Pět nejslavnějších šperků: Korunovační klenoty, svatební prsten a zářivé diamanty

24.02.2022 - Vilém Koubek

Korunovační klenoty, obrovské a netradičně zbarvené diamanty nebo třeba šperky symbolizující renomované značky – ty i mnohé další patří mezi nejslavnější ozdoby historie a my jsme z nich vybrali pět favoritů

<h3>Rubíny, perly a trn</h3><p><strong>české korunovační klenoty</strong> | <strong>hodnota:</strong> nevyčíslena | <strong>kde:</strong> Česko</p><p>Korunovační klenoty slouží jako znak moci, přičemž k těm českým patří <strong>svatováclavská koruna</strong>, <strong>žezlo</strong> a <strong>zlaté jablko</strong>. První zmíněnou nechal ke své korunovaci zhotovit <strong>Karel IV.</strong>, a jedná se tak o čtvrtý nejstarší šperk svého druhu v Evropě – primát drží lombardský klenot z 9. století. <strong>Symbol českých panovníků z 22karátového zlata je osazen 96 drahými kameny: Nejvzácnější z nich představuje velký rubín na přední straně</strong>, součást zdobení však tvoří také perly, a do křížku prý byl dokonce vložen trn z koruny Ježíše Krista. Žezlo a jablko přibyly později a dnes se komplet nachází v pražském Chrámu sv. Víta. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Rubíny, perly a trn

české korunovační klenotyhodnota: nevyčíslena | kde: Česko

Korunovační klenoty slouží jako znak moci, přičemž k těm českým patří svatováclavská koruna, žezlo a zlaté jablko. První zmíněnou nechal ke své korunovaci zhotovit Karel IV., a jedná se tak o čtvrtý nejstarší šperk svého druhu v Evropě – primát drží lombardský klenot z 9. století. Symbol českých panovníků z 22karátového zlata je osazen 96 drahými kameny: Nejvzácnější z nich představuje velký rubín na přední straně, součást zdobení však tvoří také perly, a do křížku prý byl dokonce vložen trn z koruny Ježíše Krista. Žezlo a jablko přibyly později a dnes se komplet nachází v pražském Chrámu sv. Víta. (foto: Profimedia)

<h3>Prokletá koruna</h3><p><strong>diamant Koh-i-Noor</strong> | <strong>hodnota:</strong> až 10 miliard korun | <strong>kde:</strong> Velká Británie</p><p>Původ diamantu Koh-i-Noor zůstává neznámý a první relativně spolehlivá zmínka o něm pochází z roku 1536, kdy patřil indickému dobyvateli <strong>Báburovi</strong>. Po britské anexi provincie Paňdžáb se působivý kámen přesunul do majetku královny <strong>Viktorie</strong>, která ho nechala zbrousit ze 186 karátů na 106. <strong>Po její smrti se drahokam začlenil mezi korunovační klenoty a byl vsazen do koruny pro Alexandru Dánskou. Údajně ho také provází kletba, kvůli níž může spočinout pouze na hlavě panovnice</strong> – kdyby si klenot nasadil muž, potkalo by jej neštěstí. <em> (foto: Wikimedia Commons, </em><em>AlinavdMeulen, CC BY-SA 4.0</em><em>)</em></p>

Prokletá koruna

diamant Koh-i-Noorhodnota: až 10 miliard korun | kde: Velká Británie

Původ diamantu Koh-i-Noor zůstává neznámý a první relativně spolehlivá zmínka o něm pochází z roku 1536, kdy patřil indickému dobyvateli Báburovi. Po britské anexi provincie Paňdžáb se působivý kámen přesunul do majetku královny Viktorie, která ho nechala zbrousit ze 186 karátů na 106. Po její smrti se drahokam začlenil mezi korunovační klenoty a byl vsazen do koruny pro Alexandru Dánskou. Údajně ho také provází kletba, kvůli níž může spočinout pouze na hlavě panovnice – kdyby si klenot nasadil muž, potkalo by jej neštěstí.  (foto: Wikimedia Commons, AlinavdMeulen, CC BY-SA 4.0)

<h3>Od sporů k ikoně</h3><p><strong>snubní prsten princezny Diany</strong> | <strong>hodnota:</strong> 1,3 milionu korun | <strong>kde:</strong> Velká Británie</p><p>Dvanáctikarátový cejlonský safír obklopený 14 brilianty působí už podle popisu majestátně, nicméně o nejhonosnější šperk ve světě klenotnictví rozhodně nejde. Když se však jeho odhadovaná hodnota spojila s faktem, že se jednalo o snubní prsten princezny <strong>Diany</strong>, sláva klenotu stoupla do oblak. <strong>Ve své době přitom vyvolal nevoli mimo jiné i proto, že nevznikl na zakázku: Princezna si ho sama vybrala v klenotnictví Garrard.</strong> Z prstenu se každopádně stala ikona, a princ William s ním dokonce později požádal o ruku <strong>Kate Middletonovou</strong>. <em> (foto: Profimedia + Wikimedia Commons, Nick Parfjonov, CC0)</em></p>

