Reklama


Ochránce lvů Pieter Kat říká: Lvy musíme zachránit teď!

30.03.2018 - Radek Klimeš

Lvi jsou ikonou africké přírody. Přesto o ně může být v dohledné době Afrika připravena. Kromě mnoha jiných tlaků totiž čelí trofejnímu lovu, který z jejich stavů nemilosrdně a nekontrolovaně ukrajuje. O podrobnosti se s námi podělil Pieter Kat z britské organizace LionAid

<p>Malí lvi mají na kožichu rozety podobně jako například levharti. Tyto tmavší skvrny s věkem mizí, ale zejména u lvic mohou být pozůstatky viditelné i v dospělosti.</p>

Malí lvi mají na kožichu rozety podobně jako například levharti. Tyto tmavší skvrny s věkem mizí, ale zejména u lvic mohou být pozůstatky viditelné i v dospělosti.


Reklama

Organizace LionAid si ve světě vydobývá stále větší respekt, ale většina české veřejnosti ji pravděpodobně nezná. Můžete nám o ní říct to nejdůležitější?

LionAid se zviditelnila v roce 2010, když jsme zorganizovali velmi úspěšnou kampaň, abychom upozornili britskou veřejnost na stav lví populace. Také jsme v britském parlamentu debatovali o problémech zachování lvů a dosáhli jsme v postojích britské vlády i Evropského parlamentu velkého pokroku. LionAid slaví v březnu 2012 teprve dva roky, ale již nyní je v oblasti ochrany lvů respektována jako vedoucí organizace. Vše jde velmi rychle, protože trváme na vývoji a efektivní ochraně.

Čeho se vlastně snažíte dosáhnout?

LionAid má mnoho cílů. Samozřejmě, že prvním z nich je prosadit mnohem lepší plánování ochrany afrických lvů. Za posledních 50 let jsme v Africe ztratili více než 90 % těchto zvířat. Musíme akceptovat, že v Africe už nikdy nebude 200 000 lvů jako před 50 lety a měli bychom připustit, že jejich počet bude stále klesat. Nyní jich zbývá dvanáct až dvacet pět tisíc a LionAid se snaží zbývající populaci stabilizovat.

Důvodů poklesu lví populace je víc, ale vy se zaměřujete především na jeden z nich, že?

Ano, existuje mnoho důvodů pro pokles počtu lvů. Patří mezi ně ztráta domoviny, konflikt s rozrůstajícími se populacemi lidí a dobytka. Nejvíc ale lví populace ničí trofejní lov. Málokdo ví, že mezi roky 2000 a 2009 bylo z Afriky jako trofeje vyvezeno 6 652 lvů. Vzhledem k tomu, že lovci mají zájem spíš o samce, je odstřel takového množství neudržitelný. Není divu, že lví populace rapidně klesá. Lov lvů je komerční zábava, která nic nepřináší ochraně zvířat, africkým komunitám, ani ekonomikám afrických států. Je to pouze výnosný podnik loveckých společností. Věříme, že nejdůležitějším požadavkem ochrany lvů je okamžité zastavení tohoto loveckého průmyslu.

Nejrůznějších ochranářských organizací už ovšem existuje spousta. V čem se od nich LionAid liší?

LionAid byla založena s cílem udělat významný krok k záchraně druhu. Víme, že mnoho organizací bylo v minulosti zapojeno do ochrany lvů, ale veřejnost by si měla uvědomit, že tyto organizace každoročně pouze pozorovaly úbytek lvů. Některé z nich, například Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Panthera Foundation, podporují lov lvů pro trofeje jako ochranářské opatření. Zatímco mnoho lidí má stále romantickou vizi ochrany, kdy vědci projíždějí krajinou ve starém Landroveru s kamerou a poznámkovým blokem, ochrana v roce 2012 je velice obsáhlá disciplína, která zahrnuje ekologii, biologii, genetiku, nemoci, sociologii, antropologii, vzdělání, ekonomiku a politiku. Všechno dohromady může fungovat v celkovém programu velmi konstruktivně. Nyní jsme se rozhodli zaměřit se na politiku. Hovoříme se členy parlamentu v Londýně, Praze, Berlíně, Bruselu. Je to vysoce účinné a pro ochranu druhu stejně důležité jako studování biologie zvířat.

Snažíte se nějak oslovit také africké země, kde lov probíhá?

