Okultismus Třetí říše: Árijci, lepé telepatky a mimozemšťané

Okultní praktiky oficiálně neměly v nacistickém Německu místo, přesto ale stály u jejího zrodu. Jedním z prvních spolků, kde se setkávali budoucí nacisté a strůjci válečných hrůz, byla mystická společnost Thule

03.02.2018 - Radomír Dohnal



Magie a ezoterika se těší popularitě v každé době. Zvláště v bezútěšných časech v nich nachází zalíbení velké množství lidí, kteří vytěsňují prázdnotu a marnost všedních dní. Těsně po 1. světové válce tak v německé říši zažívají okultisté žně. Dosavadní zednářské lóže ztratily popularitu. Vždyť jsou považovány za součást dějinného spiknutí vůči všemu německému! Když tedy v roce 1918 zakládá Rudolf von Sebottendorff společnost Thule, dává jí vědecky znějící podtitul „Studijní skupina pro germánský starověk“. Co svým členům nabízí? 

Budování sebevědomí

Němce zdeptané výsledkem velké války především láká zdání vlastní výlučnosti. V tomto silně pravicovém uskupení nacházejí nejrůznější teoretici prostor ke splétání divokých konstrukcí na základě údajných vědeckých poznatků z fyziky, biologie či archeologie. Jejich obsah je jasně dán. „Existuje více světů než tento jediný. A existují nepoznané síly, ničivé a mocné, které neumíme ovládat. Německý národ pochází z pradávné rasy, předurčené k  pochopení tajemství světů i zmíněných sil.“

Jedná se prostě o podobnou obsahovou náplň jako v jiných tajných společnostech, zabalenou do hávu „moderního bádání“, upravenou do snadno uchopitelné podoby informací o mimořádnosti členů Thule. Proto láká zámožné šlechtice a továrníky, kteří mohou podporovat „národní“ věc, ale i zneuznané vědce, kteří mají prostor k prezentaci, a také nadšence všech senzací čisté německé krve, kteří „rádi vědí víc, než ostatní“.

Muž s praxí

Pokud zaplatíte členské příspěvky včas, genealog Walter Nauhaus vám sestaví váš čistě germánský rodokmen sahající až k Teutonům. Hraběnka Heila von Westarpová vám zase vysvětlí, které „mystické knihy“ máte vyřadit ze své knihovny: „Nečtěte theosofistku Helenu Blavatskou, je to zednářka, sáhněte po mystikovi Edwardu Bulwer-Lyttonovi, ten zvěstuje pravdu.“ A nakonec vás do kruhu přátel uvede sám von Sebottendorff. Ten si mimochodem ještě před patnácti lety říkal Erwin Torre, patřil k členům zednářské lóže Zlatého úsvitu a fandil astrologii, meditacím, numerologii a alchymii. Poté špásoval s naukami tibetských mnichů, konvertoval k islámu a nakonec sám zakládá společnost Thule. Zkušeností s uzavřenými společnostmi má tedy víc než dost.

S postupem času se počet členů Studijní skupiny pro germánský starověk rozroste na dva tisíce a Thule se prolne s dalšími německými tajnými spolky.

Vybraná společnost

V seznamu členů Thule bychom našli budoucí hvězdy Třetí říše. Třeba Alfreda Rosenberga, původce teorie o rasové nadřazenosti árijské rasy a o nebezpečí židovstva, Hanse Franka, „správce“ dobytého Polska, zodpovědného za genocidu milionů Poláků a Židů, či Dietricha Eckerta, zakladatele Německé dělnické strany DAP, ze které vznikne nacistická NSDAP. Spolu s nimi se celé společenství stává více protikomunistické, nacionalistické, populistické a protižidovské. Stal se stálým členem této vybrané společnosti Adolf Hitler? Velmi pravděpodobně nikoliv.

Povrchní mystika pro měšťáky se mu bytostně příčila. Určitě tu ale ve dvacátých letech několikrát přednášel. Navíc tu upevňoval kontakty s dalšími hybateli pravicové německé politiky. „Thule byli první, za kterými Hitler přišel. A byli první, kteří se s ním spojili,“ bude v roce 1933 psát von Sebottendorff. Tou dobou už ale nejde o zrovna chytrý nápad...

Pryč s hloupou esoterikou!

Ve třicátých letech má Hitler s Německem své vlastní plány. A nepotřebuje k tomu čáry a kouzla zkrachovalců z Thule. Ostatně, všichni vlivní členové této společnosti už dávno přijali členství v jeho NSDAP. „Lidé nakažení bláboly o tajných naukách nemají v našem hnutí místo,“ haleká tehdy na zasedání vbrzku jediné strany. Národní socialista nemůže být členem mystického řádu nebo lóže, nemůže zastávat zodpovědný úřad ani sloužit v armádě. A tak nemají v německé společnosti žádné podobné organizace místo. Pokud se u někoho prokáže členství v takovém okultním spolku, čeká jej „nápravný pobyt“ v koncentračním táboře.

