Reklama


Pálíte jeden vtip za druhým? Možná trpíte vzácnou mozkovou chorobou

10.10.2018 - Kateřina Helán Vašků

Věděli jste, že když někdo nevhodně žertuje, může to být způsobeno poškozením mozku?


Reklama

Humor představuje do značné míry subjektivní záležitost, a z určitého pohledu tak nevhodně vtipkujících jedinců chodí po světě miliony. Pokud ovšem dotyčný nezastavitelně chrlí jeden žert za druhým, přičemž ho vůbec nezajímají reakce okolí, může jít i o vzácnou mozkovou chorobu nazývanou witzelsucht (z německého „Witz“ neboli „vtip“ a „Sucht“ čili „závislost“).

Jeden z prvních případů popsal neurolog Otfrid Foerster již v roce 1929: Operativně odstraňoval mozkový tumor, přičemž pacient byl při vědomí, jak bylo tehdy zvykem. Náhle však muž spustil doslova „manickou spršku slov“ a opakoval jeden hloupý vtip za druhým.

Při zmíněném onemocnění dochází k poškození v pravém čelním laloku, například právě v důsledku nádoru. Kromě permanentního žertování a sarkastických připomínek se postiženému valí z úst rovněž nezastavitelný proud různých slovních hříček. Badatelé poruchu také někdy popisují jako „pobavenou lhostejnost“.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907