu, Hercule Poirot trpí chorobnou pořádkumilovností a komisař Maigret holduje alkoholu. Přesto – nebo právě proto – je čtenáři i diváci stále milují

<h3>Sherlock Holmes</h3><p><strong>Charakteristika:</strong> Ikona šňupající kokain<br /><strong>Kdy se zrodil:</strong> 1886</p><p>Doutník, lupa, zamračená tvář a po boku neodmyslitelný společník doktor Watson. Téměř neomylný <strong>Sherlock Holmes s brilantním úsudkem se stal patrně nejoblíbenějším, nejznámějším a zároveň nejstarším fiktivním detektivem všech dob</strong>. Přitom stačilo málo a jeho typická kostkovaná čapka by světlo světa nikdy nespatřila. Jeho literární otec sir Arthur Conan Doyle jej totiž stvořil více méně z nutnosti: ordinace tohoto svérázného lékaře věčně zela prázdnotou, a tak začal v roce 1886 – z nudy a dlouhé chvíle – psát příběh o pozoruhodném detektivovi. </p><p>Sám autor popsal svého hrdinu jako „kombinaci askety a sportovce, vědce a ctižádostivého umělce, nepřítele žen a uhlazeného džentlmena, morálního arbitra a uživatele drog, zástupce zákona a muže beroucího zákon do vlastních rukou“. Dodejme, že má <strong>tento sarkasmem oplývající milovník opia a kokainu IQ kolem 200, na housle hraje jako virtuos a trpí občasnými záchvaty depresí i značným narcismem</strong>. To mu však nebrání v geniálním řešení mnohdy nesmírně komplikovaných případů, přičemž obvykle sahá k těm nejmodernějším vědeckým metodám.</p>

Sherlock Holmes

Charakteristika: Ikona šňupající kokain
Kdy se zrodil: 1886

Doutník, lupa, zamračená tvář a po boku neodmyslitelný společník doktor Watson. Téměř neomylný Sherlock Holmes s brilantním úsudkem se stal patrně nejoblíbenějším, nejznámějším a zároveň nejstarším fiktivním detektivem všech dob. Přitom stačilo málo a jeho typická kostkovaná čapka by světlo světa nikdy nespatřila. Jeho literární otec sir Arthur Conan Doyle jej totiž stvořil více méně z nutnosti: ordinace tohoto svérázného lékaře věčně zela prázdnotou, a tak začal v roce 1886 – z nudy a dlouhé chvíle – psát příběh o pozoruhodném detektivovi. 

Sám autor popsal svého hrdinu jako „kombinaci askety a sportovce, vědce a ctižádostivého umělce, nepřítele žen a uhlazeného džentlmena, morálního arbitra a uživatele drog, zástupce zákona a muže beroucího zákon do vlastních rukou“. Dodejme, že má tento sarkasmem oplývající milovník opia a kokainu IQ kolem 200, na housle hraje jako virtuos a trpí občasnými záchvaty depresí i značným narcismem. To mu však nebrání v geniálním řešení mnohdy nesmírně komplikovaných případů, přičemž obvykle sahá k těm nejmodernějším vědeckým metodám.

<h3>Hercule Poirot</h3><p><strong>Charakteristika:</strong> Pedant a puntičkář<br /><strong>Kdy se zrodil:</strong> 1921</p><p>Dokonale upravený mužíček v klobouku, s hůlkou a nezaměnitelným, pečlivě navoskovaným knírkem. Tak nějak by se dala popsat další detektivní celebrita – Hercule Poirot. <strong>Jeho postava vzešla z pera jedné z nejslavnějších autorek tohoto žánru, britské spisovatelky Agathy Christie</strong> (1890–1976). Belgický policejní důstojník ve výslužbě se poprvé zapsal do povědomí čtenářů v detektivním románu Záhada na zámku Styles, vydaném v roce 1921 (šlo zároveň o první publikované dílo slavné autorky).</p><p>Mezi hlavní zbraně Hercula Poirota patří jeho preciznost a systematický postup. Toto až autistické puntičkářství se však promítá i do jiných oblastí jeho života – je například chorobně pořádkumilovný a totéž vyžaduje od okolí. <strong>Potrpí si na drahé obleky, dokonale vyčištěné lakýrky a pečlivě zastřižený knír</strong>. Nejvíce jej urazí zkomolení jeho jména, případně nevinná otázka, zda je Francouz. Poirot je totiž na svůj belgický původ náležitě hrdý a Francouze naopak příliš v lásce nemá. Milovníkovi jídla se smyslem pro břitkou ironii pak sekunduje hned několik společníků: komický kapitán Arthur Hastings, upjatá sekretářka slečna Lemonová a šéfinspektor Japp ze Scotland Yardu. Poirot se objevil celkem v 39 románech a povídkách, jež vyšly v letech 1920–1997. Většina z nich se dočkala zfilmování, přičemž v poslední sérii se hlavní role s nebývalým citem pro originální předlohu zhostil britský herec David Suchet. </p>

