Otrokářská velmoc: Boleslavské Čechy vydělaly na otrocích miliony denárů

07.01.2022 - Daniel Černohorský

Rozmach přemyslovského státu za vlády Boleslava I. umožnila především mezinárodní obchodní cesta napříč jeho územím. Z Prahy učinila důležitou křižovatku, jejíž nejžádanější komoditou se stali otroci. Český kníže se vydatně zasloužil o to, aby bylo stále co prodávat…

<p>Cena otroka na pražském trhu v 10. století činila 300 denárů. </p>

Cena otroka na pražském trhu v 10. století činila 300 denárů. 


Reklama

Kníže Boleslav I. (935–967/972) zahájil během své vlády rychlou a překvapivě rozsáhlou expanzi, která se zastavila až na hranicích Kyjevské Rusi. Nově vzniklé území se stalo v Evropě za krátko známé jako „stát“ pražský. Jeho metropole se tehdy stala branou k obrovskému světu na východě. Páteř přemyslovského státu totiž tvořila osa Praha – Krakov, což byl úsek evropské obchodní magistrály, jež vedla z córdobského chalífátu přes Kyjev na chazarské trhy na dolním toku Volhy a přes Bagdád až do daleké Číny. Podle historika Dušana Třeštíka měla expanze Boleslava I. za cíl získat kontrolu nad co možná nejdelším úsekem trasy. 

Trh Moravanů

Nejstarší středoevropská obchodní stezka byla známa nejméně od konce 8. století. Během 9. století fungovala jako jedna z cest židovských radanitů. Jednalo se o obchodníky, kteří ovládali slovanský jazyk, což dokládá, že slovanské země pro ně byly důležitým obchodním partnerem. Jejich trasa vedla z jihofrancouzských přístavů přes Verdun a dnešní Německo do Karpatské kotliny, odkud pokračovali Vereckým průsmykem do Kyjeva. Ještě předtím ale navštěvovali „trh Moravanů“ v centrální oblasti Velkomoravské říše na řece Moravě. Trh se konal každý měsíc po tři dny v sídelním městě Mojmírovců. Kde přesně se město nacházelo, není známo, pravděpodobně se ale jednalo o dnešní Valy u Mikulčic

Na území Velké Moravy se radanité setkávali s kupci z Benátek, kteří používali starou jantarovou stezku. Benátky měly nejpozději od počátku 9. století čilé obchodní styky s Byzancí, Araby v Africe i říší Franků. Hlavní předmět jejich obchodních zájmů představovali otroci. V této souvislosti stojí za zmínku, že ve všech smlouvách s východofranskými a později německými panovníky Benátčané zavazovali mimo jiné k tomu, že zamezí kastraci zotročených mužů a „výrobě“ eunuchů. Nutnost tento závazek neustále obnovovat nicméně svědčí o tom, že nebyl příliš dodržován. 

Jedním z nejdůležitějších zdrojů otroků byla pro Benátčany Velká Morava. O množství zotročených osob na jejím území vypovídá například požadavek věrozvěsta Konstantina z roku 867, kdy si vyžádal v Blatnohradě od knížete Kocela 900 zajatců. Ti byli původně určeni k prodeji do Benátek, Konstantin je ale propustil na svobodu. Jiným případem byl prodej asi 200 žáků arcibiskupa Metoděje. Ti se stali obchodním artiklem Moravanů po misionářově smrti roku 886. Židovští kupci, kteří je koupili, žáky obratem prodali do Benátek. Čísla jsou v obou případech jistě nadsazená, ale i tak svědčí o nemalém objemu tohoto druhu komodity.

„Trh Moravanů“ hrál během 9. století podobnou roli jako o století později Praha a byl rovněž branou na východ. V roce 906 však doslova zmizel z povrchu země, jednak pod tlakem kočovných Maďarů a jednak v důsledku rozkladu vnitřních struktur velkomoravské říše. 

Země proslulá koňmi a lidmi

Ačkoliv se cesty staly v důsledku maďarských vpádů nebezpečné a velcí odběratelé na dvorech různých pánů zmizeli, zboží v srdci Evropy zůstávalo, stejně jako zájem arabských kupců. A jaké zboží jim mohla střední Evropa nabídnout? Středoevropský region neposkytoval náročným arabským odběratelům drahocenné kožešiny jako tajgy východoevropského severu, nenacházel se tu jantar a nevyráběly ani drahocenné meče jako ve franské říši, v oblasti Porýní v Eifelu. Střední Evropa, jejíž smíšené lesy se dokonale hodily pro včelařství, mohla nabídnout cenný vosk. Samotné Čechy pak byly proslulé skvělými koňmi z dobře organizovaného chovu přemyslovských knížat. Nic z toho ale nemělo na arabských trzích takový úspěch jako zotročení lidé, nejlákavější komodita, již střední Evropa „produkovala“ ve velkém.

Aby bylo otroky kde brát, bylo třeba splnit dvě základní podmínky. Předně stát musel vést dobyvačné války, protože do otroctví zpravidla upadali lidé poražených protivníků. Druhou podmínkou byla existence vyhlášeného a dobře přístupného obchodního centra, do nějž mohli kupci zajíždět pro zboží. Otroci navíc museli být, alespoň formálně, pohany, neboť církev zakazovala, aby se Židům a Arabům prodávali křesťané.

