Ochmet a jeho příbuzní: Oblíbené lepkavé pochoutky

22.02.2019 - Pavel Sekerka botanik

Ochmet je vzhledově velmi podobný jmelí. Z toho důvodu botanici dlouho řadili jmelí a ochmet do společné čeledi. Dnes se díky použití moderních molekulárních metod ukazuje, že oba rody se vyvíjely samostatně a příbuzné jsou relativně málo. Proto je jim dnes vyčleněna samostatná čeleď ochmetovité, kam patří dalších 65 převážně tropických rodů s téměř 1 000 druhy

<p>Ochmety jsou poloparazitické dřeviny obvykle rostoucí na větvích, řidčeji na kořenech dřevin. Mají dobře vyvinuté listy, květenství vytváří většinou na koncích větví. Květy jsou často výrazně zbarvené, aby nalákaly opylující hmyz, ptáky nebo kaloně. Podobně jako v případě jmelí jsou semena obalena lepivou vrstvou viscinu.</p><p>Ochmety i jmelí jsou výrazně zastoupeny v tropech, kde na jejich listech žije řada housenek, například bělásci rodu Delias, kteří opylují hostitelské stromy. Plody slouží jako zdroj výživy pro mnoho ptáků a savců včetně primátů. Celé rostliny jsou oblíbenou potravou slonů, kvůli nimž porosty často velmi prořídnou. Na druhou stranu přílišné rozmnožení poloparazitního porostu zpomaluje růst hostitelských rostlin a v plantážích kakaovníků, manga či vzácných dřev může způsobovat vážné problémy.</p>

Ochmety jsou poloparazitické dřeviny obvykle rostoucí na větvích, řidčeji na kořenech dřevin. Mají dobře vyvinuté listy, květenství vytváří většinou na koncích větví. Květy jsou často výrazně zbarvené, aby nalákaly opylující hmyz, ptáky nebo kaloně. Podobně jako v případě jmelí jsou semena obalena lepivou vrstvou viscinu.

Ochmety i jmelí jsou výrazně zastoupeny v tropech, kde na jejich listech žije řada housenek, například bělásci rodu Delias, kteří opylují hostitelské stromy. Plody slouží jako zdroj výživy pro mnoho ptáků a savců včetně primátů. Celé rostliny jsou oblíbenou potravou slonů, kvůli nimž porosty často velmi prořídnou. Na druhou stranu přílišné rozmnožení poloparazitního porostu zpomaluje růst hostitelských rostlin a v plantážích kakaovníků, manga či vzácných dřev může způsobovat vážné problémy.

<h3>Ochmet evropský (Loranthus europaeus)</h3><p>Dvoudomý, bohatě větvený a 40–100 cm vysoký keř kulovitého tvaru. <strong>Plody jsou hruškovité až kulovité, žluté nepravé bobule, jež na větvích zůstávají dlouho do zimy.</strong> O jejich rozšíření se starají ptáci a semena, která prošla jejich trávicím traktem, lépe klíčí.</p><p>V minulosti plody používali ptáčníci k výrobě lepu pro lov drobných ptáků. <strong>Ochmet sloužil jako léčivá rostlina a ve starých lékařských knihách nebyl odlišován od jmelí.</strong> Později ovšem převážilo používání účinnějšího jmelí bílého.</p><p><strong>Doba květu: </strong>květen a červen<br /><strong>Listy:</strong> opadavé, kožovité, opakvejčité<br /><strong>Rozšíření: </strong>střední a jihovýchodní Evropa, Turecko, Krym<br /><strong>Ekologie: </strong>parazituje obvykle na dubech, vzácněji i na trnce, babyce a kaštanovníku<br /><strong>Status:</strong> v ČR řazen ke vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost</p>

Ochmet evropský (Loranthus europaeus)

Dvoudomý, bohatě větvený a 40–100 cm vysoký keř kulovitého tvaru. Plody jsou hruškovité až kulovité, žluté nepravé bobule, jež na větvích zůstávají dlouho do zimy. O jejich rozšíření se starají ptáci a semena, která prošla jejich trávicím traktem, lépe klíčí.

V minulosti plody používali ptáčníci k výrobě lepu pro lov drobných ptáků. Ochmet sloužil jako léčivá rostlina a ve starých lékařských knihách nebyl odlišován od jmelí. Později ovšem převážilo používání účinnějšího jmelí bílého.