Hercule Poirot

Charakteristika: Pedant a puntičkář
Kdy se zrodil: 1921

Dokonale upravený mužíček v klobouku, s hůlkou a nezaměnitelným, pečlivě navoskovaným knírkem. Tak nějak by se dala popsat další detektivní celebrita – Hercule Poirot. Jeho postava vzešla z pera jedné z nejslavnějších autorek tohoto žánru, britské spisovatelky Agathy Christie (1890–1976). Belgický policejní důstojník ve výslužbě se poprvé zapsal do povědomí čtenářů v detektivním románu Záhada na zámku Styles, vydaném v roce 1921 (šlo zároveň o první publikované dílo slavné autorky).

Mezi hlavní zbraně Hercula Poirota patří jeho preciznost a systematický postup. Toto až autistické puntičkářství se však promítá i do jiných oblastí jeho života – je například chorobně pořádkumilovný a totéž vyžaduje od okolí. Potrpí si na drahé obleky, dokonale vyčištěné lakýrky a pečlivě zastřižený knír. Nejvíce jej urazí zkomolení jeho jména, případně nevinná otázka, zda je Francouz. Poirot je totiž na svůj belgický původ náležitě hrdý a Francouze naopak příliš v lásce nemá. Milovníkovi jídla se smyslem pro břitkou ironii pak sekunduje hned několik společníků: komický kapitán Arthur Hastings, upjatá sekretářka slečna Lemonová a šéfinspektor Japp ze Scotland Yardu. Poirot se objevil celkem v 39 románech a povídkách, jež vyšly v letech 1920–1997. Většina z nich se dočkala zfilmování, přičemž v poslední sérii se hlavní role s nebývalým citem pro originální předlohu zhostil britský herec David Suchet. 

<h3>Slečna Marplová</h3><p><strong>Charakteristika:</strong> Psychologizující babička <br /><strong>Kdy se zrodila:</strong> 1932</p><p>Snad nejslavnější postavu detektiva v sukních představuje vždy milá a usměvavá stará panna, slečna Jane Marplová (v anglickém originále Miss Marple). Tato na první pohled křehká babička žije v britské vesničce St. Mary Mead, kde by mohla poklidně trávit důchodová léta – nebýt přirozené všetečnosti, která jí nedovolí jen tak sedět s rukama v klíně. <strong>Zahrádku či oblíbené pletení tak často vymění za rozplétání kriminálních případů na vlastní pěst</strong>.</p><p>Jejími hlavními zbraněmi se přitom staly nebývalý postřeh, intuice a zjev křehké stařenky, který obměkčí i představitele zákona, s nimž se často dostává do křížku. Literární stvořitelkou babičky-detektiva je – <strong>stejně jako v případě Hercula Poirota – Agatha Christie</strong>, která se prý inspirovala u své vlastní babičky. Jméno „Marple“ pak údajně vzešlo z názvu železniční stanice ve Stockportu, kudy slavná spisovatelka na svých cestách často projížděla. Čtenáři se s nebojácnou stařenkou mohli setkat celkem ve 12 románech, poprvé pak v knize Třináct záhad, vydané v roce 1932. </p>

Slečna Marplová

Charakteristika: Psychologizující babička 
Kdy se zrodila: 1932

Snad nejslavnější postavu detektiva v sukních představuje vždy milá a usměvavá stará panna, slečna Jane Marplová (v anglickém originále Miss Marple). Tato na první pohled křehká babička žije v britské vesničce St. Mary Mead, kde by mohla poklidně trávit důchodová léta – nebýt přirozené všetečnosti, která jí nedovolí jen tak sedět s rukama v klíně. Zahrádku či oblíbené pletení tak často vymění za rozplétání kriminálních případů na vlastní pěst.

Jejími hlavními zbraněmi se přitom staly nebývalý postřeh, intuice a zjev křehké stařenky, který obměkčí i představitele zákona, s nimž se často dostává do křížku. Literární stvořitelkou babičky-detektiva je – stejně jako v případě Hercula Poirota – Agatha Christie, která se prý inspirovala u své vlastní babičky. Jméno „Marple“ pak údajně vzešlo z názvu železniční stanice ve Stockportu, kudy slavná spisovatelka na svých cestách často projížděla. Čtenáři se s nebojácnou stařenkou mohli setkat celkem ve 12 románech, poprvé pak v knize Třináct záhad, vydané v roce 1932. 

