Ošidil celou Francii: John Law srazil svými machinacemi zemi na kolena

22.12.2020 - Radomír Dohnal

Peníze hýbou světem, to platilo a platí. Otázkou zůstává, jakým směrem. Spekulující snílek John Law dokázal svými finančními machinacemi srazit na kolena celou Francii. Peníze si se svolením královského dvora sám tiskl, a ručil za ně svými iluzemi

<p>John Law přesvědčil regenta Filipa II. Orleánského vládnoucího v době dětství krále Ludvíka XV. a Regentskou radu o výhodách papírových peněz krytých stříbrem a tak mu povolili je tisknout.</p>

John Law přesvědčil regenta Filipa II. Orleánského vládnoucího v době dětství krále Ludvíka XV. a Regentskou radu o výhodách papírových peněz krytých stříbrem a tak mu povolili je tisknout.


Reklama

John Law se narodil se do rodiny skotských bankéřů, ale talent správně investovat a šetrně nakládat s penězi evidentně po předcích nepodědil. Studiu finančních systémů zasvětil celý svůj život, stejně jako hazardním hrám. A právě z toho plynula řada jeho problémů. Byl totiž ekonomickým snílkem, který usiloval o revoluci peněžnictví. Vlastní prostředky neměl, vždy hospodařil se jměním jiných důvěřivců. Současně však disponoval velmi chabým smyslem pro realitu a pro celou Francii by jistě bylo lépe, kdyby si své teorie ponechal jen na papíře. Bohužel se tak nestalo.

Světoběžník

Jak se ale mladík z edinburského Fife dostane až do Versailles? Lodí, přes Amsterdam. Když prcháte před zákonem, dlouho nepřemýšlíte. Law totiž kvůli jisté krásce v souboji zabil svého soka, což soudy vidí jako vraždu. Do Skotska se sice ještě po velkém útěku vrátí, ale pšenka mu tu nepokvete. Finanční teorie od odsouzeného vraha tu slyšet nechtějí. A tak se dál toulá Evropou, obráží večírky i kasina a nastřádaným rodinným penězům pouští žilou. Má pro to i zdůvodnění: „Musíte se přece objevovat tam, kde jsou peníze, ne?“ Osud mu v roce 1714 dá překvapivě za pravdu. Setká se totiž s vévodou Filipem Orleánským, kterého dočista okouzlí svými znalostmi a vybájenými dovednostmi.

TIP: Skandální Madame Deficit: Čím si Marie Antoinetta znepřátelila Francii?

Proč je to tak důležité? Za necelý rok totiž umírá Král Slunce Ludvík XIV. a následník trůnu, Ludvík XV. je ještě malý chlapec. Vládne za něj regent, správce. A tím je právě nový přítel našeho spekulanta, vévoda Filip. A stojí před nelehkou výzvu: státní dluh činí 2,4 miliardy livrů a Francie je v absolutním úpadku. Jen pro představu, o jak hlubokou krizi šlo: na daních se v celé zemi vybralo 160 milionů a v pokladně bylo jen nějakých 750 tisíc.

Královský dvůr se ocitl na mizině. Přitom 90 milionů livrů ročně padá jen na umoření úroků z dluhu. Je to situace, která potřebuje zázrak. Nebo dokonalého finančního experta. A regent Filip náhodou jednoho zná.

Bankovky jsou kryty

John Law jej znovu oslní svým nekomplikovaným návrhem. „Francie není na dně! Má přeci pozemky, zámky, majetky. Samotné peníze nejsou ničím, jsou jen prostředkem směny.“ A dál? Když tedy hmotné statky využije jako pevnou jistinu, může jimi krýt novou měnu. Jakou? Přeci papírové cedulky, bankovky.

Není to zase tak úplně jednoduché. Nejprve tu musí být nějaká banka, která bude mít onu hmotnou jistinu pod kontrolou. A ta bude také vydávat ony bankovky a uvádět je do oběhu. Na první pohled to dává smysl, a tak je inovativní vize přijata. V květnu roku 1716 je založena Banque Générale čili Všeobecná banka.

Jeden problém tu ale je. Kdo kontroluje jistinu, tisk oběživa, výdej akcií a vlastně i výběr daní a státní finance? Jeden jediný člověk: John Law. A právě nedostatečná kontrola a tok peněz soustředěný do jeho banky zadělal na budoucí neradostný vývoj.