Doba květu: květen a červen
Listy: opadavé, kožovité, opakvejčité
Rozšíření: střední a jihovýchodní Evropa, Turecko, Krym
Ekologie: parazituje obvykle na dubech, vzácněji i na trnce, babyce a kaštanovníku
Status: v ČR řazen ke vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost

<h3>Ochmet čínský (Scurrula parasitica)</h3><p>Kulovitý poloparazitický keř, který má v průměru kolem jednoho metru. <strong>Mladé větve a listy jsou porostlé šedohnědými hvězdicovitými chlupy.</strong> Řapíkaté oválné listy dorůstají délky až 8 cm. Zelenavá nebo červená koruna květů srůstá v dlouhou trubku, která je na vnější straně hustě chlupatá. Plody jsou žluté nebo oranžové. <strong>Především v plantážích ovocných dřevin je považována za škodlivou rostlinu.</strong></p><p><strong>Doba květu: </strong>zima<br /><strong>Listy: </strong>stálezelené, velké, oválné<br /><strong>Rozšíření: </strong>od Jihovýchodní Asie po jižní Čínu; Nepál, Indie, Filipíny, Indonésie, Malajsie<br /><strong>Ekologie: </strong>Parazituje na celé řadě listnatých dřevin, vzácně na jehličnanech obvykle v nížinných lesích, v horách do 2 000 m.</p>

Ochmet čínský (Scurrula parasitica)

Kulovitý poloparazitický keř, který má v průměru kolem jednoho metru. Mladé větve a listy jsou porostlé šedohnědými hvězdicovitými chlupy. Řapíkaté oválné listy dorůstají délky až 8 cm. Zelenavá nebo červená koruna květů srůstá v dlouhou trubku, která je na vnější straně hustě chlupatá. Plody jsou žluté nebo oranžové. Především v plantážích ovocných dřevin je považována za škodlivou rostlinu.

Doba květu: zima
Listy: stálezelené, velké, oválné
Rozšíření: od Jihovýchodní Asie po jižní Čínu; Nepál, Indie, Filipíny, Indonésie, Malajsie
Ekologie: Parazituje na celé řadě listnatých dřevin, vzácně na jehličnanech obvykle v nížinných lesích, v horách do 2 000 m.

<h3>Amyema preissii</h3><p>Ochmety rodu <em>Amyema</em> rostou v Austrálii. Jedná se o různorodý rod, mnohdy s výrazně zabarvenými žlutými, červenými nebo zelenými květy. <strong>Jednotlivé druhy se liší i tvarem listů – druhy z vlhkých oblastí mají listy široké a tenké, ze sušších oblastí sukulentní nebo výrazně sivé.</strong> Opylování zajišťují pěvci rodu květozob (<em>Dicaeum</em>), kteří sají nektar květů. Jejich jazyk je přizpůsobený pro sání, květní trubka naopak brání v přístupu k nektaru jiným živočichům. Květozobové také požírají plody a šíří semena.</p><p><strong>Výška: </strong>kulovité keře s průměrem kolem 1 metru<br /><strong>Barva květu: </strong>červená<br /><strong>Doba květu: </strong>od prosince do května<br /><strong>Rozšíření: </strong>severní, střední a západní Austrálie<br /><strong>Ekologie: </strong>parazituje na celé řadě listnatých keřů a stromů (např. <em>Acacia, Cassia, Casuarina, Eucalyptus, Grevillea, Hakea, Melaleuca , Santalum, Senna</em>) obvykle na sušších stanovištích</p>

Amyema preissii

Ochmety rodu Amyema rostou v Austrálii. Jedná se o různorodý rod, mnohdy s výrazně zabarvenými žlutými, červenými nebo zelenými květy. Jednotlivé druhy se liší i tvarem listů – druhy z vlhkých oblastí mají listy široké a tenké, ze sušších oblastí sukulentní nebo výrazně sivé. Opylování zajišťují pěvci rodu květozob (Dicaeum), kteří sají nektar květů. Jejich jazyk je přizpůsobený pro sání, květní trubka naopak brání v přístupu k nektaru jiným živočichům. Květozobové také požírají plody a šíří semena.

Výška: kulovité keře s průměrem kolem 1 metru
Barva květu: červená
Doba květu: od prosince do května
Rozšíření: severní, střední a západní Austrálie
Ekologie: parazituje na celé řadě listnatých keřů a stromů (např. Acacia, Cassia, Casuarina, Eucalyptus, Grevillea, Hakea, Melaleuca , Santalum, Senna) obvykle na sušších stanovištích

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907