Oči upřené do hlubin: Nové kosmické dalekohledy, které se připravují ke startu
V kosmickém prostoru funguje velké množství observatoří studujících jeho vzdálené hlubiny. Ke startu se ovšem připravuje řada nových, stále dokonalejších průzkumníků
Euclid: Po stopách temné hmoty
V roce 2023 se vydá do kosmu evropská mise Euclid, s cílem měřit trojrozměrné rozložení hmoty ve dvou miliardách galaxií. Měla by studovat i temnou hmotu spojenou s danými hvězdnými ostrovy, stejně jako vliv temné energie. Zmíněné dvě složky tvoří přes 95 % hmoty a energie vesmíru, zatímco na běžnou známou látku připadá jen zbývající nepatrná část. Družice se usadí v libračním centru L2 soustavy Slunce–Země. Z paprsků, které odrazí její zrcadlo o průměru 120 cm, pak budou čerpat informace dva hlavní vědecké přístroje: kamera pro viditelné spektrum a spektrometr pro infračervenou oblast. (ilustrace: ESA/ATG medialab, CC0)
XARM: Náhrada za ztracenou družici
Vědci z Japonské kosmické agentury pracují na opětovném získání výzkumných kapacit po zániku observatoře Hitomi. Do vesmíru zamířila v roce 2016, ale zhruba po měsíci došlo ke ztrátě spojení a k rozpadu teleskopu. Připravovaný náhradník, X-ray Astronomy Recovery Mission neboli XARM, by měl odstartovat na přelomu let 2022 a 2023. Ponese přístrojové vybavení podobné detektoru SXS na původní observatoři: Japonská kosmická agentura požádala americkou NASA o výrobu kopie přístroje, jehož cena se odhaduje na 90 milionů dolarů. Družice bude vesmír studovat v oboru rentgenového záření. (ilustrace: JAXA, CC0)
ATHENA: S českou účastí
Rentgenový teleskop ATHENA alias Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics, který připravuje Evropská kosmická agentura, by měl odstartovat v roce 2031. Podle odborníků zvládne do vesmíru nahlédnout až stokrát hlouběji než předešlé rentgenové mise, jež sledují ty nejžhavější hvězdné objekty. ATHENA bude vyžadovat kompletně novou technologii vrstvených zrcadlových modulů, pečlivě uspořádaných k zachycení a usměrnění vysokoenergetických rentgenových paprsků: Tvar modulů se musí dodržet s přesností na několik desetin mikrometru. Na projektu spolupracuje také český Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry Akademie věd. (ilustrace: ESA, CC0)
Sün-tchien: Čínský Hubble
Čína plánuje vypustit observatoř vybavenou dvoumetrovým primárním zrcadlem. Teleskop Sün-tchien (Xuntian) se tak téměř vyrovná Hubbleovu vesmírnému dalekohledu se zrcadlem o průměru 2,4 m. Na rozdíl od 31 let starého přístroje se však může při podobném rozlišení pochlubit až 300krát větším zorným polem. Výhodou se stane udržování teleskopu v provozu pomocí servisních misí: V případě potřeby jej bude možné připojit ke kosmické stanici Tchien-che (Tianhe), jejíž posádka zajistí opravy a případná vylepšení. Observatoř by měla na oběžnou dráhu zamířit v roce 2024. (ilustrace: CASC, CC0)
SPHEREx: Biologická observatoř
NASA připravuje misi nazvanou SPHEREx alias Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer. Observatoř zamíří v roce 2024 do kosmu na nosiči Falcon 9 a jejím cílem bude dvouletý sběr dat v infračerveném oboru o 100 milionech hvězd v naší Galaxii. Družice bude pátrat po vodě a organických sloučeninách, které tvoří základ známého života. Hledat by je měla v oblastech, kde se rodí stálice ze směsi plynu a prachu. Zaměří se však i na prachoplynné disky kolem hvězd, z nichž se formují planety. (ilustrace: NASA, CC0)
Nancy Grace Roman Space Telescope: Na lov exoplanet
Nancy Grace Roman Space Telescope, původně známý pod zkratkou WFIRST, by se měl do kosmu vydat v roce 2025. Dalekohled o průměru 2,4 m zvládne v oboru infračerveného záření pořizovat snímky s rozlišením téměř 300 megapixelů. Má poskytnout stejně podrobné fotografie jako Hubble, ovšem při 200krát větším zorném poli. Vědci si od nového průzkumníka mimo jiné slibují potenciální objev až 100 tisíc exoplanet. Velké naděje přitom vkládají do koronografu, který umožní přímo sledovat cizí oběžnice kroužící blízko mateřských hvězd. Žádné podobné zařízení do vesmíru nikdy dřív neletělo. (ilustrace: NASA, CC0)
