Ohlédnutí za mimořádnou misí: 15 nejúžasnějších snímků sondy Cassini

27.09.2017 - Martin Reichman

V polovině září završila sonda Cassini svou veleúspěšnou cestu vesmírem. Podívejte se na výběr 15 nejúžasnějších snímků, které během své dvacetileté pouti pořídila

<h3>Den, kdy se usmála Země</h3><p>19. července 2013 pořídila sonda Cassini snímek Saturnu. Malá světlá tečka, která vypadá jako hvězda je ve skutečnosti Země vzdálená 1,44 miliardy kilometrů. Šlo teprve o třetí snímek Země vyfocené z vnější části Sluneční soustavy.</p>

Den, kdy se usmála Země

19. července 2013 pořídila sonda Cassini snímek Saturnu. Malá světlá tečka, která vypadá jako hvězda je ve skutečnosti Země vzdálená 1,44 miliardy kilometrů. Šlo teprve o třetí snímek Země vyfocené z vnější části Sluneční soustavy.

<h3>Čekání na léto</h3><p>Jeden rok na Saturnu trvá 10 759 pozemských dnů, tedy něco málo přes 29 pozemských let. Takto zachytila v dubnu 2016 Cassini severní polokouli Saturnu během blížícího se léta. </p>

Čekání na léto

Jeden rok na Saturnu trvá 10 759 pozemských dnů, tedy něco málo přes 29 pozemských let. Takto zachytila v dubnu 2016 Cassini severní polokouli Saturnu během blížícího se léta. 

<h3>Prstence a Tethys</h3><p>Snímek pořízený 13. května 2017 zachycuje prstence Saturnu a také Tethys – pátý největší měsíc Saturnu.</p>

Prstence a Tethys

Snímek pořízený 13. května 2017 zachycuje prstence Saturnu a také Tethys – pátý největší měsíc Saturnu.

<h3>Saturnův šestiúhelník</h3><p>Severní polokoule Saturnu je ozdobena zvláštním a do značné míry i tajemným šestiúhelníkem, jehož strany měří zhruba 13 800 km. Je to mimochodem více než kolik činí průměr Země (12 756 km). Takhle Saturnův hexagon zachytila Cassini v lednu 2017.</p>

Saturnův šestiúhelník

Severní polokoule Saturnu je ozdobena zvláštním a do značné míry i tajemným šestiúhelníkem, jehož strany měří zhruba 13 800 km. Je to mimochodem více než kolik činí průměr Země (12 756 km). Takhle Saturnův hexagon zachytila Cassini v lednu 2017.

<h3>Ledové gejzíry Enceladu</h3><p>Ledové gejzíry na Saturnově měsíci Enceladu objevila Cassini v roce 2015. Podle vědců by mohlo jít o projevy podpovrchového oceánu, který je udržován tekutý slapovými silami Saturnu. Ohřátá voda pak tryská prasklinami v ledové kůře na povrch a vytváří tuto úžasnou podívanou</p>

Ledové gejzíry Enceladu

Ledové gejzíry na Saturnově měsíci Enceladu objevila Cassini v roce 2015. Podle vědců by mohlo jít o projevy podpovrchového oceánu, který je udržován tekutý slapovými silami Saturnu. Ohřátá voda pak tryská prasklinami v ledové kůře na povrch a vytváří tuto úžasnou podívanou

<h3>Titan pod drobnohledem</h3><p>Povrch Saturnova měsíce Titanu je obvykle skrytý v mlžném oparu jeho atmosféry. Sonda Cassini nám podrobnosti jeho povrchu ukázala 13 listopadu 2015 díly infračervenému spektrometru VIMS.</p>

Titan pod drobnohledem

Povrch Saturnova měsíce Titanu je obvykle skrytý v mlžném oparu jeho atmosféry. Sonda Cassini nám podrobnosti jeho povrchu ukázala 13 listopadu 2015 díly infračervenému spektrometru VIMS.

<h3>Odvrácená strana Saturnu</h3><p>Obraz odvrácené noční strany Saturnu je našim dalekohledům skrytý – takhle ji zachytila sonda Cassini 15. září 2006.</p>

Odvrácená strana Saturnu

Obraz odvrácené noční strany Saturnu je našim dalekohledům skrytý – takhle ji zachytila sonda Cassini 15. září 2006.

<h3>Měsíční zátiší</h3><p>Tento nádherný snímek z 29. července 2011 zachycuje pět z 53 potvrzených měsíců Saturnu. Zleva: Janus, Pandora, Enceladus, Mimas a Rhea.</p>

Měsíční zátiší

Tento nádherný snímek z 29. července 2011 zachycuje pět z 53 potvrzených měsíců Saturnu. Zleva: Janus, Pandora, Enceladus, Mimas a Rhea.