LionAid měl nedávno čest spojit několik afrických států, ve kterých lvi žijí. Zástupci těchto zemí se sejdou v Nairobi, kde bude probíhat konference ohledně stavu lvů a jejich nutné ochrany. Očekáváme, že delegáti podají zprávu o stavu lví populace v jejich zemi, zmíní pokrok v sestavování národních plánů ochrany lvů pro každou zemi a požádáme, aby každý národ zvážil podporu přeřazení lva z přílohy CITES II (zranitelný) do přílohy I (ohrožený). Přeřazení nebude eliminovat trofejní lov, ale bude vyžadovat mnohem více studií k určení, zda sportovní lov doopravdy přispívá k ochraně lva. Druhy v příloze I budou také vyžadovat dovozní povolení ze všech dovozních zemí a proto se každá země může sama rozhodnout, jestli vstup takových trofejí povolí. Uvedu příklad. Gepardi jsou v USA v CITES-ové příloze I. To znamená, že USA nedovolí jejich dovoz jako trofeje, i když CITES povoluje vývozní kvóty z Namibie a Zimbabwe. Naopak země jako Německo a Rakousko stále dovážejí mnoho trofejí gepardů. Samostatně nebo na základě dohody s členskými státy EU ovšem mohou na dovoz vyhlásit moratorium. 

Evidentně tedy sledujete nejen vývoj ve lví populaci, ale také u jiných kočkovitých šelem…

Ano a jsme také velmi znepokojeni počtem levhartích trofejí. Nikdo opravdu neví, kolik levhartů zbývá. Lovci mají povoleno střílet jen dospělé samce a z dostupných údajů vyplývá, že v období 2000–2009 bylo z Afriky vyvezeno skoro 10 000 levhartích trofejí. Levhart je přitom také v příloze I CITES. Co bychom chtěli zdůraznit je, že kvůli pokračujícímu sportovnímu lovu velkých koček musí být mnohem přísnější kontroly ze strany CITESu, ale i ze strany afrických států. Nejdůležitější otázka, kterou si všichni musíme položit je: „Jak sportovní lov přispívá k ochraně?“ Z našich daní podporujeme organizace jako IUCN a CITES. Všichni můžeme kontrolovat, jestli tyto organizace dělají správně svoji práci.

Co byste odpověděl člověku, který by se zeptal: „Jaký význam vlastně má ochrana lvů, kteří vybíjejí i tak nepočetná africká zvířata?“

Když pominu úctu ke všemu živému a snahu zachovat život na Zemi v celé jeho pestrosti, je tady i ryze praktický pohled. Ochrana lvů je velmi důležitá nejen pro ně samotné, ale také pro jejich biotopy. Lvi jsou vrcholoví predátoři a přítomnost takových druhů v ekosystému je velmi důležitá pro biodiverzitu. Pravděpodobně nejlepší studie byla provedena v Yellowstonském národním parku v USA. Tam byli již dávno vyhubeni vlci, ale po reintrodukci jsme zaznamenali, že se ekosystém stal různorodější. Když se vlci vrátili zpět do Yellowstonu, ukázalo se, že mnoho druhů, včetně ptáků, malých savců, ale i stromů, se vrátilo zpět. Z toho je názorně vidět, že vrcholoví predátoři jsou klíčoví pro udržení biologické rozmanitosti. Již dávno jsme se naučili, že stabilita ekosystému je udržována velkým řetězcem komponentů. Odstranění vrcholových predátorů má kaskádovitý efekt, který výrazně ovlivňuje biodiverzitu.

Pojďme zpět ke lvům a faktorům, které ohrožují jejich existenci. Jak závažné jsou pro jejich populaci choroby?

To je opravdu dobrá otázka. LionAid se velmi obává vlivu nemocí na lví populaci. Jednak je mnoho studovaných lvích smeček infikováno Kočičím imunodeficientním virem (Feline Imminodeficiency Virus, FIV), který je obdobou lidského viru HIV způsobujícího AIDS. Virus nezabíjí lvy hned, ale pomalu ničí jejich imunitní systém. Lvi infikovaní FIV jsou pak mnohem náchylnější k jiným nemocem. Mezi ně patří choroby domácích zvířat jako tuberkulóza, která se přenáší od dobytka, a psinka. Velké množství lvů už na tyto nemoci zemřelo. Ochranářský výzkum nebere plně na vědomí hrozbu nemocí. Je to oblast, kde by měl být proveden mnohem lepší výzkum.

Lze lvy proti chorobám nějak chránit?

Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli řešit šíření nemocí mezi divokou lví populací. Lev nakažený FIV má vir v těle po zbytek života. Nejlepší způsob, jak předcházet dalším nemocem vstupujícím do lvích populací, je zřídit oblast ochranného pásma mezi lvy a domácími zvířaty.

V souvislosti s trofejním lovem jste již zmínil Světový fond ochrany přírody (WWF). Můžete více popsat jejich postoj k tomuto jevu?