Je to paradoxní: Třetí říše převzala podstatnou část své symboliky z Thule. Přitom potírá tvůrce těchto myšlenek. Říšská propaganda totiž potřebuje monopol na pravdu, a von Sebottendorff může být rád, když ho po pobytu ve vězení čeká vyhoštění do Turecka.

Vhodně využité informace

Nacistická propaganda si vybere z programu Thule to, co se jí hodí. Říšští biologové tak přeberou teorii o genetickém předurčení nadřazenosti německé rasy, kterou v roce 1935 přetaví říšský sněm na ústavní zákony o čistotě rasy. Archeologické expedice, pátrající po odkazu Árijců, teď povede státní organizace Ahnenerbe. Každá vykopávka, ať už v Tibetu, Andách nebo na Dálném východě, se dá „do správné souvislosti“ s teorií o historické kulturní nadřazenosti Němců. A pokud jde o magické nepoznané síly vesmíru?

TIP: Snoubenky vlasti a děti čisté krve: Fakta o nacistickém projektu Lebensborn

Pro soudobé pravověrné nacisty se jedná o okrajové téma, které je fascinuje snad jen z hlediska možného vojenského využití. Nejpozději v roce 1935 pak můžeme celou společnost Thule prohlásit za „mrtvý a přežitý“ koncept. Její členové ale žijí a často zastávají přední místa v NSDAP. Díky nim pak odkaz dávné mystiky a okultismu v nacistickém Německu nevymizí. Svou zásluhu na tom má především takzvaný druhý muž Třetí říše.

Blouznící gestapák

Heinrich Himmler, vůdce SS, šéf gestapa a ministr vnitra, se ve spiritismu přímo vyžíval. Starogermánský řád, Teutoni, svatá kopí Osudu nebo Pramen síly? Taková témata miloval. „Konečně jsme dospěli do věku, kdy můžeme ponechat všechnu hloupou mystiku za sebou, a Himmler s tím chce začít nanovo? To už jsme mohli zrovna zůstat u křesťanství, to mělo aspoň nějakou tradici,“ kritizoval jej za to Hitler. Přesto se Vůdce nechával těmito esoterickými směry ovlivňovat, zvláště poté, co sám uvěřil, že je předurčen k vítězství. 

Neexistující spolek

Maria Orsitsch, nebo také Maja Oršićová, prý založila „ženskou organizaci“ Vril, která úzce spolupracovala se společností Thule. Plavovlasá krasavice, chorvatsko-rakouského původu, jak se traduje, patřila k oddaným stoupenkyním nacismu. V Mnichově pracovala na rozvoji duchovního potenciálu organizace Thule. Ona a její dlouhovlasé družky telepaticky komunikovaly s mimozemskou civilizací planety Aldebaran a získávaly informace o nových technologiích. Ty pak našly uplatnění v arzenálu Třetí říše. Dlouhé vlasy prý fungovaly jako antény! Opravdu!?

Celý příběh je ryzí fikce. Maria Oršić totiž ožila jen na stránkách knihy Jitro kouzelníků (1960) od Jacquese Bergiera. Ten do svého díla zapracoval osvědčené prvky nacistické mystiky a doložené existence společnosti Thule, s nimiž propojil zcela smyšlený příběh o mimozemšťanech. Spolek Vril i madam Oršić jsou pouhou populární fikcí.


Protřepat, nemíchat...

Vezmete pár ověřených faktů à la „německý inženýr Werner von Braun se podílel na vývoji balistických raket“, přidejte k nim obecné znalosti: „Nacisté budovali podzemní továrny a doufali ve zvrat války s pomocí wunderwaffe, tajných zbraní“ a celé to okořeňte tajemnem: „Kam se vlastně poděly informace o zbrojních experimentech?“ Výsledkem je nepřeberné množství fantastických konspiračních teorií. Znáte je?

Patří k nim tvrzení, že nacisté přistáli v roce 1944 na Měsíci a založili na jeho odvrácené straně základnu. Utajenou stanici prý zřídili i v Antarktidě, kde eses­mani přečkali do dnešních dní. Takových spekulací existuje spousta. Celé kouzlo přitom spočívá v tom, že mají jistý reálný a uvěřitelný základ, byť jejich závěry jsou zcela smyšlené. A hlavně velmi, velmi čtivé.

  • Zdroj textu

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock, Wikimedia


Další články v sekci