Omamné květy a písně: Svícny jírovců a slavičí zpěv

30.03.2019 - Jaroslav Monte Kvasnica

Mohutné bílé laty koňských kaštanů se objevují už v dubnu a dodávají vzrostlým stromům nečekaný půvab, který zaujme ve dne i za měsíčné noci. Když budete mít štěstí, mohou vás navíc v rozkvetlé aleji překvapit jedinečné slavičí árie

<p>Klenba kvetoucích kaštanů v městském parku.</p>

Klenba kvetoucích kaštanů v městském parku.


Reklama

Jakmile rozkvetou mámivé svícny jírovců maďalů neboli kaštanů koňských, je jisté, že jaro je tu! V literatuře se sice donekonečna opakuje, že jírovec maďal rozkvétá v květnu, ale realita posledního desetiletí jasně dokazuje, že v plném květu je již v dubnu. Možná, že i tyto překrásné vonné květy popohání globální oteplování…

Červená pro vyjedený stůl

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jenž patří do čeledi kaštanovitých, je impozantní strom. Dorůstá výšky 25–30 metrů a průměr kmenu může být i dvoumetrový. Pyšní se pravidelnou a hustou korunu, na níž jsou na jaře rozesety bílé květy se žlutými a červenými skvrnami. Jsou uspořádány ve 20–30 cm dlouhých, vzpřímených latách, jež básníkům odjakživa připomínají svícny.

Květy uplatňují pikantní fintu: ty mladé mají žluté skvrny, které opylujícímu hmyzu signalizují přítomnost nektaru. Skvrna u starších květů je oranžová nebo červená. Podle ní hmyz okamžitě pozná, že tady už je stůl vyjedený a nenajdou zde ani pyl ani nektar.

Odkud se vzal?

Historie jírovce maďalu v Evropě je nejasná. Některé zdroje tvrdí, že tento nepřehlédnutelný strom byl kdysi rozšířen po celé Evropě, ale od poslední doby ledové byl vytlačován, až se nakonec uchoval jen ve středohoří Řecka. Podle jiných informací se druh původně vyskytoval pouze v lokalitách na Balkánu, přesněji na části území dnešního Řecka, Bulharska, Makedonie, Albánie a Srbska a odtud se šířil uměle vysazováním.

Ani na způsobu pozdějšího rozšíření se vědci neshodují. Jedni tvrdí, že se počal šířit díky válečným tažením Turků, kteří jeho semena používali jako posilňující prostředek pro tažné koně a při koňské dýchavičnosti. Podle další teorie přivezl semena do Evropy roku 1576 nebo 1577 vlámský doktor a botanik Carolus Clusius, jemuž se je podařilo získat ze zahrad tureckého sultána v Cařihradu (Konstantinopoli). Existuje ovšem i verze, která říká, že roku 1615 koupil v Cařihradu plody jírovce jakýsi francouzský cestovatel a zasadil je v Paříži. V průběhu následujícího století se pak jírovec maďal dostal do celé Evropy.

Ve zmatku jsem se nezorientoval ani po konzultaci s významným botanikem Lubomírem Tichým, který mi napsal: „Ani mnohaměsíční studium svazků knih paleobotaniky by nepřineslo jednoznačné vysvětlení a absolutní pravdu. Každá z hypotéz může být pravdivá, ale i chybná.“ Nevadí, nejistota poznání alespoň otevírá prostory fantazii…

Neúnavní pěvci

V dubnu se k nám rovněž vracejí proslulí pěvci slavíci obecní (Luscinia megarhynchos). Nebýt jejich úchvatného zpěvu, málokdo by si těchto nenápadných rezavých ptáčků velikosti vrabce vůbec povšiml.
Na hnízdiště přilétají nejprve samečci, kteří obsazují teritoria a nedlouho po nich jsou tu i samičky. Slavíci se pohybují v hustém podrostu, rychle pobíhají po zemi a při vyrušení ihned odlétají. Živí se členovci, pavouky, kuklami, larvami atd. Usazují se v hnízdní jamce na zemi v hustých keřích, hnízdí většinou jedenkrát ročně, výjimečně dvakrát a zcela ojediněle třikrát. V přírodě se dožívají průměrného věku osmi let, v zajetí však žil jeden „rekordman“ dokonce 27 let!

TIP: Chrousti obecní a majky: Zmizelý lesk broučích krovek

Neúnavní pěvci zpívají v noci i ve dne. Za tmy vábí samičky a ve dne si akusticky označují hnízdní teritorium. Slavičí zpěv se skládá z mnoha slok, které na sebe rychle navazují a delší se střídají s kratšími. Zpěv začíná flétnovitými hvizdy, které postupně zesilují a vrcholí tzv. trylkovitým tlukotem. Hlas malého slavíka je možné uslyšet na vzdálenost několika stovek metrů a za příznivých podmínek v noci i na více než jeden kilometr! Ne nadarmo se slavičí zpěv objevuje i jako pohádkový motiv! Je vyhlášený svou líbezností a určitě stojí zato si ho na jaře vychutnat!

Co o kaštanech ještě nevíte

  • Kalifornští indiáni házeli drcené kaštany do jezer a řek, aby omámili ryby a mohli je snadněji ulovit.
  • Podle starých evropských pověr je dobré kaštany nosit stále u sebe, protože člověka chrání před zlem. Ochranné účinky kaštanu proti zlu prý vydrží do doby, kdy si plod drží charakteristický lesk.
  • Plody jírovce – kaštany se využívají v lékařství. Obsažené účinné látky mají antisklerotický učinek – používají se při léčbě a rehabilitaci mozkových příhod. Rovněž podporují léčbu bércových vředů, zánětů žil a hemeroidů, zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus.
  • Celý strom je ovšem považován za toxický, přičemž největší obsah toxické látky (saponin escin) je v semenech – kaštanech.
  • Někteří savci (např. kozy a vepři) jsou schopni toxiny z plodů jírovce odbourat a konzumovat je zcela bezpečně.
  • Označení jírovec pochází od slova jarý (v původním smyslu hořký) a maďal má původ v maďarském slově magyal, tedy durman.
  • V našich zemích nazývali lidé jírovec maďal kaštanem, koňským kaštanem, divokým kaštanem, planým kaštanem a sviňským kaštanem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907