Je důležité, aby si lidé uvědomili, že WWF byl založen lovci a také dostává finanční podporu od lovců a loveckých organizací. WWF podporuje trofejní lov lvů pro „trvalou udržitelnost“ všech druhů divoké zvěře. My nevěříme, že trofejní lov řady afrických druhů je „udržitelný“, ale velké ochranářské organizace jako WWF a Panthera Foundation podporují trofejní lov jako část ochranářské rovnice. Tyto organizace ovšem ignorují data o velmi silném negativním dopadu trofejního lovu v Africe.

A co ostatní významné organizace, jako například CITES a IUCN? Shodnete se s nimi na dalším postupu?

Věříme, že CITES a IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) se budou lvům více věnovat, když obdrží všechny co možná nejlepší informace o lvech. Uznáváme, že tyto organizace pracují s mnoha druhy a že jejich zdroje jsou limitovány. Jakmile budou poskytované informace vědecké, budou se tomu více věnovat.

Pro mnoho lidí asi bude informace o vymírající lví populaci naprosto převratná. Jak je možné, že negativní trend už dávno nezaznamenali terénní pracovníci mezinárodních organizací?

Mnoho vědců je financováno loveckými organizacemi. Nemůžeme podceňovat velký vliv tohoto spojení na mnoho aspektů lvího výzkumu. Například několik vědců podporovaných skupinami lovců pracovalo na odhadu počtu „nadbytečných“ lvů v Africe a údaje nadhodnocovali. Jedna organizace z Francie strávila dva měsíce v Tanzanii a vypracovala zprávu, podle níž se lvi vyskytují na 92,4 % území země. To by znamenalo lva pod každým tanzanským stromem, což je samozřejmě nesmysl. Lovci ovšem mají tato čísla rádi, protože když je taková spousta lvů, mohou bez problémů pokračovat v jejich vybíjení. Jsme také velmi znepokojeni tím, že společnosti, které pronajímají lovecké koncese v Tanzanii a Zimbabwe, nedovolí samostatným výzkumníkům, aby přišli a podívali se na jejich lví populaci. Po mnoha letech bychom rádi věděli, co zůstalo v těchto koncesích. Jenže nám to není dovoleno a lovci budou dál lovit pod rouškou tajemství.

Ti, kdo chtějí lovit lva, musejí jistě uhradit nemalé poplatky. Ví se, zda alespoň místní komunity afrických zemí mají z těchto peněz nějaký prospěch?

Na to je těžké odpovědět. Lovecké organizace udržují své finanční záznamy v tajnosti. Většina z nich vybírá peníze od klientů v zahraničních bankách, takže země, v nichž fungují, také neví, kolik vydělávají. Víme jen to, že v Zimbabwe si komunitní domácnost, tedy zhruba deset lidí, vydělá kolem jednoho až tří dolarů ročně tím, že propůjčí svou půdu lovecké společnosti. V Tanzanii dostává komunita možná čtyři dolary ročně za každý čtvereční kilometr, který vyhradí pro lovecké společnosti, zatímco lovcům stejná oblast přinese více než 110 dolarů. Vědecké studie ukázaly, že když komunity dovolí lov na své půdě, zvyšuje to jejich chudobu, protože nemohou pěstovat úrodu a chovat dobytek.

Na jak velkém území vlastně trofejní lov probíhá?

Lovů pro trofeje se účastní sedm afrických zemí. Uvolnili území větší než Francie, aby zaměstnali jen 9 700 lidí a většinu z nich jen na šest měsíců. Jedenáct afrických zemí vyhradilo v průměru 15 % své půdy na trofejní lovy a všechny tyto pozemky produkují okolo 0,06 % HDP. Trofejní lov nemá pro země a místní komunity žádný smysl. Jediný důvod, proč stále pokračuje, je fakt, že lovecké společnosti vydělávají spousty peněz a o ty se dělí s vlivnými lidmi ve vládě. Trofejní lov je zkorumpovaný průmysl, který může fungovat jen s asistencí zkorumpovaných jedinců v afrických vládních agenturách, které chtějí rychlé zisky a ignorují dlouhodobý potenciál ochrany divoké zvěře.

Stavy lvích populací rozhodně nejsou důvodem k optimismu. Jak jsou na tom v rámci tohoto celku jednotlivé poddruhy?

Oficiálně existují jen dva poddruhy lvů – lev berberský (Panthera leo leo) v Africe a lev indický (Panthera leo persica) v indické provincii Gudžarát. Současné genetické analýzy nicméně ukázaly, že lvi ze západní a střední Afriky jsou indickým lvům více příbuzní než lvi z jižní a východní Afriky. Tento závěr je velice důležitý, protože v Africe zbývá pouze nějakých 500 až 1 000 západoafrických lvů, které IUCN přitom stále neuznala jako odlišné a tudíž ohrožené. To není až tak překvapivé, protože IUCN také neuznala existenci minimálně dvou geneticky odlišných druhů afrických slonů (pralesní a savanový), ani dva velmi geneticky odlišné druhy afrických buvolů (pralesní a savanový).

