Odtažitá Adéla: Skutečně nasadila manželka Fridrichu Barbarossovi parohy?

Fridrich, jemuž Italové podle rudého zbarvení vousu přezdívali Barbarossa, se zapsal do historie jako jeden z nejvýznamnější evropských panovníků. Život tohoto původně švábského vévody, pozdějšího německého krále a císaře, dal vzniknout rozsáhlému mýtu o velikánovi německých dějin, jenž okouzloval nejen historiky a umělce, ale i diktátory napříč starým kontinentem. Avšak také tento muž, „s nímž se žádný z císařů minulosti nemohl srovnávat“, jak napsal jeho současník, italský kronikář Acerbus Morena, se musel poprat s nepříjemnou rodinnou situací.

Adéla z Vohburgu   

Psal se rok 1147, když se tehdy dvaceti pětiletý švábský vévoda poprvé oženil.  Jeho manželka Adéla z Vohburgu přinesla do sňatku jako věno Chebsko, jehož dědičkou se stala po smrti svého otce v roce 1146.  

Prožili spolu šest let a jejich manželství nepatřilo k šťastným. Adéla svého muže na významné události doprovázela jen zřídka. Dokonce nebyla přítomna ani jeho korunovaci na německého krále v březnu roku 1152. O rok později se Fridrich s Adélou rozešel. Nebylo se co divit, král potřeboval syna a Adéla mu nebyla schopna porodit ani dceru. To by ovšem jako důvod k rozvodu nestačilo, neboť uzavřená manželství byla z církevního pohledu nerozlučitelná. Výjimkou z tohoto pravidla byly jen vážné důvody. A u panovníků se obvykle nějaký ten důvod podařilo najít. V případě Fridricha Barbarossy spočíval v blízkém příbuzenství manželů, neboť Adélina prababička byla sestrou Fridrichova pradědečka.

Fridrichovy parohy

Šlo o důvod ryze oficiální, jeho budoucí manželka byla vůči němu ve stejném příbuzenském poměru jako Adéla. Neplodnost coby příčina rozvodu je samozřejmě z pohledu krále a pozdějšího císaře, jenž potřebuje potomstvo, naprosto pochopitelná záležitost. Otázkou však zůstává, proč spolu manželé nemohli mít děti. Že by nechtěli, se nedá předpokládat. Byla snad Adéla skutečně neplodná?    

Brzy se ukázalo, že nikoli. Zdálo by se, že rozvod musel být pro Adélu traumatizující událostí, vždyť ztratila hodnost německé královny! Ale tato sebevědomá žena si podle všeho z rozvodu příliš velkou hlavu nedělala. Jak jinak si vysvětlit, že se krátce poté, co ji papežští legáti s Fridrichem v Kostnici rozvedli, znovu provdala za jistého Dietha z Ravensburgu. 

Tento sňatek byl ukázkovou mezaliancí, neboť Adéla byla vysoce postavená šlechtična a bývalá královna, zatímco její nový muž byl pouhý a k tomu nesvobodný rytířský služebník, pouhý ministeriál ve službách toskánského markraběte Welfa VI. Adélina rychlá svatba s nepříliš důležitým člověkem vypovídá zřejmě o pravém důvodu rozvodu, kterým byla Adélina nevěra. Když po svatbě Adéla otěhotněla, zavdala v očích současníků k nejrůznějším