Od sporů k ikoně

snubní prsten princezny Dianyhodnota: 1,3 milionu korun | kde: Velká Británie

Dvanáctikarátový cejlonský safír obklopený 14 brilianty působí už podle popisu majestátně, nicméně o nejhonosnější šperk ve světě klenotnictví rozhodně nejde. Když se však jeho odhadovaná hodnota spojila s faktem, že se jednalo o snubní prsten princezny Diany, sláva klenotu stoupla do oblak. Ve své době přitom vyvolal nevoli mimo jiné i proto, že nevznikl na zakázku: Princezna si ho sama vybrala v klenotnictví Garrard. Z prstenu se každopádně stala ikona, a princ William s ním dokonce později požádal o ruku Kate Middletonovou (foto: Profimedia + Wikimedia Commons, Nick Parfjonov, CC0)

<h3>Slunce v kameni  </h3><p><strong>Tiffanyho žlutý diamant</strong> | <strong>hodnota:</strong> 654 milionů korun | <strong>kde:</strong> USA</p><p>Tiffanyho žlutý diamant se řadí mezi největší drahé kameny svého druhu a zbarvení, jaké se kdy podařilo objevit. <strong>Pochází z jihoafrického dolu Kimberley a v neopracované formě měl 287,42 karátu.</strong> V roce 1878 ho pro svou šperkařskou firmu koupil <strong>Charles Lewis Tiffany</strong> a nechal jej vybrousit na 128,54 karátu. Od té doby jde o symbol společnosti. V roce 2012 byl diamant na oslavu 175 let od jejího založení dokonce vsazen do náhrdelníku vykládaného bílými diamanty, aby maximálně vynikla jeho netradiční barva. V současnosti ho vystavuje vlajkový obchod značky v New Yorku.<em> (foto: Profimedia)</em></p>

Slunce v kameni  

Tiffanyho žlutý diamanthodnota: 654 milionů korun | kde: USA

Tiffanyho žlutý diamant se řadí mezi největší drahé kameny svého druhu a zbarvení, jaké se kdy podařilo objevit. Pochází z jihoafrického dolu Kimberley a v neopracované formě měl 287,42 karátu. V roce 1878 ho pro svou šperkařskou firmu koupil Charles Lewis Tiffany a nechal jej vybrousit na 128,54 karátu. Od té doby jde o symbol společnosti. V roce 2012 byl diamant na oslavu 175 let od jejího založení dokonce vsazen do náhrdelníku vykládaného bílými diamanty, aby maximálně vynikla jeho netradiční barva. V současnosti ho vystavuje vlajkový obchod značky v New Yorku. (foto: Profimedia)

<h3>Bezejmenný rekordman</h3><p><strong>diamant Graff Pink</strong> | <strong>hodnota:</strong> 857 milionů korun | <strong>kde:</strong> Velká Británie</p><p>Výrazná růžová barva, vysoká čistota a smaragdové vybroušení učinily z diamantu <strong>Graff Pink</strong> jeden z nejvzácnějších kamenů na Zemi. Jeho minulost obestírá tajemství, a ačkoliv patří mezi nejvýjimečnější na planetě, až do dražby v roce 2010 neměl jméno. Ženevská aukční síň každopádně předpokládala, že se zařadí k nejdražším šperkařským položkám v historii, a rozhodně se nespletla: <strong>Prsten s drahokamem se prodal v přepočtu za rekordních 857 milionů korun. Vydražil ho klenotník Laurence Graff a kámen pak pojmenoval sám po sobě.</strong> <em>(foto: Sotheby's)</em></p>

Bezejmenný rekordman

diamant Graff Pinkhodnota: 857 milionů korun | kde: Velká Británie

Výrazná růžová barva, vysoká čistota a smaragdové vybroušení učinily z diamantu Graff Pink jeden z nejvzácnějších kamenů na Zemi. Jeho minulost obestírá tajemství, a ačkoliv patří mezi nejvýjimečnější na planetě, až do dražby v roce 2010 neměl jméno. Ženevská aukční síň každopádně předpokládala, že se zařadí k nejdražším šperkařským položkám v historii, a rozhodně se nespletla: Prsten s drahokamem se prodal v přepočtu za rekordních 857 milionů korun. Vydražil ho klenotník Laurence Graff a kámen pak pojmenoval sám po sobě. (foto: Sotheby's)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)

Revue

Libušín a Maměnka v současné podobě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Pozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew TilkCC0)

Vesmír

Albrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Italský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio EsercitoCC BY-SA 4.0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907