TIP: Soužití afrických velikánů – Boj o africké království mezi slony a lvy

Myslíte, že je přes všechny negativní trendy možné zachránit lvy pro další generace?

Pevně věříme, že lvi mohou být zachráněni, ale bude to vyžadovat nové myšlenky a nová řešení. Z mezinárodní komunity v nedávné době zaznělo, že bude vynaloženo 250 milionů dolarů, aby byli zachráněni tygři. To je sice báječná zpráva, ale nesmíme zapomínat, že důvod, proč se tygr vůbec dostal na seznam ohrožených druhů, byl uspokojení národů a ochranářských organizací. V případě tygrů jsme nejednali dost rychle a nyní musíme mnoho platit, abychom zachránili tu hrstku, která zbývá. V případě, že budeme jednat chytře a rychle, stále můžeme zachránit mnoho druhů před vyhubením. Když odložíme problém na později, už jen budeme vynakládat velké sumy peněz, abychom zachovali pár zvířat. Lvy určitě můžeme zachránit, ale musíme jednat teď!

Jak v této snaze mohou pomoci obyčejní lidé, kteří se třeba do Afriky nikdy nedostanou?

Všichni lidé mohou pomoci. Divoká zvěř je naše společné dědictví, a pokud někdo chce přispět na její ochranu, měl by tak činit po zvážení relevantních informací. Rádi bychom, aby lidé byli informováni nejen o všech aspektech života divoké zvěře, ale také o organizacích. Jak úspěšná byla v ochraně zvířat organizace, na jejíž činnost jsem přispěl? V dnešní době je jednoduché si vše najít na internetu. Když si najdete organizaci, která se vám líbí, napište jim dopis a zjistěte, co můžete udělat.

Kdo je Dr. Pieter Kat

Dr. Pieter Kat (*1954) pracoval deset let v Keni na biologických výzkumných programech. Účastnil se studií genetické variability turovitých (např. antilop) ve východní Africe nebo predátorů v národním parku Masai Mara. Rovněž věnoval svoji pozornost nemocem, které ohrožují predátory.

Strávil dva roky na University of California, dále pracoval pro Davis School of Veterinary Medicine a Centers for Disease Control (CDC) v Atlantě. V USA pracuje na výzkumu několika nemocí (mor koní, vzteklina, katarální horečka ovcí) a jejich vlivu na predátory. Byl pozván vládou Botswany, aby studoval lví populaci a navrhl doporučení, co udělat pro jejich ochranu. K dnešnímu dni je autorem více než 70 vědeckých prací.


Jak zastavit zabíjení?

Největší současnou hrozbou pro lvy nejsou dnes ani domorodci, kteří lvy tráví nebo zabíjí oštěpy, ani nemoci. Je to člověk, který do Afriky jezdí zabíjet kvůli zábavě. Rozhovor s Dr. Pietrem Katem vám přiblíží krutou realitu, kdy i obrovské ochranářské organizace podporují zabíjení těchto nádherných koček jen kvůli lidské hlouposti a potěšení.

Nadační fond WILDAFRICA Save African Animals spolupracuje s organizací LionAid na záchraně lvů. Na celém světě existuje spousta organizací, které se snaží zvířata chránit, ale jejich snahy jsou roztříštěné, nekoordinované a tak míjí důležité cíle. Často spolu někteří ani nechtějí spolupracovat a přesto jim jde o stejnou věc. Ať jste firma, organizace nebo jednotlivec a osud zvířat vám není lhostejný, přidejte se k nám a pomozte zachránit zvířata před nesmyslným zabíjením. Hlavním cílem našeho fondu je spojit lidi z celého světa se stejným zájmem, spolu dokážeme mnohem víc, než jako jednotlivci. V této chvíli je nutné spojit všechny síly, zapomenout na rozdílnosti a mít před sebou společný cíl. Pokud se všichni spojíme, můžeme zachránit poslední zbytky divokých zvířat předtím, než nás o ně lovci a pytláci stihnou připravit.

Více informací najdete na www.stoptrophyhunting.eu a www.saveafricananimals.org.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Radek Klimeš

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rembrandtův obraz Anatomie doktora Tulpa, znázorňující pitvu a přednášku Nicolaese Tulpa.

Zajímavosti

Ryba podobná pirani z německého Solnhofenu

Věda

Raním sluncem nasvícené vrcholky masivu Sassolungo můžete sledovat z průsmyku Passo Sella.

Příroda

Blízkost našeho vesmírného souseda přináší pro kosmonautiku řadu výhod.

Vesmír

Delegáti na pařížské mírové konferenci

Historie

Světelná malba letícím dronem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907