<h3>Jules Maigret</h3><p><strong>Charakteristika:</strong> Drsňák se sklenkou whisky<br /><strong>Kdy se zrodil:</strong> 1930</p><p>Nemluví anglicky, a dokonce ani nevlastní řidičský průkaz. Přesto se komisař Maigret neodmyslitelně zapsal do povědomí čtenářů i diváků po celém světě. Podobně jako jeho nejproslulejší literární postava neměl ani belgický spisovatel Georges Simenon (1903–1989) v životě o dramatické okamžiky nouzi. <strong>Kvůli otcově vážné nemoci musel od útlého věku pracovat, již od 16 let se protloukal jako novinář a nakrátko se ocitl i na ulici</strong>. Tresť z životních zkušeností pak otiskl do postavy komisaře Julese Maigreta, který se objevil celkem v 75 novelách a 29 povídkách.</p><p>Drsňák s kloboukem zahalený do charakteristického kabátu využívá při řešení případů své vynikající logické uvažování, pozorovací talent, skvělou intuici a schopnost naslouchat. <strong>Není neomylný a příliš si nepotrpí ani na zdravý životní styl – se sklenkou whisky a s neodmyslitelným doutníkem jej ostatně potkáme velmi často</strong>. Na druhou stranu je však díky těmto nedokonalostem neobyčejně lidský. V rámci filmových adaptací ztvárnily postavu již téměř tři desítky herců, mimo jiné i nezapomenutelný Jean Gabin či legendární Rudolf Hrušínský. Nicméně nejznámějším představitelem Maigreta se stal nepochybně francouzský herec Bruno Cremer. </p>

Jules Maigret

Charakteristika: Drsňák se sklenkou whisky
Kdy se zrodil: 1930

Nemluví anglicky, a dokonce ani nevlastní řidičský průkaz. Přesto se komisař Maigret neodmyslitelně zapsal do povědomí čtenářů i diváků po celém světě. Podobně jako jeho nejproslulejší literární postava neměl ani belgický spisovatel Georges Simenon (1903–1989) v životě o dramatické okamžiky nouzi. Kvůli otcově vážné nemoci musel od útlého věku pracovat, již od 16 let se protloukal jako novinář a nakrátko se ocitl i na ulici. Tresť z životních zkušeností pak otiskl do postavy komisaře Julese Maigreta, který se objevil celkem v 75 novelách a 29 povídkách.

Drsňák s kloboukem zahalený do charakteristického kabátu využívá při řešení případů své vynikající logické uvažování, pozorovací talent, skvělou intuici a schopnost naslouchat. Není neomylný a příliš si nepotrpí ani na zdravý životní styl – se sklenkou whisky a s neodmyslitelným doutníkem jej ostatně potkáme velmi často. Na druhou stranu je však díky těmto nedokonalostem neobyčejně lidský. V rámci filmových adaptací ztvárnily postavu již téměř tři desítky herců, mimo jiné i nezapomenutelný Jean Gabin či legendární Rudolf Hrušínský. Nicméně nejznámějším představitelem Maigreta se stal nepochybně francouzský herec Bruno Cremer. 

<h3>Philip Marlowe</h3><p><strong>Charakteristika:</strong> Rozervaný milovník <br /><strong>Kdy se zrodil:</strong> 1939</p><p>Zatímco všichni dosud zmínění proslulí detektivové působili převážně na evropském kontinentu, detektiv Marlowe je coby další úspěšná literární postava čistokrevným Američanem. Poprvé se s ním čtenáři mohli setkat v románu Raymonda Chandlera (1888–1959) Hluboký spánek, jenž vyšel v roce 1939. <strong>V hollywoodském podsvětí se Marlowe pohybuje jako ryba ve vodě a pro spravedlivou ránu nejde nikdy daleko</strong>. Na rozdíl od svých evropských kolegů má ovšem při potírání kriminálních živlů jednu zásadní slabinu – city. Konkrétně tedy city k ženám. Tam, kde se při náznacích intimnějších sblížení Holmes, Poirot či Maigret jen ironicky ušklíbají, zmítá Marlowem kolotoč nekonečných vášní. Navíc se nakonec vždy znova ukáže, že ho osudová svůdnice chtěla pouze využít ke svým cílům. Následně tak detektiv hledá útěchu ve sklence něčeho tvrdšího, což jej koneckonců pojí s autorem, jenž následkům alkoholismu podlehl.</p><p>Raymond Chandler patřil k zakladatelům americké „drsné školy“ a na stránkách svých detektivek mimo jiné bravurně vykreslil ponurou atmosféru špinavých předměstí a temných zákoutí Los Angeles: <em>„Těmi ošumělými ulicemi musí kráčet muž, sám morálně nepošpiněný a bez bázně. Tím může být jedině detektiv. Je hrdinou, je vším. Musí to být muž normální, a přitom neobyčejný. <strong>Je osamělý a hrdý – a buď jej takto přijmete, nebo budete velmi litovat, že jste ho kdy potkali…</strong>“</em> Oblibu jeho fiktivního detektiva potvrzuje také velké množství filmových adaptací, mezi nimiž vyčnívá snímek Hluboký spánek s Humphreym Bogartem v hlavní roli. </p>

