Pět obřích loupeží: Saddámova výpůjčka, zloději v muzeu a pohádkový lup po česku

21.03.2019 - Kateřina Helán Vašků

Za největší bankovní loupež všech dob se považuje událost z roku 2003. Tehdejší irácký prezident Saddám Husajn si z banky „půjčil“ v přepočtu na dnešní ceny 22 miliard korun. Jaké byly další největší úlovky zločinců?

<h3>Central Bank v Iráku </h3><p><strong>kdy:</strong> 2003 | <strong>kolik:</strong> 22 mld. Kč</p><p>Za největší bankovní loupež všech dob se považuje událost, k níž došlo v roce 2003 těsně před vypuknutím války v Iráku. <strong>Tehdejší prezident Saddám Husajn si z banky „půjčil“ v přepočtu na dnešní ceny 22 miliard korun, přičemž čtrnáct z nich nedlouho poté nalezly americké jednotky za zdmi jeho paláce</strong>. Podle bankovních úředníků přítomných u nezvyklé transakce se peníze přesouvaly do nákladních vozů asi pět hodin. </p>

Central Bank v Iráku 

kdy: 2003 | kolik: 22 mld. Kč

Za největší bankovní loupež všech dob se považuje událost, k níž došlo v roce 2003 těsně před vypuknutím války v Iráku. Tehdejší prezident Saddám Husajn si z banky „půjčil“ v přepočtu na dnešní ceny 22 miliard korun, přičemž čtrnáct z nich nedlouho poté nalezly americké jednotky za zdmi jeho paláce. Podle bankovních úředníků přítomných u nezvyklé transakce se peníze přesouvaly do nákladních vozů asi pět hodin. 

<h3>Pohádkový lup po česku </h3><p><strong>kdy:</strong> 2007 | <strong>kolik:</strong> 500 mil. Kč</p><p>Krádeže ohromných částek se nevyhýbají ani českým luhům. O dosud největší takový zločin se postaral pracovník pražské bezpečnostní agentury G4S <strong>František Procházka</strong>: 1. prosince 2007 přišel jako obvykle na svoji směnu a při odchodu se rozloučil s kolegou. <strong>Ten ovšem neměl nejmenší tušení, že si s sebou Procházka spolu s komplicem Milanem Čermákem následně odveze lup v hodnotě půl miliardy korun</strong>. Zatímco druhého pachatele policie dopadla, Procházkovi se podařilo uniknout a zřejmě si někde už víc než deset let užívá pohádkové bohatství. </p>

Pohádkový lup po česku 

kdy: 2007 | kolik: 500 mil. Kč

Krádeže ohromných částek se nevyhýbají ani českým luhům. O dosud největší takový zločin se postaral pracovník pražské bezpečnostní agentury G4S František Procházka: 1. prosince 2007 přišel jako obvykle na svoji směnu a při odchodu se rozloučil s kolegou. Ten ovšem neměl nejmenší tušení, že si s sebou Procházka spolu s komplicem Milanem Čermákem následně odveze lup v hodnotě půl miliardy korun. Zatímco druhého pachatele policie dopadla, Procházkovi se podařilo uniknout a zřejmě si někde už víc než deset let užívá pohádkové bohatství. 

<h3>Bostonské muzeum  </h3><p><strong>kdy:</strong> 1990 | <strong>kolik:</strong> 6,6 mld. Kč</p><p>Pokud jde o odcizené umění, největší „kousek“ se zatím podařil zlodějům v roce 1990 v muzeu v Bostonu. <strong>Lupiči maskovaní za policisty tehdy ukradli předměty v hodnotě dnešních 6,6 miliardy korun, mezi nimiž nechyběla díla Rembrandta či Maneta</strong>. Muži plátna vyřízli z rámů a následně se po nich i s cenným lupem slehla zem. V muzeu, jež tehdy navíc překvapivě nebylo pojištěné, visí prázdné rámy dodnes.</p>

