Od trusu k pilulce: Snaha zabránit nechtěnému početí sahá až do pravěku

15.05.2022 - Naďa Reviláková

Antikoncepční metody našich předků sice nebyly příliš účinné, ale zato skutečně pestré. Krokodýlí trus či med? Ve starověkém Egyptě se obé používalo k zabránění početí. Jaká byla cesta od smrdutých výkalů k bělostné pilulce?


Reklama

Jak známo, vynalézavost je hnacím motorem vývoje lidstva. Jen v málokteré oblasti však byli lidé v uplynulých tisíciletích tak málo úspěšní, jako ve snaze zamezit nechtěnému početí. Naštěstí. Jinak bychom nejspíš vymřeli. Přitom je to zvláštní. Způsob výroby alkoholu objevili lidé celkem rychle. Ale přijít na to, jak si užít sex bez následků, se jim dlouho nedařilo. A vyhráno není ani dnes. Protože, přiznejme si, žádná ze současných antikoncepčních metod není stoprocentně dokonalá.

Prosby a vykuřování

Už naši pravěcí předkové se snažili omezit počet hladových krků v jejich tlupě. Jak na to šli? Tak, jak byli zvyklí v jiných oblastech. Snažili se „ukecat“ božstvo a podplatit ho nejrůznějšími dary. Praktikovali zaříkávání či rituály. Přímo doložené tyto postupy z dob pravěku samozřejmě nemáme. Dovídáme se o nich, jako o mnohých jiných oblastech způsobu života tehdejších lidí, v tisíciletí přetrvávajících praktikách současných domorodců. Hlavní problém byl v tom, že pravěcí lidé neměli tušení o spojitosti pohlavního styku a početí. Dítě bylo zkrátka darem bohů. Ale i tenkrát, stejně jako dnes, platilo, že ne všechny dárky dokážeme s vděkem ocenit.

Z období starověkého Egypta se dochovaly i písemné prameny. Konkrétně Petriho papyrus, který bývá také nazýván Gynekologickým papyrem. Jsou na něm popsány mimo jiné různé antikoncepční metody. Vznikl okolo roku 1850 př. n. l. – to už Egypťané pochopili, že bohové jsou vůči jejich prosbám imunní, a tak budou muset vzít ochranu do svých rukou. Stali se průkopníky nejrůznějších praktických postupů, které ve výsledku skutečně mohly mít úspěch a početí zabránit. Současně však měly mnoho nepříjemných vedlejších následků. 

K oblíbeným metodám patřilo vykuřování pochvy ze zapálené směsi vonných bylin, což mohlo způsobit popáleniny nejrůznějšího stupně. Totéž platilo i v případě aplikace zátky z roztaveného vosku. Pesar z krokodýlího trusu možná krátkodobě účinkoval, ale po jeho zavedení nejspíš následovaly nepříjemné mykózy.

Je libo jatýrka?

Spojitost mezi pohlavním stykem a početím popsal řecký lékař Hippokratés. Zůstalo však jen u teorie. Spolehlivou metodu, jak otěhotnění zabránit, se mu objevit nepodařilo. Je známo, že starověké Řekyně si potrpěly na sušená kočičí játra. Naštěstí je neaplikovaly přímo do pochvy, ale nosily je jako amulet v sáčku zavěšeném na pravé noze. Účinky se tak dostavily přibližně stejné, jen bez oněch nepříjemných vedlejších příznaků. 

Řekyně si vůbec libovaly v pověrčivosti. Například za spolehlivou metodu platilo, když v době menstruace žena odchytila žábu a třikrát jí plivla do tlamy. Neúčinkovalo to však doživotně, každý rok bylo nutné tento postup zopakovat. Ale kdyby přece jen tato metoda selhala, jistily ji pro jistotu i jiné praktiky. Například výplachy pochvy šťávou z cibule či citrónu, medem, olejem, případně zavedením ovčí vlny napuštěné vínem. Což mohlo být docela účinné. Jak známo, kyselé prostředí se spermiím moc nezamlouvá.

Návody z Bible

Z Bible známe sofistikovanější antikoncepční metody. Dokonce je v ní popsán první chirurgický zákrok. Prováděný byl na mužích – logicky, neboť mužské pohlavní orgány jsou přece jen přístupnější. Bylo při něm nutné naříznout hráz kůže a vývodní cesty na pánském přirození. Ejakulát pak nemířil do pochvy, ale odcházel z boku ven. Sex byl díky tomu sice bezpečný, ale pro muže sebou tato operace nesla jeden netypický následek, který byl ovšem pro ženy zcela přirozený. Takto „upravení“ pánové museli močit vsedě.