Philip Marlowe

Charakteristika: Rozervaný milovník 
Kdy se zrodil: 1939

Zatímco všichni dosud zmínění proslulí detektivové působili převážně na evropském kontinentu, detektiv Marlowe je coby další úspěšná literární postava čistokrevným Američanem. Poprvé se s ním čtenáři mohli setkat v románu Raymonda Chandlera (1888–1959) Hluboký spánek, jenž vyšel v roce 1939. V hollywoodském podsvětí se Marlowe pohybuje jako ryba ve vodě a pro spravedlivou ránu nejde nikdy daleko. Na rozdíl od svých evropských kolegů má ovšem při potírání kriminálních živlů jednu zásadní slabinu – city. Konkrétně tedy city k ženám. Tam, kde se při náznacích intimnějších sblížení Holmes, Poirot či Maigret jen ironicky ušklíbají, zmítá Marlowem kolotoč nekonečných vášní. Navíc se nakonec vždy znova ukáže, že ho osudová svůdnice chtěla pouze využít ke svým cílům. Následně tak detektiv hledá útěchu ve sklence něčeho tvrdšího, což jej koneckonců pojí s autorem, jenž následkům alkoholismu podlehl.

Raymond Chandler patřil k zakladatelům americké „drsné školy“ a na stránkách svých detektivek mimo jiné bravurně vykreslil ponurou atmosféru špinavých předměstí a temných zákoutí Los Angeles: „Těmi ošumělými ulicemi musí kráčet muž, sám morálně nepošpiněný a bez bázně. Tím může být jedině detektiv. Je hrdinou, je vším. Musí to být muž normální, a přitom neobyčejný. Je osamělý a hrdý – a buď jej takto přijmete, nebo budete velmi litovat, že jste ho kdy potkali… Oblibu jeho fiktivního detektiva potvrzuje také velké množství filmových adaptací, mezi nimiž vyčnívá snímek Hluboký spánek s Humphreym Bogartem v hlavní roli. 

<h3>Inspektor Klubíčko</h3><p><strong>Charakteristika:</strong> Noblesní starý mládenec<br /><strong>Kdy se zrodil:</strong> 1928</p><p>Mezi nejslavnější české literární i filmové detektivní postavy se zařadil inspektor Klubíčko, jehož „otcem“ se stal Emil Vachek (1889–1964). Poprvé se s ním čtenáři mohli setkat v knize Tajemství obrazárny, vydané v roce 1928.</p><p>Klubíčko se přitom od svých evropských kolegů příliš neliší: samotářsky žijící starý mládenec si rád dopřeje kvalitní doutník, koňak nebo kávu, v pražských ulicích jej lze potkat jedině v perfektně padnoucím stylovém obleku a k jeho silným zbraním patří analytické myšlení, intuice a smysl pro humor. <strong>Šarmantního rozumbradu ztvárnili v minulosti na plátně například Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan a naposledy Miroslav Donutil</strong>.</p>

Inspektor Klubíčko

Charakteristika: Noblesní starý mládenec
Kdy se zrodil: 1928

Mezi nejslavnější české literární i filmové detektivní postavy se zařadil inspektor Klubíčko, jehož „otcem“ se stal Emil Vachek (1889–1964). Poprvé se s ním čtenáři mohli setkat v knize Tajemství obrazárny, vydané v roce 1928.

Klubíčko se přitom od svých evropských kolegů příliš neliší: samotářsky žijící starý mládenec si rád dopřeje kvalitní doutník, koňak nebo kávu, v pražských ulicích jej lze potkat jedině v perfektně padnoucím stylovém obleku a k jeho silným zbraním patří analytické myšlení, intuice a smysl pro humor. Šarmantního rozumbradu ztvárnili v minulosti na plátně například Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan a naposledy Miroslav Donutil.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907