Parfémy ve starověku: Vůně jako módní doplněk i symbol vznešenosti

20.02.2023 - Komerční prezentace

Výroba parfémů sahá až do doby dávno před Kristem. Různé druhy vůní se používaly při obřadech, odlišovaly šlechtu od spodiny a později se staly čistě módní a estetickou záležitostí.


Reklama

 

Parfémářství jako starověké umění

Za první parfémáře můžeme označit staroegyptské kněží, kteří používali aromatické pryskyřice jako součást obětních darů. Vůně z esenciálních olejů používali pro náboženské, ale i léčebné či balzamovací obřady, věřili totiž, že vůně spojuje lidi s bohy. Staří Egypťané získávali vonné esence máčením rostlin, květin a dřeva v oleji.

  • Egyptská legenda praví, že královna Kleopatra nechávala parfémovat plachty svých lodí, aby už z dáli byl cítit její příjezd. William Shakespeare ve své hře Antonius a Kleopatra napsal: „Fialové plachty, a tak voňavé, že větry z nich byly poblázněné.“ Poukazoval tak na rafinované Kleopatřino svádění římského vojenského velitele a politika Marka Antonia.

Staří Egypťané objevili hned několik přívůní, kterých se všeobecná obliba drží dodnes: kadidlo, myrha, jasmín, jalovec, skořice a kardamom.

Vůně jako dar od bohů

Starověcí Římané a Řekové byli vůněmi tak uchváceni, že věřili, že se jedná o dar z nebes. Při zkoumání parfémářského umění vyvinuli nové metody. Kromě nakládání rostlin do olejů začali používat i živočišné příměsi, a tím získali onen pižmový prvek. Parfémy se ve starověkém Římě a Řecku rozšířily i mimo šlechtické a kněžské kruhy a staly se tak součástí běžného života všech občanů.

Nejstarší dílna na výrobu parfémů

V roce 2003 na ostrově Pyrgos (tam, kde Afrodite po svém narození z mořské pěny poprvé vkročila na pevninu) archeologové učinili nález zatím nejstarší parfémářské dílny, a to z roku 1850 před Kristem. Vědci tam objevili velké množství nádob s olivovým olejem, který byl v té době nejoblíbenějším při výrobě parfémů a esenciálních olejů.

Zdobení starověkých žen

Starověké ženy se nevoněly pouze na těle. Vonné oleje nanášely i do vlasů spolu s květinami a stuhami. Egypťanky si z navoněných vosků vytvářely malé šištičky a kuličky, které zakomponovávaly do svých účesů; jakmile byly šišky vystaveny slunečnímu záření, roztály se a vydávaly intenzivní vůni.

Římané a Řekové měli díky velkému počtu dobytých oblastí přístup k velké spoustě parfémů s exotickými a netradičními aromaty. Starověcí parfémáři se postupem času naučili vyrábět parfémované pudry, ale i vody, na které zhotovovali zdobené skleněné flakony.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)

Revue

Libušín a Maměnka v současné podobě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Pozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew TilkCC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907