Otec antisemitismu: Myšlenky Georga Schönerera inspirovaly i Hitlera

05.03.2020 - Tomáš Konečný

Nenávist k Židům patřila ke středověkému koloritu stejně jako katedrály a rytířstvo. Tehdejší nesnášenlivost však motivovaly především náboženské důvody. Představa, že jde o méněcennou „rasu“, se zrodila teprve na konci 19. století

<p>Schönerer na vzpomínkové pohlednici z nacistického Německa.</p>

Schönerer na vzpomínkové pohlednici z nacistického Německa.


Reklama

Prvním významným středoevropským antisemitou a populistou byl Georg Schönerer. Syn bohatého železničního podnikatele Mathiase, kterého císař František Josef I. roku 1860 vyznamenal rytířským titulem, vyrostl na zámečku Rosenau u Zwettlu. Když se později ujal řízení rodového majetku, vrhl se na zušlechťování společnosti – zakládal hasičské sbory, knihovny, myslivecké spolky a výrobny krojů, což mu vyneslo přízvisko „selský vůdce“.

Jako mnozí německy hovořící Rakušané se ani Schönerer nesmířil s porážkou v prusko-rakouské válce a s představou, že německy mluvící země sjednotí Prusko, zatímco Rakousko zůstane stranou. Prostor k politické dráze mu však poskytl až krach na vídeňské burze v roce 1873.

Ohnivého řečníka zvolili téhož roku do říšského sněmu, načež se syn velkopodnikatele a šlechtický velkostatkář stal tvrdým kritikem elit a podnikatelů. Jeho program stavěl na obviňování tradičních politiků i na kritice „starého Rakouska“ a podvratných menšin – zprvu Čechů a později čím dál výrazněji také Židů. 

Přítel a nepřítel Židů

Jeho nově založená Všeněmecká strana nevycházela jen z nacionalismu. V roce 1882 vyhlásila v Linci ambiciózní program vzniku sociálních dávek a úrazového pojištění, rozšiřování volebního práva a zákazu dětské práce. V její propagaci hrál ovšem hlavní roli antisemitismus. Schönerer Židy označil za „svinskou rasu“ a požadoval pro ně zvláštní omezení. Ve straně byl přijat tzv. árijský paragraf, který jim znemožňoval členství a vyzýval k jejich „odstranění ze všech oblastí života“. Mezi Schönererovy blízké přátele paradoxně patřili Židé jako Viktor Adler či Masarykův kritik Heinrich Friedjung.

Roku 1884 politik vyrukoval s obviněním, že pohádkově bohatí finančníci židovského původu Rotschildové plánují spiknutí, a navrhoval zestátnit jejich železnice. Plán nevyšel, ale Schönerer se stal lidovým hrdinou. 

Linie vedoucí k Hitlerovi

V březnu 1888 vtrhli jeho stoupenci do kanceláří deníku Neues Wiener Tagblatt a ztloukli redaktory holemi. Korunní princ Rudolf, kterého Schönerer označoval za „židovského pacholka“, se zasadil o exemplární potrestání agresorů – i původce útoků. Rytíře Schönerera odsoudili ke čtyřem letům za mřížemi, odebrání titulu a ztrátě práv, čímž přišel také o poslanecký mandát. Jenže trest z něj udělal mučedníka: Když nastupoval do vězení, cestu k jeho domu lemoval špalír přívrženců a kvůli ohromnému davu uvízl kočár prince Rudolfa na několik hodin v ucpaných ulicích.

TIP: Vražda Anežky Hrůzové: Co rozpoutalo drama zvané hilsneriáda?

Pobyt ve vězení, spojený s nadměrnou konzumací alkoholu, oslabil Schönererův vliv. Zatímco si odpykával trest, jeho stoupenci založili dvě nové strany, jež zpočátku pokračovaly v antisemitském programu: Viktor Adler vedl sociální demokracii a Karl Lueger křesťanské sociály. Právě jejich protižidovské výpady pak již v mládí uchvátily Adolfa Hitlera, který Luegera označoval za svého hlavního učitele. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907