Osud falcké dcery: Jak se žilo princezně Alžbětě

29.07.2016 - Jana Ládyová

Děti Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny se o sebe i bez pomoci rodičů dokázaly postarat...


Reklama

Své matce se půvabem i inteligencí nejvíce podobala dcera Alžběta. Ta se narodila ještě v bezstarostných dobách v Heidelbergu. Vyrůstala u své babičky a poté ji matka poslala spolu s dalšími sourozenci studovat na univerzitu do Leidenu. 

„Řekyně“

Alžběta získala uznání pro svůj bystrý intelekt. Ovládala prý více než deset jazyků, díky čemuž získala přezdívku „Řekyně“. Dále se orientovala se v literatuře, matematice, historii a filozofii. Když bylo Alžbětě šestnáct let, požádal ji o ruku polský král Vladislav IV. Vasa. Z plánovaného sňatku však nakonec sešlo. Jednak ho neschválil papež, což Vladislav zamlčel polskému senátu, ale hlavně: Alžběta by musela přestoupit na katolickou víru. A to pro ni naprosto nepřicházelo v úvahu! Mimochodem král Vladislav zemřel jako bezdětný. Kdo ví, jak by situace dopadla, vždyť Alžběta pocházela z tak „plodné rodiny“!

Zůstala tedy „na ocet“, ale nijak nestrádala. Přátelila se například s francouzským filozofem René Descartesem avýrazně ovlivnila jeho tvorbu. Ostatně on jí věnoval své významné dílo Principy filozofie a také poslední kniha Vášeň duše vznikla prý na základě jejich rozhovorů a korespondence. V pozdějším věku se Alžběta začala zajímat o náboženský mysticismus. Její kroky vedly do kláštera v Herfortu, kde se stala v roce 1667 abatyší. Klášter patřil mezi útočiště pronásledovaných protestantů, o něž se právě Alžběta nezištně starala. Respektovali ji a ctili pro její zbožnost a pokoru. Před klášterem dodnes stojí její bronzová busta.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 historie 5/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907