Bostonské muzeum  

kdy: 1990 | kolik: 6,6 mld. Kč

Pokud jde o odcizené umění, největší „kousek“ se zatím podařil zlodějům v roce 1990 v muzeu v Bostonu. Lupiči maskovaní za policisty tehdy ukradli předměty v hodnotě dnešních 6,6 miliardy korun, mezi nimiž nechyběla díla Rembrandta či Maneta. Muži plátna vyřízli z rámů a následně se po nich i s cenným lupem slehla zem. V muzeu, jež tehdy navíc překvapivě nebylo pojištěné, visí prázdné rámy dodnes.

<h3>Do muzea oknem a sekerou </h3><p><strong>kdy:</strong> 2017 | <strong>kolik:</strong> 111 mil. Kč</p><p>Jeden z posledních husarských kousků se povedl skupině čtyř mužů, kteří <strong>předloni v březnu odcizili z Bodeho muzea v Berlíně obří minci v hodnotě 3,75 milionu liber. Nešlo přitom o žádného drobečka – řeč je o největší zlaté minci světa vážící 100 kg</strong>, kterou zdobila podobizna Alžběty II. a jíž se přezdívalo „Big Maple Leaf“ neboli „velký javorový list“. Muži kolem čtvrté ranní vnikli do muzea po žebříku oknem a sekerou rozbili pancéřové sklo chránící unikát. Ten potom naložili a odvezli neznámo kam. Čtveřici kriminálníků policie dopadla, ale osud lupu dál halí tajemství. </p>

Do muzea oknem a sekerou 

kdy: 2017 | kolik: 111 mil. Kč

Jeden z posledních husarských kousků se povedl skupině čtyř mužů, kteří předloni v březnu odcizili z Bodeho muzea v Berlíně obří minci v hodnotě 3,75 milionu liber. Nešlo přitom o žádného drobečka – řeč je o největší zlaté minci světa vážící 100 kg, kterou zdobila podobizna Alžběty II. a jíž se přezdívalo „Big Maple Leaf“ neboli „velký javorový list“. Muži kolem čtvrté ranní vnikli do muzea po žebříku oknem a sekerou rozbili pancéřové sklo chránící unikát. Ten potom naložili a odvezli neznámo kam. Čtveřici kriminálníků policie dopadla, ale osud lupu dál halí tajemství. 

<h3>Velká vlaková loupež </h3><p><strong>kdy:</strong> 1963 | <strong>kolik:</strong> 1,6 mld. Kč</p><p>Pořádný balík může zlodějům vynést i přepadení obyčejného poštovního vlaku, jak dokládá loupež, k níž došlo v roce 1963 v Anglii. <strong>Skupina patnácti mužů, navíc neozbrojených, tehdy pomocí falešných signálů soupravu zastavila, strojvedoucího odstranili z cesty a utekli s bankovkami v hodnotě 2,6 milionu liber</strong> (v přepočtu na dnešní ceny 1,6 mld. Kč). Policie sice většinu kriminálníků díky otiskům prstů vypátrala a odsoudila k vysokým trestům, ale minimálně jeden z nich z vězení uprchnul a dlouhá léta se pak ukrýval v Brazílii.  </p>

Velká vlaková loupež 

kdy: 1963 | kolik: 1,6 mld. Kč

Pořádný balík může zlodějům vynést i přepadení obyčejného poštovního vlaku, jak dokládá loupež, k níž došlo v roce 1963 v Anglii. Skupina patnácti mužů, navíc neozbrojených, tehdy pomocí falešných signálů soupravu zastavila, strojvedoucího odstranili z cesty a utekli s bankovkami v hodnotě 2,6 milionu liber (v přepočtu na dnešní ceny 1,6 mld. Kč). Policie sice většinu kriminálníků díky otiskům prstů vypátrala a odsoudila k vysokým trestům, ale minimálně jeden z nich z vězení uprchnul a dlouhá léta se pak ukrýval v Brazílii.  

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907