Oponent inkvizitora Bobliga: Tomáš König se neváhal postavit i biskupovi

Zdálo se, že čarodějnické procesy na severní Moravě potvrzují názor, že svět se dělí na mocné a bezmocné. Přesto se našli tací, kteří se neváhali zvůli postavit...




Jedním z mála lidí, kteří se postavili zvůli inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu, byl mladý losinský farář Tomáš König (kolem 1650–1683). V září roku 1680 vyslechl úpěnlivé prosby o smilování tří upalovaných žen za to, že obvinily nevinné. Jako jejich zpovědník však kromě toho moc dobře věděl o vyšetřovací praxi tribunálu a také o tom, že Boblig nutil mučené ženy udávat jména místních duchovních. Otřesený König se o tři dny později setkal se sobotínským farářem Eusebiem Leandrem Schmidtem a Jiřím Lachnitem, kaplanem z Rapotína, aby sestavili písemný protest proti používání tortury a vystupování celého inkvizičního tribunálu.

TIP: Inkvizitor Boblig a čarodějnické procesy na losinském panství

Petici poslali olomouckému biskupovi, ovšem biskupství s ní razantně nesouhlasilo a v atmosféře strachu vzali všichni až na Königa svá slova zpět. Boblig poté štval proti protestujícím duchovním i prosté lidi. O Königovi například prohlásil, že je „gravidní čarodějnictvím“. Poté jeho kuchařku a hospodyni Moserovou na faře místní přepadli a chtěli na jejím těle hledat ďáblovo znamení, či možná spíše známky přestálého těhotenství, když se rozšířily pomluvy, že König má s ženou poměr. Moserová byla nakonec zatčena, donucena k přiznání a upálena. Königa sice od konce podobného tomu Lautnerovu zachránilo přeložení na jinou faru, brzy na to však zemřel.

Kdo bohatl z procesů?

Jednou z hlavních motivací osob, které se na procesech podílely, měla být touha po majetku obviněných osob. Prý se tak dalo přijít k dědictví po odsouzených osobách. Skutečnost však byla daleko složitější. Předně po popravených stále dědili jejich rodinní příslušníci a další zákonní dědici. Pokud dědici existovali, jejich majetek v žádném případě nepropadal vrchnosti ani panovníkovi. Jiná situace nastávala, když se příbuzní vězněného zadlužili u svých sousedů kvůli nákladům na vydržování svého příbuzného ve vězení. Teprve neschopnost dluhy splácet vedla k tomu, že zadlužený majetek byl pak k mání za babku. Svévolné rozkrádání cenností, jak se tomu stalo v případě mrtvých Sattlerových, je ovšem věc druhá. 


Další články v sekci