Otázky a odpovědi

Železo-kamenné meteority

Jedná se o meteority složené zhruba ze stejného množství kovového železa a křemičitanů, především olivínu. Nejznámější jsou tzv. pallasity, které odkrývají pohled do nitra zárodků dnešních planetek a planet. Tento vzácný typ meteoritů vznikal na rozhraní jádra a pláště planetky, v hloubce několika kilometrů. Právě tam došlo k „promíchání“ olivínu z pláště s materiálem železo-niklového jádra. Tak vznikl jeden z nejhezčích typů meteoritů vůbec. (foto: Wikimedia Commons, Doug Bowman, CC BY 2.0)

Vnitřní prstenec v systému GW Orionis: model (vlevo) a pozorování přístrojem SPHERE.

Mládě makaka medvědího (Macaca arctoides) na nás kouká skrze podrost kolem cesty.

Hvězda Sirrah leží těsně na hranici mezi Andromedou a Pegasem.

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.

Největší jedinci zmije gabunské se mohou pochlubit až pěticentimetrovými zuby.

V superionizovaném ledu tečou atomy vodíku skrz kyslíkovou mřížku.

Atmosféra vzdáleného horkého neptunu HAT-P-26b je tvořena především vodíkem a héliem. Na rozdíl od Neptunu a Uranu má tato exoplaneta relativně nízkou metalicitu.

Budoucí největší teleskop světa, Extrémně velký dalekohled (ELT), staví Evropská jižní observatoř na hoře Cerro Armazones v severním Chile, v nadmořské výšce 3 046 metrů. Oblast patří k nejsušším na planetě a tamní klidná atmosféra poskytuje vhodné podmínky ke sledování nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Snímek z roku 2015 zachycuje dokončení hrubých zemních prací. (zdroj: ESO CC BY 4.0)