Pět nejpodivnějších hudebních nástrojů

02.05.2019 - Vilém Koubek

Když se řekne „hudební nástroj“, představíme si obvykle kytaru, housle nebo třeba bubny. Tóny se však dají vyluzovat nejrůznějšími způsoby, a tak se o muzikální produkci mohou postarat také elektrické výboje, exploze či skleněné misky

<h3>Strom, který zpívá</h3><p><strong>Singing Ringing Tree</strong><br /><strong>vznik:</strong> 2006 | <strong>tvůrci:</strong> Mike Tonkin, Anna Liu</p><p>Singing Ringing Tree neboli „zpívající cinkající strom“ se zrodil v hlavách Mika Tonkina a Anny Liu, kteří se zapojili do projektu oživování britského hrabství Lancashire. Renesanci oblasti měly podtrhnout nové orientační body vztyčené v krajině, mezi něž patřil i kovový strom. <strong>Jeho konstrukci tvoří ocelové trubky, přičemž některé plní pouze okrasnou roli, zatímco na jiné „hraje“ vítr.</strong> Znějící část je vyladěna tak, aby preludovala „kovový chorál“ o rozsahu několika oktáv. Strom získal cenu Královského institutu britských architektů a od roku 2017 se jeho dvojče tyčí v texaském Austinu. </p>

Strom, který zpívá

Singing Ringing Tree
vznik: 2006 | tvůrci: Mike Tonkin, Anna Liu

Singing Ringing Tree neboli „zpívající cinkající strom“ se zrodil v hlavách Mika Tonkina a Anny Liu, kteří se zapojili do projektu oživování britského hrabství Lancashire. Renesanci oblasti měly podtrhnout nové orientační body vztyčené v krajině, mezi něž patřil i kovový strom. Jeho konstrukci tvoří ocelové trubky, přičemž některé plní pouze okrasnou roli, zatímco na jiné „hraje“ vítr. Znějící část je vyladěna tak, aby preludovala „kovový chorál“ o rozsahu několika oktáv. Strom získal cenu Královského institutu britských architektů a od roku 2017 se jeho dvojče tyčí v texaském Austinu. 

<h3>Roztočte misky</h3><p><strong>skleněná harmonika</strong><br /><strong>vznik:</strong> 1761 | <strong>tvůrce:</strong> Benjamin Franklin</p><p>Skleněná harmonika funguje na stejném principu, jaký se uplatňuje při hraní na skleničky. V jejím středu se nachází otočný válec, složený z misek a pohárů o postupně rostoucím průměru. <strong>Hráč si navlhčí prsty, roztočí skleněné srdce harmoniky a jemným třením po povrchu vyluzuje tóny</strong>. Zvuk nástroje je natolik uhrančivý, že pro něj komponovali své skladby i Wolfgang Amadeus Mozart či Ludwig van Beethoven. K původní verzi, kterou v roce 1761 vynalezl státník a diplomat Benjamin Franklin, bylo připevněno šlapadlo; novější varianta už má motor. </p>

Roztočte misky

skleněná harmonika
vznik: 1761 | tvůrce: Benjamin Franklin

Skleněná harmonika funguje na stejném principu, jaký se uplatňuje při hraní na skleničky. V jejím středu se nachází otočný válec, složený z misek a pohárů o postupně rostoucím průměru. Hráč si navlhčí prsty, roztočí skleněné srdce harmoniky a jemným třením po povrchu vyluzuje tóny. Zvuk nástroje je natolik uhrančivý, že pro něj komponovali své skladby i Wolfgang Amadeus Mozart či Ludwig van Beethoven. K původní verzi, kterou v roce 1761 vynalezl státník a diplomat Benjamin Franklin, bylo připevněno šlapadlo; novější varianta už má motor. 