Nápad s papírovými penězi se zprvu moc neujal, nepanovala k nim žádná důvěra. Regent ale zařídil, aby se všechny „úřední platby“ včetně daní odehrávaly právě v papírové měně. Lidé se tak nemohli moc rozmýšlet. Bankovky zvolna pronikaly na trhy a Všeobecné bance se začínalo dařit. Vydala také vlastní akcie, které za první rok poskočily o 15 procent. Zatím dobré? Bude hůř…

Víc peněz! 

Law chtěl totiž zrychlit tempo, a tak vypouštěl do oběhu stále více bankovek. Mnohem víc, než kolik by stačila obsáhnout jistina. Byla to vlastně jen hromada potištěných papírů, za kterými už nic pevného nestálo. Ke smůle Francouzů se ale za svého oblíbence postavil Filip Orleánský. Banka se tak mění ze všeobecné na Královskou a stát je jediným oficiálním akcionářem. Důvěru v nejisté machinace pana Lawa to ale mezi lidem silně upevnilo. Jak ovšem vyřeší, že zemí kolují bankovky, které nekryje nic než tiskařská barva na jejich povrchu?

Naštěstí je tu Severní Amerika, kterou Francie velmi zvolna kolonizuje. Law věří, že tu pod zemí leží neskutečné poklady: zlato a drahé kameny. Jen se k nim dostat. Zařizuje proto svou Compagnie des Indes occidentales – Západoindickou společnost. S ní hodlá bohaté zdroje kolem Mississippi vytěžit a celou oblast kolonizovat. Jak na to? Připomíná to špatně napsaný vtip: Law buduje monopol, protože jeho vůle je i vůlí regenta a celé Francie. Nemá tedy konkurenci. Jak platí? Penězi, které si sám může tisknout v libovolném množství. Čím za ně ručí? Tím, co si za ně teprve pořizuje!

Kolonizovat Nový svět

Aby toho nebylo málo, tenhle nevýnosný obchod je možné realizovat pouze v měně, kterou Law propaguje. A přitom každý obchod v této měně zvyšuje akcie „jeho“ banky. Je to prostě začarovaný kruh, na kterém Law rozhodně netratí. A osidlování Nového světa? S tím mu už pomůže Filip Orleánský. Čerstvě sezdaní novomanželé? Šup s nimi za oceán! Kriminálník, dlužník, galejník? Vzhůru do Ameriky! 

Law na reklamě nešetří. Nechá třeba Paříží pochodovat tisícovku zemědělců s motykami, o kterých bude tvrdit, že to jsou budoucí kolonisté. Vydají se za oceán těžit zlato! Není divu, že město New Orleans, tedy La Novelle Orleans, brzy překypuje životem. Všechno jde podle plánu a akcie společností Johna Lawa strmě rostou. Z hodnoty 500 livrů za kus se vyšplhají až k 18 tisícům!

Konec iluzí 

To už se stroj na peníze začne zadrhávat. Law, který tiskne další laviny bankovek a vlastních akcií, naráží na strop svých možností. V okolí Mississippi se totiž zlato ani drahé kamení nenašlo. Východoindická společnost tedy navzdory očekávání nepřináší očekávané zisky a jen bobřími kožešinami se vydělat nedá. Akcionáři si kladou otázku, jaká je skutečná hodnota jejich mnohatisícových akcií. Jenže výplatu za ně dostanou jen v papírových bankovkách, které už dávno vlastně nic nekryje. Rána je to děsivá a následky bolestivé. 

TIP: Největší tunel českých dějin: Vypečená měnová reforma

John Law přichází v roce 1720 o své pověření a kvapem mizí za hranice. Davy nespokojenců jej chtějí lynčovat. Kat na pařížském náměstí veřejně pálí jeho bankovky a pobočky bank a úřadů, které zakládal, vyhoří do základů. Následuje obří inflace a obrovský pocit nespokojenosti, který významně přispěje k budoucí Velké francouzské revoluci. Bude trvat dlouhá desetiletí, než se Francouzi naučí znovu důvěřovat papírovým bankovkám.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kočky hlazení nevyžadují, ale tolerují ho výměnou za krmení. Ukázalo se, že klíčem je respektovat požadavky malých šelem a nevnucovat se.

Zajímavosti

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).

Věda
Reklama

Finští vojáci očekávají sovětský útok v krytu na linii VT, červen 1944.

Válka
Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907