Pohanští otroci se ale stávali spolu s postupující christianizací Evropy nedostatkovým zbožím. Z tohoto hlediska měl ideální polohu přemyslovský stát, který na západě hraničil s křesťany a na východě s pohany. Otrokářským centrem se stala jeho metropole. Kdy přesně tento mezinárodní trh vznikl, nevíme. Rozhodujícím datem byl ale jistě rok 935. Tehdy se Boleslav I. chopil vlády a zahájil rozsáhlou expanzi, která zásobovala přemyslovské Čechy ohromným množstvím otroků. Tento boom ale začal pravděpodobně již dříve, v prvních desetiletích 10. století, kdy došlo k přesunu obchodních cest z Podunají na Prahu. 

Kupci ze všech koutů světa

O pražském trhu bychom věděli jen velmi málo, kdyby sem v roce 961 nebo spíše 966 nezavítal židovský arabsky mluvící kupec a diplomat Ibrahim ibn Jakub a nesepsal o něm zprávu pro córdobského chalífa: „Město Frága (Praha) je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu. Přichází sem z města Krakova Rusové a Slované se zbožím. A z krajin Turků (Maďarů) muslimové, Židé a Turci (Maďaři) rovněž se zbožím a obchodními mincemi. Ti vyváží od nich otroky, cín a různé kožešiny. V městě Frága vyrábí se sedla, uzdy a tlusté štíty, kterých se užívá v těchto zemích. Zvláštní je, že obyvatelé země Bújima (Bohemia) jsou snědí, černých vlasů, zatímco světlý typ je u nich řídký.“

Jako platidla na pražském trhu zmiňuje Ibrahim mitkál-al-markatíja, s nímž přicházeli na trh cizí kupci, dále domácí minci kinšár a jako „drobný peníz“ šátečky: „V zemi Bújima zhotovují se též lehké šátky z tenké tkaniny v podobě síťky, které neslouží k ničemu. Cena těchto je u nich stálá: 10 šátků za jeden kinšár. Jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou. To je jejich jmění a hodnota věcí, za ně získávají pšenici, mouku, koně, zlato, stříbro a všechno ostatní.“ Mitkál je stále ještě nejasný, jistě se ale jednalo o dobrou „těžkou minci“ zahraničního obchodu, nejspíše arabský dirhem nebo byzantský solidus. V domácím oběhu pak pochopitelně dominoval stříbrný denár knížete Boleslava I., který byl totožný s Ibrahimovým kinšárem.

Kolaps soukolí

Cena otroka na pražském trhu v 10. století činila 300 denárů. Jen za vlády Abd ar-Rahmána III. (888/891–961) stoupl v Córdobě počet slovanských otroků z 3 750 na 13 750. V ceně pražského trhu šlo o tři miliony denárů, a to byl jen zlomek tamějšího exportu! Boleslav I. za celou dobu své vlády získal prodejem otroků okolo 10 milionů denárů, což se rovnalo několika tunám stříbra. Z těchto údajů vyplývá, že za ten čas jeho muži ulovili, zotročili a prodali 30 000–35 000 osob.

Byly to tedy především peníze z obchodu s lidmi, které nastartovaly mechanismus vzniku všech středoevropských států, jenž ovšem vždy končil v těžké krizi. Na počátku se s určitou sumou peněz vybudovala armáda, ale protože ji bylo obtížné vydržovat, následovaly výboje, aby se uživila sama. Tento mechanismus se poté roztáčel stále rychleji, více kořisti znamenalo větší expanzi. Každá expanze ale jednou musela skončit, po zlatém věku následovala těžká strukturální krize celého systému. Přemyslovci přišli o přístup k pohanům a nezbylo jim než prodávat své vlastní domácí otroky, kteří už byli pokřtěni. 

TIP: Základ každé domácnosti: Jak se žilo otrokům v římských dobách?

Prodej křesťanů pochopitelně narazil na odpor církve. Především pražský biskup Vojtěch (ve funkci 982–997) se ho snažil zakázat a tvrdě vyžadoval propuštění takových osob na svobodu. To však znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a Vojtěch se proto často dostával do ostrých sporů s velmoži i knížetem Boleslavem II. (967/972–999). Není divu, že pražský biskup, znechucen poměry v Čechách, roku 988 raději opustil Prahu a odebral se do Itálie, což nebylo pro české knížectví zrovna dobrou vizitkou. Dlužno dodat, že na obchodu s otroky stály všechny státy střední Evropy, včetně pozdější Svaté říše římské. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pro zdravý rozvoj dětí je klíčová pestrá a vyvážená strava; zvládnout jim dodat vše potřebné při zachování veganských principů je velice náročné a bez spolupráce s odborníky může jít o hazard s jejich zdravím.

Zajímavosti
Historie

<h3>Americký symbol</h3><p>Pistole <strong>Colt 1911 v ráži .45 ACP</strong> je symbolem sama o sobě již po celé století. Speciální designový model opatřený vrstvou čtyřiadvacetikarátového zlata vznikl jako odkaz na 2. dodatek ústavy Spojených států, zaručující občanům právo držet a nosit zbraně i vytvářet milice. Její tvůrci omezili počet coltů na sto kusů pro každý stát USA a část zisku z jejich prodeje putuje na účet občanského sdružení, hájícího zájmy střelecké veřejnosti. Tento skvostný model je ovšem v současnosti beznadějně vyprodaný.</p>

Revue

Francis Arthur Rycroft se vyznamenal během první bitvy u El Alameinu, když se výrazně podílel na zničení silné nepřátelské pozice.

Válka

Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude přibližně 7× citlivější než Hubbleův  kosmický teleskop (HST). (foto: NASA GSFC/CIL, Adriana Manrique GutierrezCC BY 2.0)

Vesmír

Odlomená kra A68A, obklopená menšími úlomky, 21. listopadu 2020.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907