<h3>Bleskové notování</h3><p><strong>zeusafon</strong><br /><strong>vznik:</strong> 2007 | <strong>tvůrci:</strong> Joe DiPrima, Oliver Greaves</p><p>Zeusafon vydává tóny prostřednictvím výbojů elektrické energie. J<strong>edná se o upravený Teslův transformátor, do nějž počítač přivádí zvukové signály. Zařízení pak na jejich základě moduluje frekvenci sršící energie, a tím mění její tóninu</strong>. Poprvé se nástroj představil světu v roce 2007, kdy ho vynálezci Joe DiPrima a Oliver Greaves prezentovali na texaském srazu „podivných elektronických umělců“ SXSW. Inženýři svůj výtvor pojmenovali ArcAttack a jejich vystoupení se pro velký úspěch stalo každoroční součástí festivalu. </p>

Bleskové notování

zeusafon
vznik: 2007 | tvůrci: Joe DiPrima, Oliver Greaves

Zeusafon vydává tóny prostřednictvím výbojů elektrické energie. Jedná se o upravený Teslův transformátor, do nějž počítač přivádí zvukové signály. Zařízení pak na jejich základě moduluje frekvenci sršící energie, a tím mění její tóninu. Poprvé se nástroj představil světu v roce 2007, kdy ho vynálezci Joe DiPrima a Oliver Greaves prezentovali na texaském srazu „podivných elektronických umělců“ SXSW. Inženýři svůj výtvor pojmenovali ArcAttack a jejich vystoupení se pro velký úspěch stalo každoroční součástí festivalu. 

<h3>Zápal pro hudbu</h3><p><strong>pyrofon</strong><br /><strong>vznik:</strong> 1870 | <strong>tvůrce:</strong> Georges Kastner</p><p>V roce 1870 se Georges Frédéric Eugène Kastner rozhodl „překonat“ varhany a stvořil nový hudební nástroj, pyrofon. Založil jej na myšlence, že teplo plamene vhodně umístěného ve skleněné trubici rozvibruje vzduch, který tak bude vyluzovat zvuky. <strong>Kastnerovy varhany hrály pomocí drobných explozí či usměrněného ohně a tóny jednotlivých trubic se odvíjely od jejich délky</strong>. Pohon obvykle zajišťoval propan či vodík, přičemž vznikly i nástroje využívající technologii spalovacích motorů, u nichž se směs zapalovala svíčkami. </p>

Zápal pro hudbu

pyrofon
vznik: 1870 | tvůrce: Georges Kastner

V roce 1870 se Georges Frédéric Eugène Kastner rozhodl „překonat“ varhany a stvořil nový hudební nástroj, pyrofon. Založil jej na myšlence, že teplo plamene vhodně umístěného ve skleněné trubici rozvibruje vzduch, který tak bude vyluzovat zvuky. Kastnerovy varhany hrály pomocí drobných explozí či usměrněného ohně a tóny jednotlivých trubic se odvíjely od jejich délky. Pohon obvykle zajišťoval propan či vodík, přičemž vznikly i nástroje využívající technologii spalovacích motorů, u nichž se směs zapalovala svíčkami. 

<h3>Nedotýkat se!</h3><p><strong>těremin</strong><br /><strong>vznik:</strong> 1920 | <strong>tvůrce:</strong> Lev Těrmen</p><p>Vynález Lva Sergejeviče Těrmena z roku 1920 představuje první hudební nástroj v dějinách, kterého se muzikant nemusí dotýkat. Z nevelké elektrické skříňky čnějí po stranách dvě antény a <strong>vyluzovaný zvuk ovlivňuje hudebník dlaněmi či prsty, konkrétně jejich vzdáleností od antén: Pohybem pravé ruky mění výšku tónu, levou jeho sílu</strong>. Zvuk těreminu lze popsat jako tajemný – připomíná elektrické smyčce a melodie obvykle sestává z táhlých, klouzavých tónů. Nástroj se proto v průběhu 20. století hojně využíval při vytváření doprovodných zvukových stop k hororům. </p>

Nedotýkat se!

těremin
vznik: 1920 | tvůrce: Lev Těrmen

Vynález Lva Sergejeviče Těrmena z roku 1920 představuje první hudební nástroj v dějinách, kterého se muzikant nemusí dotýkat. Z nevelké elektrické skříňky čnějí po stranách dvě antény a vyluzovaný zvuk ovlivňuje hudebník dlaněmi či prsty, konkrétně jejich vzdáleností od antén: Pohybem pravé ruky mění výšku tónu, levou jeho sílu. Zvuk těreminu lze popsat jako tajemný – připomíná elektrické smyčce a melodie obvykle sestává z táhlých, klouzavých tónů. Nástroj se proto v průběhu 20. století hojně využíval při vytváření doprovodných zvukových stop k hororům. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907