<h3>Třikrát půlměsíc</h3><p>Zatímco na Zemi se můžeme pokochat pohledem pouze na jeden měsíc, pohled ze Saturnu nabízí v tomto směru mnohem pestřejší podívanou, třeba takovou, jaká se nabídla Cassini 25. března 2015. Na snímku Titan, Mimas a Rhea.</p>

Třikrát půlměsíc

Zatímco na Zemi se můžeme pokochat pohledem pouze na jeden měsíc, pohled ze Saturnu nabízí v tomto směru mnohem pestřejší podívanou, třeba takovou, jaká se nabídla Cassini 25. března 2015. Na snímku Titan, Mimas a Rhea.

<h3>Vlnící se Daphnis</h3><p>Daphnis je jeden z vnitřních měsíců Saturnu. Měsíček s průměrem 6 až 8 kilometrů objevila Cassini 6. května 2005. Na své cestě kolem planety se Daphnis pohybuje ve zvlněné trajektorii, která se v průběhu času mění zhruba o 17 kilometrů. Snímek sonda pořídila 16. ledna 2017 ze vzdálenosti 28 000 km.</p>

Vlnící se Daphnis

Daphnis je jeden z vnitřních měsíců Saturnu. Měsíček s průměrem 6 až 8 kilometrů objevila Cassini 6. května 2005. Na své cestě kolem planety se Daphnis pohybuje ve zvlněné trajektorii, která se v průběhu času mění zhruba o 17 kilometrů. Snímek sonda pořídila 16. ledna 2017 ze vzdálenosti 28 000 km.

<h3>Ohlédnutí sondy Cassini</h3><p>Na konci dubna Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. Na snímku pořízeném pár hodin před nejtěsnějším přiblížením je vidět Saturnův neobvyklý severní hexagon kolem severního pólu. </p>

Ohlédnutí sondy Cassini

Na konci dubna Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. Na snímku pořízeném pár hodin před nejtěsnějším přiblížením je vidět Saturnův neobvyklý severní hexagon kolem severního pólu. 

<h3>Mimas podrobně</h3><p>Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu, s průměrem zhruba 400 kilometrů. Takhle jej sonda zachytila na konci ledna 2017 ze vzdálenosti 41 tisíc kilometrů.</p>

Mimas podrobně

Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu, s průměrem zhruba 400 kilometrů. Takhle jej sonda zachytila na konci ledna 2017 ze vzdálenosti 41 tisíc kilometrů.

<h3>Jako kapka rosy</h3><p>Tento úchvatný snímek měsíce Tethys pořídila sonda Cassini ze vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů. Tethys je jedním ze Saturnových měsíců nacházející se v Keelerově mezeře, tedy mezikruží prstence A a F a kolem Saturnu obkrouží jednou za necelé dva dny. </p>

Jako kapka rosy

Tento úchvatný snímek měsíce Tethys pořídila sonda Cassini ze vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů. Tethys je jedním ze Saturnových měsíců nacházející se v Keelerově mezeře, tedy mezikruží prstence A a F a kolem Saturnu obkrouží jednou za necelé dva dny. 

<h3>Zaostřeno na Enceladus</h3><p>K vytvoření tohoto obrazu Saturnova měsíce Enceladu bylo zapotřebí 28 samostatných fotografií pořízených sondou Cassini. Detailní pohled odhaluje zřetelné tektonické lomy, které naznačují, že na Enceladu v minulosti k velkým posunům obrovských ledových ploch.</p>

Zaostřeno na Enceladus

K vytvoření tohoto obrazu Saturnova měsíce Enceladu bylo zapotřebí 28 samostatných fotografií pořízených sondou Cassini. Detailní pohled odhaluje zřetelné tektonické lomy, které naznačují, že na Enceladu v minulosti k velkým posunům obrovských ledových ploch.

<h3>Modrý a zlatavý</h3><p>Tento snímek pořídila v březnu 2006 sonda Cassini a majestátní prstence Saturnu se na něm jeví jen jako pouhá čára. Severní polokoule Saturnu je namodralá, a sice ze stejného důvodu, proč se jeví modrá pozemská obloha. Molekuly v bezmračných částech atmosfér obou planet lépe rozptylují modré světlo než červené. Ve větší hloubce pak už začíná převládat barva zlatavá.</p>

Modrý a zlatavý

Tento snímek pořídila v březnu 2006 sonda Cassini a majestátní prstence Saturnu se na něm jeví jen jako pouhá čára. Severní polokoule Saturnu je namodralá, a sice ze stejného důvodu, proč se jeví modrá pozemská obloha. Molekuly v bezmračných částech atmosfér obou planet lépe rozptylují modré světlo než červené. Ve větší hloubce pak už začíná převládat barva zlatavá.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dvojice nejvyšších kamčatských sopek: zleva vzdálenější Ključevskaja (4 750 metrů) a bližší vulkán Kamen (4 575 metrů), který je už neaktivní.

Zajímavosti
Vesmír

Lidé v Japonsku věřili, že nindžové jsou něco jako smrtící plyn: lehčí než vzduch, schopní protáhnout se klíčovou dírkou a neviditelní…

Historie

Dobře vyvinuté zadní končetiny sloužily klokanomyším ke skákání.

Příroda
Zajímavosti

Model pravěkého tučňáka v životní velikosti

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907