Bible je také zdrojem jedné vynalézavé metody, která přes tisíciletí přetrvala až do dnešních dní. Praktikoval ji muž zvaný Ónán. Poté, když zemřel jeho bratr, dostal za úkol zplodit s jeho vdovou potomka, aby se tak zabránilo vymření rodu. On však tak cíleně neučinil. Nechtěl zplodit dítě, které by všichni připisovali bratrovi. Chtěl na něj mít vlastní právo. Oddal se tak sice milostným hrátkám s ovdovělou švagrovou, zaonačil to však tak, aby zůstaly bez následků. Ónána tedy můžeme označit za vynálezce přerušované soulože. Což sice zůstalo bez následků pro bratrovu ženu, ne však pro samotného Ónána. Když Hospodin zjistil, že ho podvedl, ztrestal ho smrtí.

Středověká metoda

Křesťanský středověk jakoukoliv antikoncepční metodu, na rozdíl od starověku, oficiálně zavrhoval. O početí a narození dítěte přece rozhoduje Bůh a zda dítě na svět přijde či ne, je boží vůle. Přesto i z této doby známe postupy, jak nechtěnému početí zabránit. A kupodivu ty nejúčinnější. 

V první řadě je nutno zmínit pás cudnosti. Obestírá jej pověst, že tento na první pohled spíše mučící nástroj instalovali svým ženám rytíři mířící na křížové výpravy, aby si zajistili jejich věrnost. To však podle dnešních historiků není příliš pravděpodobné. Je téměř vyloučeno, že by žena mohla mít něco takového na sobě po tak dlouhou dobu. I když, kdo ví. Žárliví chlapi mohou mít nejrůznější nápady. 

Ve středověku se používal také kondom. První známý máme doložený z roku 1564 a vyrukoval s ním jistý Gabriel Fallopius, který vymyslel pouzdro určené k navlečení na pánské přirození. Bylo vytvořené ze lněného plátna napuštěného roztokem potlačujícím infekci. Cílem primárně nebylo zamezit početí, ale zabránit přenosu francouzské nemoci neboli syfilidě. Název pochází z latinského slova „condus“, které označuje nádržku či nádobu. Vynález se ujal a stále zdokonaloval. Mezi známé uživatele kondomu patřil například Giacomo Casanova. V 18. století byly oblíbené a na výrobu nenáročné kondomy ze střev zvířat. V polovině 19. století se začaly vyrábět z kaučuku a od roku 1930 z latexu.

I dámy ve středověku používaly nejrůznější metody, které vycházely z babských rad. Patřilo mezi ně například pití kravské moči či výluhu z jeleních parohů. Oblíbená byla také voda, ve které kováři chladili své kleště. Ta ve výsledku mohla, vzhledem k přítomnosti těžkých kovů, skutečně způsobovat neplodnost.

Vzhůru k pilulkám

Koncem 19. století se objevilo první praktické využití pesarů. I před protesty církve je začal zkoušet německý lékař Wilhelm Mensinga. Svůj výzkum si prosadil a téma ženské antikoncepce se stávalo stále rozšířenější. Ve dvacátých letech začaly vznikat antikoncepční poradny. Nejprve v Anglii v roce 1921, o dva roky později v USA. Ve třicátých letech otevřela první takovou poradnu doktorka Slámová na II. gynekologicko-porodnické klinice v Praze u Apolináře.

Ve dvacátém století nabral vývoj antikoncepčních metod rychlé obrátky. Ve třicátých letech už lidé disponovali kromě kondomu a pesaru také vaginálními pěnami, poševními hubkami a tampony či dočasnými sterilizačními zařízeními na bázi záření. Od roku 1920 bylo známo také nitroděložní tělísko. Za jeho vynálezem stál německý gynekolog Ernst Gräfenberg, který jej vytvořil ze slitiny mědi, niklu a zinku. Jeho užití se však nedoporučovalo s přihlédnutím k riziku zánětu. Metoda přerušované soulože se tehdy nedoporučovala také. Ne tolik kvůli neúčinnosti, ale pro údajné zhoubné následky na lidský organismus, které byly ostatně připisovány i masturbaci.

První hormonální antikoncepční přípravek v tabletách byl k dispozici v USA v roce 1959. V našich končinách jej schválili o pět let později pod názvem Antigest. Následovaly ho přípravky aplikované v injekcích či nový bezpečnější typ nitroděložních tělísek. S českou verzí přišel v roce 1967 primář Jiří Šráček a na trh vstoupila pod názvem DANA, neboli Dobrá A Neškodná Antikoncepce.

TIP: Chtíč a smilstvo našich předků: Co bylo v sexu dovoleno a co se přísně trestalo?

V osmdesátých letech začaly okolo nejrůznějších antikoncepčních metod vyvstávat pochybnosti, nakolik mohou poznamenat zdraví. Zvláště nitroděložní tělíska byla obviněna ze způsobování zánětlivých pánevních nemocí. Následovaly poplašné zprávy okolo hormonálních pilulek. I když výzkumy postupně mnohé vyvrátily, případně popsaly a upřesnily rizikové skupiny, stoprocentní důvěru už se naplno obnovit nepodařilo

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907