Výroba parfémů sahá až do doby dávno před Kristem. Různé druhy vůní se používaly při obřadech, odlišovaly šlechtu od spodiny a později se staly čistě módní a estetickou záležitostí.
Za první parfémáře můžeme označit staroegyptské kněží, kteří používali aromatické pryskyřice jako součást obětních darů. Vůně z esenciálních olejů používali pro náboženské, ale i léčebné či balzamovací obřady, věřili totiž, že vůně spojuje lidi s bohy. Staří Egypťané získávali vonné esence máčením rostlin, květin a dřeva v oleji.
Staří Egypťané objevili hned několik přívůní, kterých se všeobecná obliba drží dodnes: kadidlo, myrha, jasmín, jalovec, skořice a kardamom.
Starověcí Římané a Řekové byli vůněmi tak uchváceni, že věřili, že se jedná o dar z nebes. Při zkoumání parfémářského umění vyvinuli nové metody. Kromě nakládání rostlin do olejů začali používat i živočišné příměsi, a tím získali onen pižmový prvek. Parfémy se ve starověkém Římě a Řecku rozšířily i mimo šlechtické a kněžské kruhy a staly se tak součástí běžného života všech občanů.
V roce 2003 na ostrově Pyrgos (tam, kde Afrodite po svém narození z mořské pěny poprvé vkročila na pevninu) archeologové učinili nález zatím nejstarší parfémářské dílny, a to z roku 1850 před Kristem. Vědci tam objevili velké množství nádob s olivovým olejem, který byl v té době nejoblíbenějším při výrobě parfémů a esenciálních olejů.
Starověké ženy se nevoněly pouze na těle. Vonné oleje nanášely i do vlasů spolu s květinami a stuhami. Egypťanky si z navoněných vosků vytvářely malé šištičky a kuličky, které zakomponovávaly do svých účesů; jakmile byly šišky vystaveny slunečnímu záření, roztály se a vydávaly intenzivní vůni.
Římané a Řekové měli díky velkému počtu dobytých oblastí přístup k velké spoustě parfémů s exotickými a netradičními aromaty. Starověcí parfémáři se postupem času naučili vyrábět parfémované pudry, ale i vody, na které zhotovovali zdobené skleněné flakony.
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)